Co pro Vás znamenají dnešní možnosti pěstounské péče?

Za mého mládí jsem byl vychováván v duchu, že základem společnosti je rodina. Dnes to platí dvojnásob. Žil jsem v úplné rodině, včetně prarodičů, strýců a tet. Prostě pohodové dětství a dospívání. Poznal jsem, jak je pro dítě důležité mít své blízké lidi, svou milující rodinu. Proto vítám každou příležitost, jak opuštěným dětem pomoci. Značná pozornost náhradní rodinné péči patří již po mnoho let k výrazným specifikům Moravskoslezského kraje. Zajištění rodinného prostředí dětem, které nemohou vyrůstat ve vlastní rodině, zvláště pak dětem sociálně, mentálně či fyzicky hendikepovaným, je pro sociální politiku kraje jednou z priorit.

Jak se v oblasti náhradní rodinné péče angažujete Vy osobně?

Jsem činný v politice a snažím se dělat maximum pro podporu rodinné politiky. Každoročně poskytuji záštitu vyvrcholení informační kampaně „Dejme dětem rodinu" zaměřující se na prohlubování povědomí o náhradní rodinné péči mezi laickou i odbornou veřejností a účastním se výroční konference (více na www.dejmedetemrodinu.cz ). Pravidelně sleduji vývoj v náhradní rodinné péči v Moravskoslezském kraji. Zastávám také roli předsedy poradního sboru pro sociálně-právní ochranu dětí zřízenou ze zákona hejtmanem kraje, kde mimo jiné vytváříme programy a koncepce v oblasti služeb pro náhradní rodiče.

http://www.dejmedetemrodinu.cz/index.php/uvod/video-spot

Jaké konkrétní aktivity v oblasti NRP Moravskoslezský kraj dále podporuje?

Při vzniku krajského zřízení převzal Moravskoslezský kraj od bývalých okresních úřadů tzv. zařízení pro výkon pěstounské péče. V dalším období jim kraj každoročně finančně přispíval a podporoval vznik nových zařízení. Tato zařízení se stala domovem pro mnoho dětí se ztíženou možností umístění do běžné pěstounské péče. Ke konci roku 2012 tato zařízení zanikla proto, aby došlo ke srovnání podmínek a postavení všech pěstounských rodin bez ohledu na zřizovatele. Nyní jsou jejich práva a povinnosti upravovány v dohodách o poskytování pěstounské péče. Dohody uzavírá sama obec s rozšířenou působností, nebo dá souhlas k uzavření dohody s jiným subjektem. Jedním ze subjektů s největším počtem uzavřených dohod v našem kraji je Centrum psychologické pomoci, příspěvková organizace kraje (více na www.cepp.cz ).

Co je předmětem činnosti tohoto centra a v čem může žadatelům i pěstounům pomoci?

Specializuje se na řešení problematiky náhradní péče. Kromě toho poskytuje odborné sociální poradenství v oblasti rodinných a partnerských vztahů, provozuje telefonickou linku pro krizovou pomoc, provádí odborné psychologické posouzení žadatelů o náhradní rodinnou péči a zajišťuje jejich odbornou přípravu. Centrum psychologické pomoci má odborná pracoviště v každém okresním městě našeho kraje. Ročně Moravskoslezský kraj podporuje činnost této organizace příspěvkem ve výši 10 mil Kč.

Když mluvíte o finančním příspěvku, jak to vypadá v této oblasti s čerpáním evropských dotací?

Dotační politika je dalším nástrojem podpory Moravskoslezského kraje v oblasti náhradní rodinné péče. V rámci vyhlášených krajských dotačních titulů finančně podporujeme organizace, které poskytují sociální služby a zajišťují navazující činnosti v oblasti sociálně právní ochrany dětí. V minulém roce se jednalo o částku 700 000 Kč.

Podnikli jste v poslední době nějaký významný krok pro větší informovanost veřejnosti?

Náš kraj usiluje dlouhodobě o zvyšování povědomí občanů o náhradní rodinné péči. K tomu účelu vyvíjí celou řadou činností jako je působení odborných skupin, aktivity k propagaci náhradní rodinné péče, jedním z posledních významných počinů je nedávné vydání vlastní publikace Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči. Tato publikace je k dispozici i na webu kraje: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/assets/socialni_oblast/nahradni_rodina_a5_tisk.pdf 

Jak vnímají žadatelé o náhradní rodinnou péči prostředí krajského úřadu, kam se svou žádostí přicházejí?

Snažíme být ohleduplní a myslet na potřeby našich občanů, speciální situaci žadatelů a tomu přizpůsobit „strohé" úřední prostředí. Kancelář určena pro zprostředkování náhradní rodinné péče je přizpůsobena pro všechny klienty, kteří k nám přicházejí, tak, aby se zde cítili příjemně a pohodově. Její součástí je také dětský koutek, kde se mohou ratolesti zabavit, zatímco rodiče vyřizují potřebné náležitosti. Rovněž jsme zřídili v rámci úřadu dva přebalovací pulty pro maminky s dětmi, které si potřebují na úřadě vyřídit různé záležitosti, jeden z nich je umístěn v kanceláři, kde se vyřizují záležitosti náhradní rodinné péče.

Co byste rád vzkázal případným zájemcům o náhradní rodinnou péči?

Nebojme se přijmout opuštěné dítě, ale naopak, udělejme vše proto, aby se cítilo jako by naše bylo, bez předsudků a bez podmínek. Pomozme dítěti vyrovnat se s nepřízní osudu a prožitými traumaty. Pak se nemusíme bát o jeho lásku (více na www.hledamerodice.cz).

Nebojme se přiznat si, že mnohdy něčemu nerozumíme, a že si s něčím nevíme rady. Rodičovství s sebou nese spoustu neznámých a dítě je tajemstvím, které musíme teprve postupně odhalovat. Někdy potřebujeme i sami pomoc odborníka, s tím pomůže provázející osoba, se kterou máme uzavřenou dohodu.

Změní se ohroženým dětem pohled na svět, pokud se dozví o svém pravém původu?

Nebojme se říct dítěti pravdu, avšak mějme na paměti, že k identitě dítěte patří vědomí o vlastním původu, a tedy i vědomí o biologických rodičích. Sebe dítěti realisticky nabízíme jako ty, kdo je mají rádi. Zkušenost říká, že tam, kde byla identita dítěte dobře budována setkáním s biologickou rodinou, zpravidla nezpůsobí ve vzájemných vztazích žádný otřes – ale naopak vztahy posílí (více na www.css-ostrava.cz).

Péče o přijaté dítě není jednoduchá cesta a během ní přijdou i mnohá zklamání, je to především cesta radostná, přináší obohacení dětem i celé rodině, která ho přijala takové, jaké je. Je to cesta vysoce humánní společnosti, kterou bychom v jednadvacátém století měli být.

Více informací o pěstounské péči můžete získat na www.pravonadetstvi.cz nebo na Zelené lince 800 888 245.