VYBERTE SI REGION

Záchranná stanice v Němčicích čeká ježčí kalamitu

Němčice nad Hanou - Stanice pro handicapované živočichy v Němčicích nad Hanou přijímá do péče svěřence z celého Prostějovska i okolních regionů.

20.11.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
7 fotografií
Záchranná stanice pro handicapované živočichy v Němčicích nad Hanou přijímá do péče svěřence z celého Prostějovska

Záchranná stanice pro handicapované živočichy v Němčicích nad Hanou přijímá do péče svěřence z celého Prostějovska Foto: Karel Rozehnal

Vedoucí stanice Drahoš Kňourek musí teď řešit nejen problémy týkající se financování stanice. S blížící se zimou totiž očekává příliv ježků a poraněných ptáků.

Blíží se zimní období, jak se to projevuje v činnosti vaší stanice?

Lidé nám začínají volat hlavně kvůli ježkům z opožděných vrhů. Znamená to pro nás, že se začíná blížit každoroční „ježčí lavina“. Už teď se staráme zhruba o padesát ježků. Loni jsme jich tu měli v zimním období kolem stovky.

Jakým způsobem o ně pečujete?

Podle novely zákona musíme mít zvířata, které vypouštíme zpátky do přírody, oddělené od těch, které je možné předvádět návštěvám. Proto jsme začali využívat nový objekt v areálu místního družstva, kde jsme ježky umístili. Pokud tato zvířata dosáhnou hmotnosti šesti set gramů, snažíme se je v případě příznivějšího počasí vypouštět do volné krajiny.

Staráte se i o poraněné dravé ptáky. Jak k jejich zranění dochází?

Dravci z okolí pocházejí především ze zemědělské krajiny. Máme tu případy ptáků s upálenými křídly od elektrického vedení. Největší nebezpečí pro dravce však představují dopravní prostředky.
Káňata a poštolky utrpí často zranění přímo na silnicích. V zimě mají totiž pomalejší reakce a nestačí před přijíždějícími auty dostatečně rychle vzlétnout. Další hrozbou pro dravce je železnice. Tito ptáci se živí mršinami v kolejištích a projíždějící vlaky je často zmrzačí nebo přímo usmrtí.

A co labutě, které včas neodletí z menších vodních ploch?

Labutě někdy zůstávají na městských rybnících i během zimy. Lidé nám potom volají, když je v mrazu objeví zesláblé a desorientované, případně i zraněné. V určitých případech pak provádíme jejich odchyt společně s hasiči, kteří na to mají vhodnější techniku. Například speciální plavidla. Potom je u nás ve stanici dostaneme do kondice a při mírnějších zimách je vypouštíme zpátky na větší řeky, nejčastěji na Moravu nebo na Bečvu.

Vidíte nějaký rozdíl mezi přístupem k ochraně životního prostředí ve městech a na vesnicích?

Vesnice a menší města musí často řešit ze svých rozpočtů jiné problémy než ochranu přírody. Z Němčic dostáváme na provoz příspěvek ve výši pěti tisíc korun ročně. Větší města samozřejmě vynakládají prostředků více. Město Prostějov pomáhá významně našemu sběrnému místu umístěnému v ekologickém centru Iris na Husově náměstí v Prostějově.

Jak jste na tom vlastně s finančním zabezpečením stanice?

Provoz prozatím držíme nad vodou z dotací minulého roku. Prostředky získáváme z Olomouckého kraje, ministerstva životního prostředí a přispívají nám i města Prostějov a Němčice, jak jsem se již zmínil. Jednou z možností, jak lze na činnost naší záchranné stanice přispět, je například esemesková akce Zvíře v nouzi. Kvůli krizi jsou v poslední době nestabilní peněžní sponzorské dary i příspěvky v podobě hotového krmení.

V čem vidíte problém s pokrytím výdajů do budoucna?

Zúčastnil jsem se před týdnem dvou seminářů v Praze. Týkaly se získávání dotací. Problémem naší stanice je pokrytí spoluúčasti na projektech, které činí v některých případech až dvacet procent. To je pro nás nedosažitelné. Například ve Středních Čechách kryje spoluúčast velmi často kraj. Já se na ten náš Olomoucký chystám. Na provoz ale nakonec vždycky nějaké peníze seženeme, horší je to s hrazením mzdových nákladů. Granty, které dostáváme, jsou účelově vázány na provoz stanice, takže to zatím řeším přes úřad práce.

Autor: Karel Rozehnal

20.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Divoké prase pobíhalo po Litoměřicích
3 18

VIDEO: Postřelené divoké prase se vydalo městem do šaten školy

Stalinovy ruce
1 6

Vrchlabí uklízí sníh strojem zvaným Stalinovy ruce

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Pátrání po školačce z Ústí pokračuje, kriminalisté potřebují záběry z kamer

Ústí nad Labem – Ústečtí kriminalisté zatím stále marně pátrají po pohřešované školačce Michaele Patricii Muzikářové z Klíše. S pomocí se nyní opět obrací na veřejnost.

Ze silnice mrazivé vězení, v Tunisku uvízlo v autech asi tisíc lidí

Mrazivé počasí netrápí pouze Evropu, ale i Afriku. Silné sněžení uvěznilo na severovýchodě Tuniska na silnicích kolem tisíce lidí. Sněhové jazyky zkomplikovaly dopravu na několika místech včetně hlavní dálnice v provincii Dženbúba. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies