VYBERTE SI REGION

Wikipedie bude odkazovat na Národní knihovnu

Praha – Uživatelé webových stránek české verze encyklopedie Wikipedie nebo bankovnipoplat­ky.com mohou nyní využívat přímý vstup na internetový portál Národní knihovny (NK).

18.5.2011
SDÍLEJ:

Křížovnická chodba.Foto: Deník/Jan Horák

Návštěvníci zmíněných serverů se tak mohou dostat k informacím o dostupných knihách na hledané téma, například z historie nebo z oblasti financí. Projekt je první spoluprací NK s nezávislými internetovými mé­dii.

„Jde o naplňování naší vize zpřístupnit bohatství fondů knihovny co nejširší veřejnosti. Využívání internetového prostředí patří přitom ke strategickým prioritám Národní knihovny,“ řekl včera ke startu nového projektu ředitel knihovny Tomáš Böhm. Dodal, že projekt je určen zejména pro odbornou veřejnost, která si například při návštěvě serveru bankovnipoplat­ky.com bude moci zjistit více o zprávách z bankovního sektoru.

Cílem NK je zviditelnit přes nezávislé weby největší knižní fond v České republice, který čítá na 6,5 milionu titulů. Zájemci tak přímo na stránkách „spolupracujících“ serverů zjistí, jakými publikacemi NK na dané téma disponuje, jsou-li dostupné atd. Některé z publikací si lze dokonce i přímo objednat.

„Chtěli jsme se zaměřit nejen na kritiku bankovního sektoru v Česku, ale také přicházet s pozitivními návrhy. Podobné projekty by měly přispět ke zvyšování finanční gramotnosti čtenářů," řekl Patrik Nacher, zakladatel serveru bankovnipoplat­ky.com, který existuje už pět a půl roku. Nacher dodal, že jedním z cílů projektu je i rozšíření čtenářské obce NK. „Prostřednictvím odkazu se na stránky NK dostanou i čtenáři, kteří by tam jinak vůbec nezavítali,“ řekl.

Další kanál pro encyklopedii

Internetová encyklopedie Wikipedie chce z informačního fondu NK využívat pomocí odkazů zejména sekce „Jmenná autorita“ a „Věcná autorita“. „Na spolupráci s NK si ceníme především toho, že její databáze je jedním z nejdůvěryhod­nějších zdrojů, které jsou k dispozici. To nám v minulosti chybělo," uvedl zástupce občanského sdružení Wikimedia ČR Petr Kadlec. Na stránkách české verze Wikipedie tak mohou zájemci nelézt odkaz na tituly, které s daným heslem souvisí. „Například hledáte-li informace o bitvě na Bílé hoře, budete mít možnost najít si v databázi NK tituly, které tam k tomuto heslu mají," vysvětlil Kadlec.

Ředitel Böhm na dotaz Deníku řekl, že v budoucnu NK plánuje navázat spolupráci i s dalšími servery a odbornými weby, například ústředními institucemi typu Národní galerie, nebo profesními sdruženími, jako je například Obec spisovatelů. V budoucnu by navíc do podoby projektu měla zasáhnout i pokračující digitalizace knižního fondu. Uživatelé by poté mohli najít nejen informace o publikacích, ale rovnou si je na „spřátelených“ stránkách také přečíst nebo dokonce stáhnout. „To je ale věc dlouhodobější perspektivy, protože se dotýká nejen technických problémů, ale i otázek autorského práva,“ zdůraznil Böhm.

Petr Kadlec z občanského sdružení Wikimedia ČR řekl Deníku: Na diplomku Wikipedie nestačí

S Wikipedií to někdy vypadá jako se sněžným mužem: také se o ní často mluví, ale ještě ji nikdo neviděl, respektive lidi, kteří stojí za ní. Jak vypadá její organizační struktura?
Lidé z různých zemí se překrývají. Já také například někdy působím na anglické Wikipedii, ale samozřejmě rozhodující je to, jaké mají přispěvatelé jazykové znalosti a k čemu inklinují. Všechny ty národní sekce jsou na sobě organizačně nezávislé, ale vše běží na serverech v Americe a ti lidé tam vůbec nerozlišují, jaká nebo čí je to Wikipedie. Princip fungování je velmi jednoduchý: neexistuje žádná centrální správa, žádná redakční rada. Opravdu každý, kdo na internetu zabrousí na ty stránky, může kliknout na políčko editovat, otevře se mu text článku a on to upraví, doplní a dá uložit. A v tu chvíli to tam je. Anebo vloží zcela nový článek. Nijak jinak ty články nevznikají.

Takže i redigování článků je zcela náhodné?
Je a není. Není to zcela bez organizace. Každá změna, kterou někdo udělá, se objeví v seznamu na jedné stránce – vyskočí tam, že ten a ten článek byl tehdy a tehdy změněn. A existují lidé, kteří se Wikipedii speciálně věnují, ne jako zaměstnanci, ale ze zájmu sledují stránky s určitou tématikou. Když třeba vidí, že někdo přidal na stránku jen nějaký vtip, nebo něco podobného, tak zase tu stránku vrátí do předchozí podoby. Proto není Wikipedie plná hloupých vandalismů, protože ty přežijí jen chvilku.

Vy jste řekl, že jste programátor, vybral jste si tedy nějakou podobnou či příbuznou oblast, kterou redigujete?

Dá se to tak říci – člověk si vybere oblast, která ho zajímá a pak do ní přidává články a sleduje také, co se tam děje, kdo a co tam přidává, upravuje atd.

Některá hesla Wikipedie jsou zpracována výborně, dalo by se říci profesionálně, jiná jsou neúplná, neodborná, nebo krátká – ta jsou potom označena za pahýl. Kdo je upravuje?
Ten pahýl se dnes neužívá, ale jinak je to stále totéž: ten, kdo tu oblast sleduje, se toho ujme a upraví to. Třeba se stane, že někdo zpracuje nějaké heslo, je to docela dlouhé, ale ten autor nemá encyklopedický styl. Někdo se třeba naučil psát ve škole úvahu, tak to napíše jako úvahu. Ten člověk si s tím dal spoustu práce, ale výsledek není ideální. Proto se toho ujme nějaký dobrovolník, který – protože to není zrovna jeho téma nebo nemá čas – tam alespoň vloží tu šablonu upozorňující, že nejde o dokonalou práci a vyzývající toho, kdo se v tom vyzná, aby text upravil a doplnil. A články s tímto doplňujícím textem se pak objevují v těch zmíněných seznamech, například v kategorii fyzika. A ten kdo sleduje fyziku, si to otevře a upraví to.

Ale přece jen: Má vůbec Wikipedie nějakou institucionální podobu a kdo ji vůbec financuje?
Tou institucionální podobou je nadace Wikimedia Foundation, což je americká nezisková organizace, ta je vlastníkem těch serverů, ta je provozuje, stará se o techniku, o připojení k internetu. Na to, že jde o celosvětový projekt, má neskutečně málo zaměstnanců – asi dvacet. Od těch, co se starají o servery až třeba po právníky. Veškeré peníze, které to stojí, jsou od dobrovolných dárců, z grantů, od sponzorů a podobně. Na stránkách, jak asi víte, nejsou žádné reklamy. Ti, co to píší, si to velmi často financují – jednou za rok je kampaň na sběr příspěvků na provoz Wikipedie – objeví se to nahoře v rámečku. A lidé posílají pět či deset dolarů a tak se nastřádají peníze na celý rozpočet – letos to bylo, pokud se nepletu, asi 15 milionů dolarů.

To je ale pro všechny národní Wikipedie dohromady?

Ano, to je dohromady. Kromě té nadace, jež to provozuje, je ale ještě něco, čemu se říká pobočky, i když to nejsou pobočky v právním smyslu. V Česku je to Wikimedia ČR, což je občanské sdružení. To nic nevlastní, ani neprovozuje redakční kontrolu. Když nám třeba někdo pošle stížnost na to, co se o něm píše, tak to nemůžeme opravit z moci úřední, ale jen jako každý jiný, kdo se pohybuje na internetu. Nejsme tedy správci obsahu, jen se snažíme myšlenku encyklopedie nějak propagovat a podporovat.

Wikipedie existuje v anglické verzi asi deset let. Jsou lidé, kteří ji často používají, ale nevěří jí tak říkajíc, jako slovu božímu. Jiní ale ano. Jak můžete po deseti letech vyhodnotit vůbec celý koncept Wikipedie?

Encyklopedie nikdy nebude nahrazovat odborná díla. Nemůžete psát diplomku tak, že opíšete encyklopedii. Ale pro základní seznámení s problematikou to určitě stačí. Když se potom objeví nějaký článek, že Wikipedie měla chybu, novinář ti opsal a má s tím teď problémy – tak to je chyba toho novináře, že to opsal bez toho, aby se podíval na zdroj, co tam je uvedený a když tam nejí uvedený, tak to musí brát s velkou rezervou a každý jiný také. My děláme alespoň to, že se snažíme podporovat a propagovat myšlenku citování zdrojů.

Autor: Jan Horák

18.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies