VYBERTE SI REGION

Zvěře na Vyškovsku je moc a taky hodně škodí

Vyškovsko - Na Vyškovsku jsou vysoké stavy divočáků i červené zvěře. Zemědělci si stěžují na neúnosné ztráty, částečně si ale za ně mohou podle odborníků sami.

14.9.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Zdeněk Skalička

Sežraná pšenice, poválená kukuřičná pole, rozryté pastviny. To je obrázek, který rolníci z Vyškovska důvěrně znají. Na uplatňování náhrad za vysoké škody bezmocně rezignovali.

Zničená pole, uschlé stromy

Nejhůř trpí „nájezdy“ zvěře zemědělci hospodařící v sousedství rozsáhlých lesů. „V okolí Studnic jsou na plodinách škody skoro za tři miliony korun. Vymáhat je, to je ovšem v podstatě nemožné,“ popsal ředitel zemědělského družstva Kojál Krásensko Ladislav Ševčík.

Vlastníkem honiteb kolem Studnic jsou Vojenské lesy a statky. Podle Ševčíka s nimi není možná dohoda, soudní spor s tak silným protivníkem zemědělci vzdali. „Vyloučili jsme pěstování kukuřice i řepky. Ale zvěř sežere, podupe a poválí i obilí, divočáci rozryjí také louky, kde hledají hmyz, plže a myši. Opakuje se to každý rok,“ zoufal si Ševčík.

Podobné zkušenosti má i ředitel pustiměřského družstva Morava Stanislav Charous. „Škody jsou hlavně v okolí Zelené Hory, u Podivic máme šest set metrů dlouhý elektrický ohradník. I tak jsou v postižených oblastech mnohem nižší výnosy, škody mohou jít i do statisíců, záleží na lokalitě,“ postěžoval si Charous.

Také on se do konfliktu s Vojenskými lesy, od nichž už sedm let neviděl žádnou náhradu, nehodlá pouštět.

Zástupci Vojenských lesů a statků nicméně tvrdí, že se snaží zemědělcům vyjít vstříc řadou opatření. „Na Studnických polích probíhá na naše náklady ochrana pomocí pachového ohradníku, instalovali jsme tam ve větší míře lovecká zařízení a v oblasti probíhá celoročně intenzivní lov. Dále provozujeme v okolí polních komplexů vnadiště k odváděcímu přikrmování a lovu černé zvěře a políčka pro zvěř,“ prohlásil prostřednictvím tiskové mluvčí Vojenských lesů a statků Pavly Kasslové pracovník plumlovské divize Vojenských lesů Pavel Dymáček.

Doplnil, že při snižování stavů zvěře se pracovníci Vojenských lesů někdy uchylují i k jinak nepovoleným způsobům odlovů, když získají výjimky ministerstva zemědělství. „Na Studnických polích měl být rovněž zbudován ohradník, Vojenské lesy dodaly na svoje náklady kůly, ale zemědělské družstvo stavbu ohradníku nedokončilo,“ připomněl Dymáček.

Podle Charouse však stavba ohradníku nemá smysl. Musel by být extrémně dlouhý. Družstvo na něj nemá peníze ani lidi, kteří by ho postavili. Navíc podle jeho zkušeností by ho stejně někde zvěř prorazila.

Stejně jako on si stěžují farmáři z celého okresu. „Divoká zvěř nám dělá veliké škody, které jsou ovšem těžko vyčíslitelné. Hlavně divočáci, v zimě zase srnčí na ozimé řepce,“ řekl třeba agronom zemědělského družstva ZEMO se sídlem v Bohatých Málkovicích Zdeněk Tejkal.

Podobně hovoří i další zemědělci. Situaci komplikuje fakt, že za škody na polních plodinách odpovídá nájemce příslušné honitby. Jenže zvěř většinou přitáhne úplně odjinud a myslivci se oprávněně brání, že za ni nemohou odpovídat.

Na rozdíl od rolníků, které trápí hlavně divočáci, mají lesníci problémy především s vysokou. Šéf bučovické lesní správy je vyčíslil na zhruba tři sta padesát tisíc korun ročně. „Přitom ve Ždánickém lese je to zhruba padesát tisíc korun a zbytek připadá na Drahanskou vrchovinu a okolí. Příčinou je vyšší úživnost honiteb na jihu daná skladbou lesů, tedy převahou listnáčů. Škodí zejména jelení a výrazně pak mufloní zvěř především okusem sazenic a ožíráním a loupáním kůry na přibližně třicetiletých jehličnanech,“ vysvětlil lesní správce Pavlík.

Černá zvěř podle něj lesu prospívá. „Může vyrývat sazenice, ale spíš působí pozitivně likvidací hmyzích škůdců a podporou přirozené obnovy lesa. Sežere spousty osiva, které pak trusem roznáší po lese,“ objasnil Pavlík.

Velké lány divočáci milují

Podle Pavlíka jádro celého úskalí konfliktu mezi myslivci a zemědělci potažmo lesníky leží v problému, že je zvěř přemnožená. Můžou za to sami nájemci a někdy i vlastníci honiteb. „Myslivci rádi střílejí vše, co má parohy, zato holou zvěř zašetřují. Vzniká tak nepoměr, kdy máme třeba málo jelenů a mnoho laní a kolouchů. Stejný problém je u černé zvěře. Tak se nehospodaří,“ nastínil Pavlík.

Zajedno je s ním v tomhle třeba i pracovník vyškovského odboru životního prostředí odpovědný za státní správu myslivosti a rybářství Pavel Smejkal.

Připomněl zároveň, že problém má další příčiny. „Jakmile začne pěkné počasí, vznikne rekreační tlak na les. Turisté, houbaři, cyklisté, koňaři vyženou zvěř do polí. Ta tam najde klid a obživu, takže se jí odtamtud přirozeně nechce,“ objasnil Smejkal.

K vysokým stavům zvěře tak podle něj nechtěně přispívají i sami zemědělci. Tím, že sejí obrovské plochy monokultur. „Zkuste vyhnat divočáky z lánu kukuřice. Nedostanete je ven ani se psem. Není možné je lovit, navíc je to v zarostlém poli hodně nebezpečné,“ prohlásil Smejkal.

Podle něj tak vzniká začarovaný kruh. Zemědělci jsou kvůli výnosům nuceni sázet plodiny na velkých rozlohách. To vyhovuje zvěři, která má v lánech klid a dost potravy. Naopak myslivci jsou bezradní a do sklizně nemohou stavy efektivně snižovat. A po žních je už rolníkům jedno, kolik divočáků odstřelí. Škody už dávno nadělali.

Konkrétně v případě černé zvěře nedává přitom Smejkal farmářům žádné naděje na zlepšení současného stavu. „Letos je dobrá úroda na polích a v lese plno bukvic a žaludů. To znamená, že stavy černé zvěře spíš ještě porostou. Tomu napomáhá kromě velké reprodukční schopnosti divokého prasete i jeho odolnost vůči toxinům v plodinách a vysoká inteligence. Říká se, že divočák je chytřejší než pes,“ nastínil Smejkal.

Že je divočáků opravdu hodně, potrdil například hospodář habrovanského mysliveckého sdružení Radoslav Dvořáček. „Letos jsme odlovili už osmnáct kusů černé zvěře, a to je začátek sezony,“ sdělil Dvořáček.

Kromě lepšího hospodaření myslivců v honitbách tak Smejkal vidí jediné řešení problémů s přemnoženou zvěří v postupném budování biopásů a navracení zeleně do krajiny. V ní by se stáda zvěře víc roztříštila, takže by škody nebyly tak výrazné. To vše je ovšem běh na dlouhou trať.

Autor: Michal Sklenář

14.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

AKTUALIZOVÁNO

Polský nejvyšší soud odmítl vydání Polanského do USA

Varšava - Polský nejvyšší soud dnes odmítl žádost o vydání světově uznávaného režiséra Romana Polanského do USA, kde mu hrozí trest kvůli sexu s nezletilou dívkou. Soudci zamítli stížnost podanou generálním prokurátorem a potvrdili verdikt soudu nižší instance. Dnešní rozhodnutí je konečné a není proti němu odvolání, informovala agentura PAP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies