VYBERTE SI REGION

Z plastu vyrobí i protihlukovou stěnu

Vyškov - Množství vytříděných plastů zregionu se za posledních osm let ztrojnásobilo. Nové využití najde většinaodpadů.

20.5.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Radka Jarušková

Barevné PET lahve vyčnívají z několikametrové hromady plastů, která se nachází na třídící lince společnosti Respono ve Vyškově. Ta sváží odpad z většiny míst okresu. Odtud jdou odpadky na pás, kde z nich několik žen ručně vybírá bílé, červené, zelené a modré PET lahve, folie a polystyren. Z nich vznikají další, recyklované výrobky.

Přesně tak vypadá třídění plastů, které se v Responu nashromáždí. Lidé z okresu totiž ke třídění nejsou v posledních letech lhostejní. Ba naopak. „Třeba plastů jsme v roce 2002 svezli dvě stě patnáct tun, a v roce 2009 už sedm set padesát. Obyvatelé třídí odpad lépe, svůj vliv má nicméně také to, že jsme rozmístili více kontejnerů,“ vysvětlil technicko-provozní náměstek vyškovské společnosti Respono Pavel Horáček.

Kontejnerů v ulicích výrazně přibylo

A má pravdu. V okresním městě se počet kontejnerů neustále zvyšuje. Zatímco například v roce 2005 dosahoval jejich počet třeba na papír sedmašedesáti, dnes je jich sto dvanáct. „Od ledna 2006 byl zaveden oddělený sběr bílého a barevného skla. Zatímco do té doby měli lidé k dispozici sedmašedesát kontejnerů na směsné sklo, od zavedení odděleného sběru bylo v ulicích devadesát kontejnerů na bílé a devadesát na barevné sklo,“ vypočítala mluvčí vyškovské radnice Dana Bednářová.

Celkem je momentálně na území města rozmístěných čtyři sta třiapadesát kusů kontejnerů na tříděný odpad. „Zatímco v roce 2006 připadlo na jedno sběrné hnízdo v průměru dvě stě třiačtyřicet lidí, aktuálně jsou to průměrně zhruba dvě stovky osob,“ doplnila mluvčí.

Třeba kontejnery s bílým nebo barevným sklem Respono sváží jedenkrát do měsíce, frekvence svozu papíru je každý týden.

Z použitých vytříděných plastů se pak vyrábějí třeba protihlukové stěny k dálnicím, zatravňovací dlaždice, ploty, stavební dílce, květináče, součástky do aut, zahradní nábytek nebo vlákna pro textilní průmysl. „O dalším využití jsem slyšel. Pokud lidmi vyhozené plasty poslouží třeba k výrobě protihlukové stěny, tak je to jenom dobře. Dřív jsem ke třídění byl skeptický, teď se dá říct, že třídím pravidelně,“ pochlubil se třeba Marek Dokoupil z Vyškova.

Některé PET lahve se po roztřídění znovu recyklují. „Část vytříděných PET lahví se recykluje opět na lahve pro výrobce nápojů takzvané technologie bottle-to-bottle,“ pokračoval Horáček.

Rozeberou třeba i televize a pračky

Nové využití najde i ostatní vytříděný odpad. „Vytříděný papír dodáváme do papíren nejen v České republice, ale Rakousku nebo Polsku pro výrobu recyklovaného papíru. Třeba sklo zase vozíme do skláren v Kyjově, kde z něj tamní pracovníci znovu vytvářejí výrobky ze skla,“ uvedl Horáček.

Společnost Respono zpracovává i použité elektrospotřebiče, například televizory, monitory, počítače, pračky nebo sporáky. „Ty zcela demontujeme a vytřídíme z nich například barevné kovy, plasty, dřevo a předáváme k další recyklaci,“ popsal další využití Horáček.

Nevytříděný odpad z Vyškovska nové využití nenajde. Sváží se na skládku v Kozlanech. „Komunální odpad jde na skládku do Kozlan. V dubnu letošního roku jsme začali ukládat odpad už do třetí etapy skládky,“ uzavřel Horáček..

Autor: Radka Jarušková

20.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
28 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies