VYBERTE SI REGION

Žďárští prodají dům na náměstí za 10 milionů

Žďár nad Sázavou – Tři roky po čtvrté a poslední vlně privatizace se radní rozhodli prodat nájemníkům další městský bytový dům.

16.3.2011
SDÍLEJ:

Objekt se dvěma čísly popisnými Žďárští prodávají jeho nájemníkům za více než 10 milionů korun. Foto: Deník/Jana Ševčíková

Rohový dům se zelenou fasádou má podle vedení města cenu přes dvanáct milionů korun, nájemcům bude ale nabízen na základě schváleného koeficientu za zhruba 10,1 milionu korun.

„Ze čtvrté vlny privatizace musela být nemovitost vyčleněna, ačkoliv o její odkup měli nájemníci zájem. Částečně totiž zasahovala do sousední budovy technických služeb. Musely být tedy provedeny určité stavební úpravy a dům potom znovu zkolaudován,“ popsala žďárská starostka a senátorka Dagmar Zvěřinová. Zároveň dodala, že ačkoliv má stavba dvě čísla popisná, jedná se pouze o jeden objekt. A jako jeden celek chce město také budovu prodat.

Pro nájemce

„Nájemníci by se měli nyní domluvit a vytvořit například nějaké sdružení. Pak se musejí o platbu mezi sebou odpovídajícím způsobem podělit,“ vysvětlila Zvěřinová s tím, že informace o prodeji domu neznamená, že se mají na žďárskou radnici dostavit davy zájemců a usilovat o jeho koupi. „Je to stejné jako ve všech předešlých vlnách privatizace – byty jsou opět přednostně nabízeny stávajícím nájemníkům,“ zdůraznila starostka.

Rohový objekt na náměstí při ústí Veselské ulice obsahuje sedm bytů a dva nebytové prostory. Jeden z nich je poměrně rozsáhlý – měří 321 metrů čtverečních. Druhý má kolem 140 metrů čtverečních. Tyto nebytové prostory bude město nájemníkům prodávat za plnou odhadní cenu.

„U bytů byl pak stanoven koeficient nižší, lidé tak zaplatí pouze sedmdesát procent z ceny stanovené odhadcem,“ popsal systém žďárský místostarosta Jaromír Brychta.

Ceny rostou

Ceny, za něž byly městské byty při privatizaci prodávány, jsou rok od roku vyšší. „Nejlevnější byly při první vlně privatizace, která proběhla v roce 1996. Ve druhé vlně v roce 1998 už byly byty dražší a cena pak rostla i ve zbývajících etapách v letech 2005 a 2008,“ podotkl místostarosta Brychta.

Nynější prodej domu na náměstí Republiky nechce vedení města nazývat pátou vlnou privatizace, jedná se však zatím o jakousi tečku za prodáváním městských bytů.

Oficiální změna vlastníků čeká pouze domy, na jejichž opravy byla čerpána státní dotace. Jedna z podmínek pro získání peněz totiž byla, že se bytové jednotky nesmí určitý počet let prodat. S těmito nájemníky ale Žďárští sepsali smlouvy o smlouvě budoucí, lidé za byty zaplatili a po uplynutí požadované lhůty budou jen jejich.

Zbytek bytů, které ještě radnice vlastní, si chtějí Žďárští již ponechat. Celkově by se mělo jednat o přibližně osm stovek bytů. „Jsou to svobodárny na sídlišti Stalingrad, holobyty v Brněnské ulici, domov důchodců a byty v domech s pečovatelskou službou,“ vypočítal Brychta. Mezi další nemovitosti v majetku města patří i domy na pěší zóně a v dalších místech městské části Žďár nad Sázavou 1. V těchto případech se ale jedná o objekty s převahou nebytových prostor.

-------------

Privatizace bytů v číslech

* Ve Žďáře nad Sázavou začali s privatizací městských bytů v roce 1996. Druhá privatizační vlna se odehrávala v roce 1998, třetí v roce 2005 a čtrvtá, poslední, v roce 2008.

* Jenom na poslední vlně privatizace bytového fondu vydělalo město kolem 200 milionů korun.
Ze zhruba 3 000 bytů jich v majetku města zůstalo nyní jenom cca 800.

* Žďárští v současné době vlastní takzvané svobodárny v sídlišti Stalingrad, domov důchodců, byty s pečovatelskou službou a holobyty v Brněnské ulici.

16.3.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
8 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
1 3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Vicekancléř Gabriel: AfD se radikalizuje, měla by ji sledovat kontrarozvědka

Berlín - Německý vicekancléř Sigmar Gabriel navrhuje, aby německou protiimigrační stranu Alternativa pro Německo (AfD) sledovala tajná služba. Reaguje tak na hojně kritizované výroky představitele AfD Björna Höckeho, který vyjádřil nelibost nad přítomností památníku holokaustu v Berlíně.

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies