VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědci chtějí exhumovat čtyři hroby na Tachovsku

Tachov - Exhumovat některé hroby obětí druhé světové války chce skupina mladých vědců vedená předsedou okresní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu Jiřím Nenutilem.

17.4.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

V rámci tohoto projektu jsou vytipovány čtyři lokality, které chtějí vědci prozkoumat. Projekt, na kterém spolupracují studenti Filosofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni s archeology a dalšími vědeckými odborníky, byl představen v pátek v Muzeu Českého lesa v Tachově.

Hlavním cílem projektu je podle Nenutila otevřít na vědecké úrovni otázku, ve které by bylo možné odpovědět, co jsou to hroby obětí druhé světové války a jak se k nim máme chovat. „Nečekám, že na kteroukoliv otázku zodpovíme, ale důležité pro nás je toto téma otevřít. Hlavní otázkou je určit, případně sestavit metodiku, jak v případě nálezu hrobu obětí války postupovat. Zkusit zodpovědět, co bychom měli s takovým místem po prozkoumání udělat. Pokud budeme padlé připomínat v krajině, ve které žijeme, připomeneme lidem tyto oběti i význam toho, proč umírali,“ vyjádřil se Nenutil.

Jedním z podnětů k projektu se staly pochod smrti, které koncem války procházely západními Čechami a při kterých umíralo značné množství lidí. Mohyla, pod kterou je pohřbeno přes dvě stě těl, se nachází právě nad Tachovem. Míst, kde jsou oběti války pohřbeny, však může být více. „Máme čtyři konkrétní příběhy, které chceme v projektu otevřít. Chceme se opírat o svědectví pamětníků – v Tachově ještě dnes žijí tři pamětníci, kteří potkali v dubnu 1945 pochod smrti. Máme písemné prameny, archiv, spolupracujeme s archeology,“ uvedl Nenutil.

Průmyslník z Brna

První příběh, který se pokusí studenti na Tachovsku odhalit, má kořeny v Brně. „Jeden průmyslník, jehož jméno neznáme, dostal před válkou svoji rodinu z Brna, on sám již odejít nestačil, ale sehnal si falešné doklady a zmizel. Příbuzní požádali slavného britského agenta Paula Dukese o pomoc při pátrání a toho v roce 1940 stopy zavedly až k hrobu číslo 61 na stříbrském hřbitově,“ popsal Jiří Nenutil.

Také další příběh se týká Stříbra. V roce 1944 tam zemřel sovětský zajatec a pohřben měl být za zdí v severovýchodní části hřbitova. Studenti chtějí jeho hrob najít, ostatky vyzvednout a důstojně pohřbít. Dále chtějí zjistit, jak v květnu 1945 zemřeli dva důstojníci Rudé armády, protože zprávy o způsobu jejich úmrtí se rozcházejí. „Poslední příběh se týká největšího masového hrobu obětí buchenwaldského pochodu smrti, který se nachází u Staré Knížecí Huti. Tam má být pohřbeno čtyřicet obětí. Hrob bychom chtěli otevřít, ostatky prozkoumat a historické údaje zkompletovat,“ doplnil Nenutil.

Autor: Jiří Kohout

17.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dětská skupina. Ilustrační foto.
14

Dvouleté děti nejsou do školek zralé. Potřebují individuální péči

Konvoj vozidel armády USA na dálnici D5 nedaleko Plzně.
9 15

Vojenský konvoj dnes opustí ČR. Akce se zatím obešla bez problémů

AUTOMIX.CZ

Zapomenuté české automobilky: Wikov nabízel luxus, zaujal i první "kapkou"

Tatru a Škodu zná v naší zemi každý. Jsou tu ale i další, méně známé automobilky, mezi které spadá například Wikov. Strojírenský podnik původně vyrábějící zemědělské stroje vdechnul život vozům, kterým se dnes přezdívá „československý Rolls-Royce".

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Pamlsková vyhláška. Děti nakupují sladkosti mimo školy

Plné žáků a studentů. Tak vypadají obchody s potravinami nedaleko brněnských škol. Zjistili to redaktoři Deníku, kteří zjišťovali dopad takzvané pamlskové vyhlášky půl roku poté, co začala platit. Děti hledají v obchodech náhradu za školní bufety, které podle vyhlášky nemohou prodávat některé nezdravé potraviny či sladkosti.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

/ROZHOVOR/ V noci na neděli se mění čas ze zimního na letní. Kdo by si myslel, že všechny kostelní hodiny potřebují při změně času ručně seřídit, ten by se mýlil. Hodiny v klášterním kostele sv. Josefa v Obořišti má na starosti místní řemeslník a také zvoník Ladislav Leksa. Už zhruba sedm let na nich přesný čas řídí družice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies