Dějištěm činu se již 24. listopadu 2004 stala jistá obec na Rakovnicku. Trojice pachatelů tam přijela vysokou rychlostí luxusním černým bavorákem s tmavými skly před dům, kde žila vyhlédnutá oběť, a svým vozem zablokovala její auto. Vydíraného muže pak donutili nastoupit do svého auta – a odvezli k „přátelskému pohovoru“. Protože prý dotyčný zapříčinil, že se jeden z vyděračů kvůli němu ocitl ve vězení, bude jeho nová rodina muset vyplatit odškodnění. Nejprve vyděrači pod pohrůžkou zabití uneseného muže požadovali, aby jim otec družky oběti dal 150 tisíc korun. Brzy však pochopili, že od člověka, který nemá z čeho zaplatit, se peněz nedočkají. Slevili tedy na sto tisíc, které nakonec požadovali přímo po vydíraném. Vem kde vem. Ani on totiž neměl šanci dát požadovanou částku dohromady… Slíbil ale, že peníze obstará.

Přestože vyděrači naháněli své oběti strach nejen přímými výhrůžkami, ale tlačili ji do kouta také dotazy týkajícími se státního občanství, významně se vyptávali, kampak chodí děti do školy, a uneseného muže navíc výslovně upozorňovali, aby se neobracel na policii, protože by všechno popřeli a pomstili by se mu „dvakrát tolik“, zastrašit se jim ho nepodařilo. A když si po třech dnech přijeli pro slíbených sto tisíc, už na ně policisté čekali. Dva z pachatelů zadrželi přímo na místě, třetí, jemuž se podařilo utéct, byl dopaden později.

Pachatele, kteří již měli za sebou trestní stíhání v Praze, poslal rakovnický soud na dva roky do věznice s dozorem. Tento výrok, k němuž vedla značně klikatá cesta, je nyní definitivní a již se nemůže změnit.

Neuvěřitelné první zvraty

Kauzu u rakovnického soudu provázely různé peripetie (kvůli došetření případu byli původně společně obžalovaní spolupachatelé souzeni odděleně, následně mimo jiné padlo rozhodnutí o předání věci do přestupkového řízení, což však nepřipustil odvolací soud, a dokonce padl zprošťující verdikt, načež byl případ původnímu senátu odebrán a přidělen jinému). Také poslední rozsudek odstartoval martyrium odvolání a právních tahanic, jež dva z odsouzených dohnali podáním dovolání až před senát Nejvyššího soudu ČR v Brně. Mimo jiné upozorňovali na údajnou podjatost předsedy senátu, jenž prý není nestranný kvůli tomu, že již dříve uznal vinným jejich spolupachatele, navíc se výslechu tohoto kumpána vůbec při svém procesu vůbec nedočkali, protože právě seděl ve vazbě na Ukrajině. Po důkladné právní analýze ale soud dovolání odmítl jako neopodstatněná. „Ve skutkových zjištěních jsou zachyceny všechny okolnosti, které dávají dostatečný podklad pro stanovení právní kvalifikace trestného činu vydírání,“ konstatovala předsedkyně senátu Milada Šámalová. „Všichni obvinění poškozeného pod pohrůžkou násilí nutili, aby jim vydal požadované finanční prostředky,“ odmítla argumenty, že by dovolavatelé měli menší vinu než jejich již dříve odsouzený kumpán.