VYBRAT REGION
Zavřít mapu

VIDEO: Ochranáři kroužkovali volavky

Tachovsko - Po pás ve vodě se brodí v rákosí plzeňští ochranáři, aby okroužkovali mladé pochopy a volavky.

18.6.2009
SDÍLEJ:

Ochránáři živočichů kroužkují mláďata ptáků na rybnících na Tachovsku. Foto: DENÍK/Antonín Hříbal

Přijíždím po polní cestě k rybníku a z dálky poznávám auto Záchranné stanice živočichů Plzeň. Na kroužkování motáků mě pozval zoolog Karel Makoň. Ihned po příjezdu mi ukazuje na protilehlý břeh, kde mají hnízdo také volavky popelavé.

„A vedle v rákosí je hnízdo motáka pochopa,“ míří dalekohledem kamsi na druhý břeh. „Nejdříve pozorujeme kam samice motáka nosí mladým potravu, podle toho je poznat, kde je přibližně hnízdo,“ vysvětluje na začátku. Jeden z ornitologů potom jde do vody hnízdo hledat a druhý ho navádí pomocí vysílačky. Dnes tomu bude ale jinak. Karel Makoň, Hana Robejšková s kroužkama a já s kamerou se chystáme všichni probrodit k hnízdům. Oblékáme si gumovky s neoprenovými rybářskými kalhotami. „Kromě kamery tady nechte všechno cenné, i ten mobil. Hlavně musíte velmi opatrně našlapovat, jsou na dně také staré kmeny,“ upozorňuje na nebezpečí případného pádu do vody a zničení elektronických přístrojů.

Po pás ve vodě

Jsme ve vodě po pás a hledáme první hnízdo. Rákosí řeže do rukou a každý krok po blátivém dně je nejistý. „Někde tu je. Slyším samici,“ jsou slova ornitologa. Po pár minutách se uprostřed rákosí objevují první mláďata. „Moták pochop. Jeho populace v posledních letech na našem území stoupá. Původně to byl vzácný dravec. Nekonkuruje dalším dravcům, jako káněti nebo jestřábovi, protože se živí výhradně hrabošem polním a vodními hlodavci,“ dozvídám se u hnízda během kroužkování.

Překvapuje mě s jakým klidem mladí opeřenci snášejí naší přítomnost. Hana Robejšková postupně podává jedno mládě po druhém a Karel Makoň jim nasazuje kroužky. „Jsou tři týdny stará. To je ideální věk pro kroužkování. Mláďata se nerozlézají a nesekají,“ vypráví a my postupně opouštíme první hnízdo.

Pozor na oči

Napětí na nás přichází ve chvíli, kdy vystoupíme z rákosí a ocitáme se téměř uprostřed rybníka. Nikdo ani nevnímá bodavý hmyz, který ustavičně doráží na naše upocená čela. Před zoology je náročný úkol. Musí odchytit a okroužkovat také volavky popelavé. Mláďata jsou už ale větší, a tak Makoň dává povel k rychlému postupu k hnízdu, než se rozutečou. Odchytit se podařilo jednu přímo na hnízdě a jednu na vodě. Hana Robejšková se vrhá do rákosí a za okamžik přináší další mládě. „Hlavně pozor na oči,“ upozorňuje Makoň. Svým zobákem by totiž mohla volavka snadno vyklovnout oko. Právě i z toho důvodu si zoologové chrání zrak brýlemi. „Tak to je velice pěkné. Ani jsem nedoufal, že se nám podaří nějaké volavky ještě okroužkovat,“ pochvaluje si zoolog.

Pomalu po pás ve vodě postupujeme dál a prohledáváme další možná místa, kde by mohlo být hnízdo. Dozvídám se, jak je to vlastně s možností kroužkovat opeřence. „Kroužkování je za odměnu. Každý, kdo to chce dělat, musí složit příslušné zkoušky a v práci si na to bereme volno. Také je nutné vyjednat si všechna povolení pro vstup do rezervace a je daný systém kdo jaké ptáky kroužkuje,“ vysvětluje Makoň. Brodíme se v rákosí a nahlížíme do různých zákoutí, zda tam není další hnízdo.

V rákosí je třetí hnízdo

Pomalu se obloukem vracíme zpět a rybník vydává další své tajemství. Osobně jsem překvapen, kolik je na tak malém rybníce hnízd. Nacházíme totiž třetí hnízdo motáka. Tentokrát jde ale o poněkud větší mláďata. Všechna dostanou kroužek na nohu a opouštíme poslední hnízdo.

Po hodině a půl se dostáváme na břeh. Kamera přečkala brodění bez úhony a rovněž tak já. Jen více chápu, jak náročnou práci ornitologové mají. Ono šlapat devadesát minut po pás ve vodě po blátivém dně plném nástrah vyžaduje dobrou fyzičku. A takových rybníků probrodí za den několik.

Smutná zpráva

K večeru mi Karel Makoň volá smutnou zprávu. Na jednom z rybníků u Úšavy se prý opakuje situace z loňského roku. „Zase je tady jedno hnízdo motáka zničené a druhé není ani dostavěné,“ říká s napětím v hlase. „Protože jsme tam našli krmení pro kachny, tak se domnívám, že jde o úmysl. Asi budeme muset na lokalitu instalovat kameru, aby byl zaznamenám pohyb osob kolem rybníka,“ poukazuje na možnost, jak odhalit případného viníka, který ničí hnízda. I s takovými situacemi se ornitologové ve své praxi setkávají. A já unaveně usedám, abych zapsal své poznatky a sestřihal videozáznam. V duchu přemýšlím odkud asi přijde informace o pozorování motáka pochopa, který byl okroužkován na jednom malém rybníce na Tachovsku.

Autor: Jakub Hříbal

18.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies