VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vyšehradské nádraží stále chátrá

Praha /ZAŠLÁ SLÁVA PRAŽSKÝCH MÍST/ - Cestující nemá již přes padesát let. Ruina měla být v průběhu let několikrát rekonstruována. Nejdál je zatím poslední projekt.

6.9.2011 1
SDÍLEJ:

Nádraží Vyšehrad.Foto: DENÍK/Eva Kořínková

I když je v centru Prahy mnohem méně ruin než třeba před dvaceti lety, stále se zde nacházejí chátrající historické budovy, na které je smutný pohled.

Mezi nejznámější – a bohužel i nejviditelnější – patří například činžovní dům Na Kocandě u Rudolfina nebo secesní budova bývalého vyšehradského nádraží, která byla již dříve prohlášena kulturní památkou.

Nádraží vzniklo na začátku dvacátého století, když na základě požadavku císařsko-­královského ředitelství státních drah nahradilo dosavadní zastávku.

Ta stála na místě od roku 1872 a byla součástí Pražské spojovací dráhy vedoucí ze smíchovského nádraží.

Už od roku 1960 bez cestujících

Cestující zde chodili na nástupiště pod Vyšehradem prvním železničním podchodem v Praze.

S nádražím je spojeno několik železničních nehod, byť nepřímo. První se stala v roce 1948, když se vlak po odjezdu z Vyšehradu srazil ve vinohradském tunelu s posunovacím dílem. Při tragédii několik lidí zemřelo.

V roce 1964 zase vlak vjel do zahrady keramické dílny nedaleko nádraží.

Paradoxem je fakt, že zhruba patnáct let před touto událostí vznikly v dílně socha lva, vodníka, medvěda a také malá kašna – prvky, které se staly součástí nádražního objektu.

Osobní dopravě sloužilo vyšehradské nádraží až do roku 1960.

Od té doby zde zůstalo až do dnešní doby jen pár pracovníků drah, kteří se podílejí na dohledu a zajištění provozu velmi rušné trati. Cestujícími opuštěné nádraží se během padesáti let „prochátralo“ až do dnešního žalostného stavu.

Ještě před rokem 1989 došlo k částečné rekonstrukci, ale ta se příliš nepovedla a historické budově nepomohla, spíše naopak.

V posledních dvaceti letech se objevilo několik zájemců o revitalizaci celého prostoru. Například společnost Nádraží zde chtěla zřídit centrum s galerií, knihkupectvím, restaurací, barem, klubem a kinosálem. Ze všech plánů však postupně sešlo.

Naděje na změnu svitla

v roce 2006. České dráhy oznámily svůj záměr nádraží se zbavit. Radnice Prahy 2 v čele s tehdejší starostkou a dnes poslankyní Janou Černochovou projevila o historickou ruinu zájem.

Dopravci navrhla, aby budovu byla bezplatně převedena druhé městské části, která na oplátku investuje do přeměny na kulturní centrum převážně pro mladé. Radnice varovala, že případný soukromý majitel památku zničí – nebo v ní časem udělá kasino či nevěstinec.

„Jestli někdo zaplatí při nákupu čtyřicet milionů a dalších více než sto milionů bude muset dát do opravy, tak logicky chce a vlastně musí provozovat něco velmi výnosného,“ obávala se Jana Černochová.

Dráhy však opakovaně prohlašovaly, že se musí chovat jako dobrý hospodář, a tak že z bezúplatného převodu nic nebude.

Nádraží nakonec koupila v roce 2007 za 42,5 milionu korun firma TIP Estate. Realizaci projektu „Záchrana nádraží Vyšehrad“ začala vskutku svérázně. V roce 2008 bez povolení zboura­la památkové chráněnou a architekty ceněnou čekárnu z hrázděného zdiva – a zároveň, také nelegálně, vykácela všechnu zeleň v bezprostředním okolí nádraží včetně vzrostlých lip a topolů. Korunu všemu nasadil nový vlastník tím, že při odvozu odstraněných dřevin poničil zámkovou dlažbu před nádražím.

Podle projektu vlastníků by měla být historická budova brzy opravena a vedle ní mají na východní i západní straně vzniknou nové budovy.
Tento záměr vyvolává rozporuplné reakce, o jeho budoucnosti rozhodne magistrát.

V bývalém nádraží a jeho přístavbách mají vzniknout kavárna, wellness centrum, obchody, kanceláře, podzemní garáže – a také řada služeb.

Nejen odborníci, ale i samotní Pražané nejsou ve svém názoru na projekt jednotní. Stačí se postavit před nádraží a vyzpovídat kolemjdoucí. Směsice názorů je skutečně pestrá.

„Přeci nelze udusit tak krásnou budovy nějakými prosklenými budovami. To je, s odpuštěním, jako pěst na oko,“ říká student Jiří Netolický. „Je mi jedno, co vznikne okolo, hlavně ať už někdo opraví tuto ruinu, jinak nám brzo spadne na hlavu,“ myslí si Jana Pavelková.

Někteří obyvatelé okolních domů vidí v projektu přínos. „Je tu dost hluk od vlaků. Nové budovy společně s opraveným nádražím situaci zlepší a bude se tu žít lépe,“ sděluje Josef Němeček.

Anketa: Měly by na vyšehradském nádraží zase zastavovat osobní vlaky?

Markéta Volfová
Evidentně se teď peníze investují jinam a na opravu nádraží v rozkladu nezbývají. Nicméně by bylo dobré, kdyby se s budovou udělalo aspoň něco, protože je na ni hrozný pohled.

Jan Prokopec
Samozřejmě, že by nádraží mělo být obnoveno, protože je to krásná historická budova. Teď bohužel jenom chátrá – a to je podle mě velká škoda.

Pavel Balog
Je to zbytečné, aby tady vlaky zastavovaly, když ostatní nádraží jsou kousek. A s těmi podchody by se mělo něco udělat rozhodně.

Michal Kobzák
Nebylo by to zbytečné. Jsem pro rozvoj dopravy, takže jistě by se s tím něco mělo udělat.

Pražanů se ptala Pavla Gabrhelíková


JAN PUCI

6.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Záběr kamery.
4

VIDEO: Policisté během honičky o vlásek unikli smrti

Ilustrační foto
6

Stanislav Šulc: Zákonný zmetek

Poděbradská hydroelektrárna je památkou. Majitel zuří!

Nymburk, Poděbrady - V pondělí vláda rozhodla o zařazení 15 staveb na seznam národních chráněných památek. Na seznamu je i nymburské krematorium a poděbradská hydroelektrárna.

Maturita z matematiky od roku 2022 navrhuje Růžička

Senátor Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN) navrhne, aby se nejen na středních odborných školách, ale také na gymnáziích a lyceích povinně maturovalo z matematiky od roku 2022. Návrh na sjednocení termínu, které jeho prostřednictvím požaduje Asociace ředitelů gymnázií, představí za týden na jednání senátního školského výboru. Řekl to na dnešním setkání představitelů TOP 09 s novináři.

Ředitelka školy: Znevažovali mou práci, ponižovali a uráželi mě

Základní školu Františka Formana na sídlišti Dubina čeká od konce února vpravdě historická změna. Skončí totiž její první a doposud jediná ředitelka Ivona Klímová. Na vlastní žádost. Údajně kvůli šikaně ze strany zřizovatele.

Školy zakazují žákům mobily, hrozí i dvojka z chování

O tom, zda vůbec mobilní telefony patří dětem do ruky a od kolika let, se zabýval průzkum Deníku v minulém roce. Z něj vyšlo najevo, že rodiče většinou pořizují dítěti mobilní telefon v momentě, kdy začne chodit do školy bez jejich doprovodu. Naskýtá se však otázka, zda mobil patří do školy a jakým způsobem omezit jeho používání při vyučovacích hodinách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies