VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zdivočelé nutrie z přírody Mostecka vytlačují ondatry

Mostecko - Povodí říčky Srpiny hostí americké hlodavce nutrie. V naší přírodě přitom nemají co dělat. V devadesátých letech přestal být zájem o kožešiny, kvůli kterým byly chované, a jejich majitelé je volně vpustili do přírody.

17.6.2009
SDÍLEJ:

Nutriím se ve volné přírodě daří. Foto: DENÍK/Marek Gerhard

Říční krysy se tak volně v přírodě začaly rozmnožovat a na Mostecku se jim daří. Nutriím se podařilo vytlačit i ondatry.

Největší výskyt myslivci zaznamenali v jižní části Mostecka v okolí Lišnice a Polerad. Jejich rajón však dosahuje až do lounského okresu.

„V našem revíru jsou po celé vodotečně až k počeradské elektrárně,“ potvrdil myslivec Radek Trubač.

Ví se o padesátce vodních hlodavců

„Dříve zde žily hlavně ondatry, ty ovšem vytlačily právě větší nutrie, které si zvětšily jejich nory. V této lokalitě se jich pohybuje přes padesát,“ dodal Radek Trubač. „Nutrie přemnožené jsou, ale už to není takové, jako před lety. Z okolí Polerad se odstěhovaly pod Vtelno. My jsme proti nim nijak nezasahovali, odstěhovaly se samy,“ sdělil starosta Polerad Jan Sladký.

Tím, jak rychle dokáže nutrie vytvořit vlastní velké společenství, se zařadila na seznam nepříjemných invazních druhů. Samec má několik samic a zakládá rodinné klany. Nyní je období vrhu a jedna samice porodí kolem čtyř mláďat. Myslivcům a rybářům se ovšem rozmnožování nelíbí. „Nutrie nám prohrabávají hráze,“ sdělil rybářský hospodář Miloš Urych z místního rybářského svazu.

Nutrie říční , známá též jako vodní krysa, řekomyš, koypu či Mus coypus, je velký hlodavec původem z Jižní Ameriky.

Ničí rybníky i pole

Břehy řek zase naruší svými tunely, podemlívá je a vyhrabává. Nutrie zválejí i plochy pole s obilím. Většinou jsou plaché, ale svojí velikostí, dorůstají až půlmetrové délky a váží okolo pěti kilogramů, vylekají i jinou zvěř. Nutrií se prý obává i liška. „Hlodavec má totiž ohromné zuby. V minulosti pokousala nutrie i malého psa,“ dodal myslivec Trubač.

To, že nutrie běžně není zvířetem do přírody, ale druhem, který se choval na farmách, se obecně ví. Podle pamětníků se tímto způsobem dostaly nutrie i do Polerad a k Lišnici. V Malém Březně prý byl chovatel, kterému uniklo několik párů nutrií z chovné stanice. Ty připlavaly Srpinou k Poleradům.
To by mohlo značit, že říčky jsou čistější. Nutrie totiž žije v čistých průtokových vodách.

Autor: Miroslava Huláková

17.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mistrovské oslavy v Brně. Hokejisté Komety přijeli mezi fanoušky na zaplněný Zelný trh v otevřeném autobuse.
AKTUALIZOVÁNO
81

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

DOTYK.CZ

Kandidát na šéfa ČT Dvořák: do televize se vrátili respektovaní tvůrci

Představujeme jednotlivé finalisty volby generálního ředitele České televize. Všichni odpovídali na tytéž otázky, jež se týkaly jak zhodnocení současné podoby veřejnoprávní televize, tak i jejich vlastní vize. Dnes odpovídá současný generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Jaké to je být vodičem nevidomého? Strach není na místě, respekt ano

/ROZHOVOR/ Život je o výzvách. Jednu takovou má za sebou i příbramský běžec Jan Šeděnka. Poprvé se stal vodičem nevidomé běžkyně.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies