Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Záchranná stanice v Němčicích čeká ježčí kalamitu

Němčice nad Hanou - Stanice pro handicapované živočichy v Němčicích nad Hanou přijímá do péče svěřence z celého Prostějovska i okolních regionů.

20.11.2009
SDÍLEJ:

Záchranná stanice pro handicapované živočichy v Němčicích nad Hanou přijímá do péče svěřence z celého Prostějovska Foto: Karel Rozehnal

Vedoucí stanice Drahoš Kňourek musí teď řešit nejen problémy týkající se financování stanice. S blížící se zimou totiž očekává příliv ježků a poraněných ptáků.

Blíží se zimní období, jak se to projevuje v činnosti vaší stanice?

Lidé nám začínají volat hlavně kvůli ježkům z opožděných vrhů. Znamená to pro nás, že se začíná blížit každoroční „ježčí lavina“. Už teď se staráme zhruba o padesát ježků. Loni jsme jich tu měli v zimním období kolem stovky.

Jakým způsobem o ně pečujete?

Podle novely zákona musíme mít zvířata, které vypouštíme zpátky do přírody, oddělené od těch, které je možné předvádět návštěvám. Proto jsme začali využívat nový objekt v areálu místního družstva, kde jsme ježky umístili. Pokud tato zvířata dosáhnou hmotnosti šesti set gramů, snažíme se je v případě příznivějšího počasí vypouštět do volné krajiny.

Staráte se i o poraněné dravé ptáky. Jak k jejich zranění dochází?

Dravci z okolí pocházejí především ze zemědělské krajiny. Máme tu případy ptáků s upálenými křídly od elektrického vedení. Největší nebezpečí pro dravce však představují dopravní prostředky.
Káňata a poštolky utrpí často zranění přímo na silnicích. V zimě mají totiž pomalejší reakce a nestačí před přijíždějícími auty dostatečně rychle vzlétnout. Další hrozbou pro dravce je železnice. Tito ptáci se živí mršinami v kolejištích a projíždějící vlaky je často zmrzačí nebo přímo usmrtí.

A co labutě, které včas neodletí z menších vodních ploch?

Labutě někdy zůstávají na městských rybnících i během zimy. Lidé nám potom volají, když je v mrazu objeví zesláblé a desorientované, případně i zraněné. V určitých případech pak provádíme jejich odchyt společně s hasiči, kteří na to mají vhodnější techniku. Například speciální plavidla. Potom je u nás ve stanici dostaneme do kondice a při mírnějších zimách je vypouštíme zpátky na větší řeky, nejčastěji na Moravu nebo na Bečvu.

Vidíte nějaký rozdíl mezi přístupem k ochraně životního prostředí ve městech a na vesnicích?

Vesnice a menší města musí často řešit ze svých rozpočtů jiné problémy než ochranu přírody. Z Němčic dostáváme na provoz příspěvek ve výši pěti tisíc korun ročně. Větší města samozřejmě vynakládají prostředků více. Město Prostějov pomáhá významně našemu sběrnému místu umístěnému v ekologickém centru Iris na Husově náměstí v Prostějově.

Jak jste na tom vlastně s finančním zabezpečením stanice?

Provoz prozatím držíme nad vodou z dotací minulého roku. Prostředky získáváme z Olomouckého kraje, ministerstva životního prostředí a přispívají nám i města Prostějov a Němčice, jak jsem se již zmínil. Jednou z možností, jak lze na činnost naší záchranné stanice přispět, je například esemesková akce Zvíře v nouzi. Kvůli krizi jsou v poslední době nestabilní peněžní sponzorské dary i příspěvky v podobě hotového krmení.

V čem vidíte problém s pokrytím výdajů do budoucna?

Zúčastnil jsem se před týdnem dvou seminářů v Praze. Týkaly se získávání dotací. Problémem naší stanice je pokrytí spoluúčasti na projektech, které činí v některých případech až dvacet procent. To je pro nás nedosažitelné. Například ve Středních Čechách kryje spoluúčast velmi často kraj. Já se na ten náš Olomoucký chystám. Na provoz ale nakonec vždycky nějaké peníze seženeme, horší je to s hrazením mzdových nákladů. Granty, které dostáváme, jsou účelově vázány na provoz stanice, takže to zatím řeším přes úřad práce.

Autor: Karel Rozehnal

20.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

1 4

Pláčete nad červivým ovocem? Odvezte ho do palírny

Čechoslováci proti Čechoslovákům. V srpnu 1969 esenbáci mlátili a zatýkali spolu

Miroslav, odmala všude známý jako Kamil Černý, se narodil 16. listopadu 1950 v Praze do chudé, ale výrazně nekomunistické rodiny. Vyučil se jemným mechanikem a poté pracoval na stavbách. Už během učení se v něm probudil zájem o humanitní obory a výtvarné umění, a proto po večerech studoval gymnázium pro pracující. Na vysokoškolské studium mu ale po založení rodiny nezbýval čas ani energie.

Vláda a odbory budou jednat o růstu platů ve veřejném sektoru

Zástupci vlády a odborů budou dnes odpoledne vyjednávat o růstu platů ve veřejném sektoru. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) žádá pro učitele zvýšení o 15 procent a pro ostatní pracovníky o deset procent, a to od listopadu. Premiér Bohuslav Sobotka odborářský požadavek podporuje.

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení