VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Víceletá gymnázia na malých městech asi skončí

Vysočina - Víceletá gymnázia na menších městech Vysočiny možná budou zrušena.

14.1.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto. Foto: DENÍK/Nikola Synek

Zřizovatel, kraj Vysočina, o rušení uvažuje tváří v tvář neúprosnému demografickému vývoji, kdy na střední školy nastupuje menší počet žáků.

Ředitelé dotčených gymnázií se však obávají, že jejich zrušením přijdou nadané děti z malých obcí o možnost adekvátního studia.

„Řekl bych, že my jsme školou, která bude mít s tímto problémy. Z 317 žáků je 191 dojíždějících, to je vysoké procento. Pokud by bylo víceleté gymnázium v našem městě zrušeno, byly by nadané děti z menších obcí zbaveny možnosti studovat na víceletém gymnáziu,“ uvažuje ředitel víceletého gymnázia v Bystřici nad Pernštejnem Milan Horák. Jeho kolega ze šestiletého gymnázia v Pacově Josef Novák připustil, že o návrhu ví. Nechtěl ho ale nijak komentovat. „Nejdříve sdělíme náš postoj zřizovateli a teprve pak bude možné hovořit s médii,“ řekl.

Žáků je málo

Na Vysočině chybí ročně v lavicích prvních ročníků středních škol 800 studentů. To je čtyřicet plných tříd. Demografický vývoj je nepříznivý, a na střední školy vstupují populačně slabší ročníky. Pokud by byl zachován stávající systém rozvržení škol a oborů, zvyšovaly by se finanční náklady na jednoho žáka. Kraj Vysočina jako zřizovatel středních škol proto přistupuje k diskusi, která bude možná pro některé školy a jejich vedení nepříjemná. V důsledku totiž může dojít k sloučení nebo teoreticky i zrušení některých škol.

V oficiálních výstupech to dosud nikdo z představitelů kraje neřekl zcela naplno. Nepřímo však lze z jejich slov tušit, že k lámání chleba v podobě rozhodování, kterou školu a v jakém rozsahu zachovat, zřejmě dojde. „Čísla jsou neúprosná. Už teď jsou některé střední školy využity jen ze tří čtvrtin kapacity. To představuje vysoké náklady navíc na žáka jak v provozních, tak v osobních nákladech. To je pro kraj dlouhodobě neudržitelný stav žádající si jednání o zásadní změně. Musíme zabránit snižování kvality vzdělávání a přijmout opatření vedoucí k efektivnějšímu využití škol a výuce v nich,“ řekl hejtman Jiří Běhounek. Kraj však chce zachovat maximální pestrost studijních oborů. „Chceme zachránit jedinečné obory, o které je menší zájem, ale mají v regionu tradici. Díky této cestě se podařilo na Vysočině zachovat obory hodinář, kameník nebo fotograf,“ říká krajská radní pro oblast školství Marie Kružíková.

Přes její optimistická slova vznikl návrh opatření, jak se postavit k nepříznivému demografickému vývoji. Z něho vyplývá, že některé školy budou sloučeny a některé studijní obory či typy škol omezeny. „V menších městech kraje organizačně seskupit školy pod jednu zastřešující organizaci s jedním vedením, které zajistí řízení středního školství v územní spádové oblasti,“ píše se v rozpracovaném návrhu. Dále je v něm uvedeno: „Nejmenší školy přičlenit k větším školám, pokud nebudou mít zájem o zřízení příslušná města.“ Výsledkem má být efektivnější využití jak pracovníků řízení škol tak i technického vybavení a celkově majetku kraje. Některé školy by tedy měly být organizačně upraveny tak, že pod hlavičkou jedné školy bude probíhat výuka většího počtu oborů.

Někteří asi skončí

A některé obory budou zřejmě omezeny. Víceletá gymnázia a autoopravárenství jsou nejvážnější kandidáti. Vedoucí krajského odboru školství Miroslav Pech říká: „Detaily rozložení jednotlivých oborů budou řešeny průběžně. “ Jsou jimi: obecné snížení kapacity víceletých gymnázií a redukce počtu míst v oboru autoopravárenství. Víceletá gymnázia by měla být přitom zcela zrušena v menších městech, zůstanou však fungovat jako čtyřletá. Víceleté gymnaziální studium v ostatních městech by pak mělo být plně zaměřené na podporu mimořádných talentů. Pech k situaci na víceletých gymnáziích říká: „Pro zajištění povinné školní docházky by žáci z víceletých gymnázií přešli na stávající základní školy. To příznivě ovlivní strukturu žáků a v případě odpovědného přístupů ředitelů základních škol i kvalitu vzdělávání.“

Kdy by ke zrušení víceletých gymnázií a dalším úpravám v středoškolském vzdělávání mělo dojít, bude teprve předmětem diskuse. Stejně jako jasné vymezení toho, co se kde bude rušit, slučovat, přesouvat. Krajští zastupitelé by měli o konkrétních krocích rozhodnout na svém jednání v březnu.

Počet žáků ve školách.

Autor: Michal Fohl

14.1.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Kajínek, odsouzený vrah, míří 23. května po 23 letech na svobodu z věznice v Rýnovicích v Jablonci nad Nisou díky milosti, kterou mu udělil prezident Miloš Zeman. Na snímku Jiří Kajínek s jeho příznivci před branami věznice.
6 34

Komentář Stanislava Šulce: Jiří Kajínek Superstar

Zbigniew Brzeziński. Narozen v roce 1928 ve Varšavě, Polsko, zemřel v roce 2017 ve Falls Church ve Virginii, USA
3 5

Zemřel Zbigniew Brzeziński, vlivný hráč americké politiky 20. a 21. století

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Můj soused zabiják: lidé z Bystrce Kajínka většinou vítají, cítí se i bezpečněji

Odsouzený a omilostněný dvojnásobný vrah Jiří Kajínek bydlí v brněnské Bystrci. Sousedům většinou nevadí.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Rekonstrukce atentátu se odehraje jinde než samotný útok

Na sobotu připadá výročí jednoho z nejvýznamnějších momentů druhé světové války – atentátu na Heydricha.Pětasedmdesát let od vyvrcholení operace s krycím názvem Anthropoid připomene dopoledne rekonstrukce operace, kterou bude komentovat badatel Jiří Padevět. Čas 10.25 odpovídá historii – nikoli však místo. Ukázka se neuskuteční poblíž tramvajové zastávky Vychovatelna (kde stojí i památník atentátu) ale nedaleko tramvajové zastávky U Kříže v Libni.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies