VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Blackout jako realita?

Elektrické přenosové sítě jsou propojenější, technické prvky přenosových soustav a jejich řízení sofistikovanější, komunikační a IT technologie přebírají funkce inženýrů a operátorů. Přesto jako bychom slovo blackout slyšeli stále častěji. Na konci března velmi intenzivně dokonce dvakrát: Amsterdam byl 27. března bez proudu dvě hodiny, jen o několik dní později – 31. března - pak na mnoho hodin prakticky celé Turecko

8.5.2015
SDÍLEJ:

Foto: Asset Media

Žijeme v části světa, kde je nepřetržitá dodávka energií, vody a komunikačního signálu samozřejmostí. Na těchto komoditách jsme zcela závislí. Poruchy v dodávce bereme jako osobní újmu a plošné výpadky bezmála jako národní katastrofu. Proto i zprávy o výpadcích mají takový ohlas ve společnosti.

Proč ale s tak masivní implementací nových technologií (napříč celým řetězcem od výroben elektřiny po přenos, distribuci a spotřebu) jsou plošné výpadky stále součástí reality i ve vyspělém světě?

Elektrizační soustava je pod stále se zvyšujícím tlakem. Sítě byly dimenzovány na prostý přenos energie od výrobce ke spotřebiteli, na omezené mezistátní obchodní transakce, resp. na mimořádné havarijní výpomoci. Liberalizace trhu s elektřinou v Evropě i ve světě však toto zcela popřela. Místo jedné vertikálně integrované společnosti, zodpovědné za celý řetězec od výroby po přenos, zde máme tisíce hráčů – výrobců, obchodníků i spekulantů, kteří celý proces optimalizují a hledají jakýkoliv prostor pro zisk. Stabilní dodávky z velkých elektrárenských bloků, na fosilní paliva nebo jaderné, jsou nahrazovány výrobou zcela závislou na větru a slunečním svitu. Propojení mezi státy byla původně motivována především vzájemnou výpomocí a optimálním využitím zdrojů, nikoliv jako platforma pro turbulentní obchodní aktivity. Mezistátní přenos elektřiny je přitom v EU z definice bezplatný. Obchodník za transport energie např. z Polska do Portugalska v případě volných kapacit nic neplatí. A rozsah současných elektrických sítí je jen o málo větší než koncem osmdesátých let. Výstavba nového vedení totiž stále častěji naráží na odpor občanů, kteří si nepřejí narušení krajinného rázu ve svém okolí. Skutečná realizace výstavby vedení tak trvá okolo 12 let, v některých případech povolovací procesy trvají v zemích Unie až celá desetiletí. Úsilí Evropské komise zkrátit a zjednodušit tento systém u liniových staveb je limitováno pouze do oblasti procesních pravidel národních administrativ.

Ze všech těchto důvodů jsou přenosové sítě využívány až na hranu svých možností. Aby systém mohl i přesto fungovat, je nutná především kvalitní spolupráce přenosových operátorů. V posledním desetiletí jsou smluvně vázáni dodržovat rigorózní technická pravidla provozu propojených soustav. Naprosto revoluční je informační otevřenost. V jednotlivých regionech vidí všichni operátoři, jaká je provozní situace u sousedů, a ve vzájemné kooperaci reagují na výsledky předpovědních modelů, které predikují přetížení v „úzkých místech".

ČEPS, a.s., provozovatel přenosové soustavy ČR, je plně a aktivně integrován do mezinárodních struktur (asociace provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E, regionální technické struktury dispečinků TSC / TSCNET Services GmbH). Unijní vize řídit propojený dispečerský systém z jednoho centra je ambiciózním plánem, který však naráží na řadu technických a legislativních překážek. ČEPS na denní bázi koordinuje řízení přenosové soustavy jak na regionální platformě, tak bilaterálně se všemi svými sousedy, aby se předešlo kritickým situacím, které by mohly přerůst až do výpadků, resp. kolapsu soustavy.

KOMERČNÍ PREZENTACE

Autor: Asset Media

8.5.2015
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

7

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Obejít EET? Každá sedmá provozovna na Královéhradecku porušila zákon

Neodeslání údajů či nevystavení účtenky. To byly nejčastější prohřešky podnikatelů u elektronické evidence tržeb (EET), na které přišli kontroloři z Finančního úřadu. Ti od prosince do poloviny února udělali 220 kontrol a zjistili 30 pochybení.

Petr Jašek se v neděli sejde v Kladně s přáteli z církve

Kladensko - Lékař Petr Jašek (53) z Kladenska je český humanitární pracovník a dokumentarista. Veřejnosti se stal známým poté, co byl v prosinci 2015 zadržen súdánskými úřady v Char túmu. Tamním soudem byl odsouzen ke dvaceti letům vězení za údajnou protistátní činnost. V únoru mu byla udělena prezidentská milost a súdánský prezident nařídil jeho okamžité propuštění. Do České republiky se vrátil v neděli.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies