Motory burácí nebo tiše předou. Auta a motocykly se poslušně řadí do dlouhé fronty na návsi. A pak, odmávnuty šachovnicovým praporkem, vyrážejí stroje na trať. Svatý Jan nad Malší patří už po sedmnácté veteránské jízdě „S kopce do kopce“. Nejstarší unikáty, které jedou, vznikly už před první světovou válkou!

Zvláštností akce je, že nikdo nesmí mít časoměrné zařízení, protože nejde o absolutní rychlost, ale o dodržení předem nahlášené průměrné rychlosti. Vyhrává ten, kdo se zvolenému průměru nejvíce přiblíží a má nejmenší časový rozdíl dvou jízd.

V sobotu odpoledne se na trať se vydalo celkem 111 účastníků. Většinou z Českobudějovicka, ale dorazili i závodníci z Prahy nebo Plzně. Ve větším se hlásí pořadatelům až tak před desátou hodinou. Startovních čísel je nakonec vydáno 113, to jest o dvě víc, než bude strojů na trati. Dva fandové veteránů jen zaplatili startovné, protože se sice přihlásili, ale nakonec nestartovali. „Zaplatili ze slušnosti,“ říká Martina Jarošová, která bdí nad přihlašováním účastníků.

Spolu s ní v garáži, kde jinak parkuje hasičské auto, zajišťují administrativu Magdalena Broučková a Veronika Müllerová.
„Nejvíc lidí přijde kolem jedenácté, ale z Plzně se hlásili už v deset. Startovné je dvě stě korun, za veterány pod 1930 se platí jen stovka,“ doplňuje podrobnosti zápisu Magdalena Broučková. Poslední závodníci přichází těsně před limitem. „Značka Jawa 555, je to pionýr,“ diktuje do startovní listiny těsně před dvanáctou Milan Mrzena z Českých Budějovic. „I loni jsem tu byl na poslední chvíli,“ dodává mladý jezdec a vysvětluje, že musel být ještě dopoledne v práci.

Mnozí místní s organizací pomáhají celé roky. Například časoměřič František Jaroš. „Od začátku jsem ve stejné funkci. Ale příští rok už časomíru převezme František Novotný,“ naznačuje Jaroš, že se blíží i obměna kádrů.

Nemilá tradice

Před startem i po něm vládne pohodová atmosféra, setkávají se většinou staří známí a o závodění v pravém slova smyslu ani tolik nejde. Jak se však stalo už nemilou tradicí, závodníky opět potrápil déšť. „Ať přeložíme závod na jaké chceme datum, stejně prší,“ posteskla si v této souvislosti Růžena Balláková, starostka Svatého Jana nad Malší.

Během druhého kola začalo silně pršet a déšť vydržel až do večera. „Kvůli tomu jsme byli nuceni vyhlásit výsledky a předat poháry a dary v místním hostinci. Kvůli pršce jelo druhé kolo o deset jezdců méně a mnoho z nich nečekalo ani na vyhlášení a jeli mokří domů,“ popsal za pořadatele důsledky nepřízně počasí František Novotný. „Několik nejodvážnějších jezdců zůstalo a budou s námi pořadateli závodu oslavovat na zábavě v místním hostinci,“ doplnil ale Novotný krátce po ceremoniálu a naznačil tak, že veteranisté jsou vesměs otužilí a na leccos zvyklí.

Absolutním vítězem se stal Bohuslav Vochozka na stroji ČZ, typ 125 A. Vítězná mašina byla vyrobena v roce 1945. Prvenství ovšem nezískal za to, že do cíle ve dvou jízdách dojel nejrychleji, ale za to, že se ve dvou jízdách nejvíce přidržel předem nahlášeného rychlostního průměru.