Vynález z minulosti šetří čas i pracovníky

Až dva tisíce tubusů denně dvacetikilometrovou rychlostí proletí potrubní poštou hradecké fakultní nemocnice. Tento vynález vystřídal v roce 1996 zřízence plnící si náhradní vojenskou službu, kteří vzorky z laboratoří roznášeli po jednotlivých odděleních.

Systém, který tvoří několik stovek metrů potrubí, moderní centrála a osmdesát jedna stanic, propojuje téměř všechny objekty zdravotnického zařízení. „Je to jednoduché, rychlé, nenáročné na obsluhu. Síť neustále rozšiřujeme, vždy, když se některý pavilon opravuje, počítá se se zavedením potrubí,“ uvedl Jiří Ludvík z technického odboru nemocnice. V pouzdrech se přepravují většinou vzorky z laboratoří.

Nemocnice uvažuje o zřízení rozšířeného potrubí o větším průměru, které bude spojovat transfuzní stanici s anesteziologicko–resuscitačním oddělením. „Do tubusů, které používáme, se těžko vejde zásobník s krví, která je v akutních případech potřeba rychle. Větší nádoby by problém vyřešily,“ vysvětlil Jiří Ludvík. Pohyb pouzder zajišťuje dmychadlo, které dle potřeby nasává nebo vypouští vzduch. Hradecká nemocnice se může pyšnit poměrně novou moderní centrálou, přes kterou putují všechny zásilky. Ve schránkách jsou zabudovány čipy, díky nimž lze ztracenou zásilku dohledat.

Stovky vzorků proletí potrubím

„Systém je téměř bezporuchový, opravujeme ho minimálně,“ dodal technik. To se o starší síti říci nedalo, zásilky se často štosovaly. Nyní se problémy vyskytnou pouze při výpadku elektrického proudu, podle čipů se ale zásilky snadno roztřídí.

Obsluha stanice je jednoduchá, zdravotník vloží do schránky tubus s dobře zabaleným vzorkem a navolí číselný kód cílové stanice. Vzorek se v cíli objeví v řádech minut, vypadne ze schránky do koše. Výhodou systému je jednoznačně rychlost. Před zavedením pošty se čekalo, až se naplní taška se vzorky, kterou pak přenášeli zřízenci.

Princip potrubní pošty se nezměnil ani po stopadsáti letech, kdy ji vymyslel Denis Papin. Úplně první pošta se potrubím dopravovala v Londýně, pak následovala ostatní evropská města.
V Praze od roku 1899 spojovala poštovní úřady. V roce 2002 za jejím fungováním však udělaly definitvní tečku povodně a od té doby se již nepoužívá.
V současné době je k vidění v bankách, nemocnicích, obchodech či hutích.

JAK TO VIDÍ Jitka Hodasová:
Zkumavku plnou krve mailem prostě nepošlete

Už pojem „potrubní pošta“ v člověku evokuje cosi historického. Přitom řada zařízení ji využívá i dnes a dokonce systém neustále modernizují. Nerozbitné tubusy dopravují všechno, na co elektronická pošta nestačí. Abychom ale příliš nepropadali nostalgii, i potrubní poštu řídí počítač, alespoň v hradecké nemocnici. Podle programu se řídí výhybky a reguluje vzduch.

Nemohla jsem odtrhnout oči od soustavy průhledných a různě se natáčejících trubic, do kterých vlétávala válcovitá pouzdra plná vzorků a léků. Rychlost a přesnost práce systému byla prostě fascinující. Škoda, že potrubí vede pod zemí, sledování míhajících se zásilek by mohlo být příjemnou kratochvílí nemocných, kteří posedávají a odpočívají v areálu nemocnice. Alespoň mě by to bavilo.

V dětství jsem měla se svými vrstevnicemi neustálou touhu něco si posílat, většinou to spravily dopisy v láhvi nebo zásilky tahané na amatérsky natažené lanovce mezi balkony. Z potrubní pošty bychom se zbláznily radostí.