Cílem krajského úřadu je poskytnout informace a zkušenosti

Situaci osamělých dětí pomáhají úspěšně řešit možnosti pěstounské péče, ať už na přechodnou dobu, nebo dlouhodobě. Pěstounských rodin však stále není dostatek. Na základě této myšlenky se krajský úřad snaží seznámit veřejnost s tím, co pěstounská péče obnáší, a také předat zkušenosti přímo od lidí, kteří již tuto formu výchovy dětí poznali. Nechybí ani vyjádření odborníků v rozhovorech, článcích a na besedách.

„Nyní pokračuje Moravskoslezský kraj v rozsáhlé podpoře rozvoje pěstounské péče, např. v rámci aktivity Dejme dětem rodinu (více na www.dejmedetemrodinu.cz) , do níž se postupně zapojily obce a organizace v kraji. Těmto aktivitám napomáhá i zákonná úprava platná od 1. 1. 2013, která přinesla řadu pozitivních změn," říká vedoucí Odboru sociálních věcí Daniel Rychlik.

V dubnu 2014 byl počet pěstounských rodin v Moravskoslezském kraji 1454 a krajský úřad přijal za uplynulý rok 241 nových žádostí o pěstounskou péči (více na www.kr-moravskoslezsky.cz). Ani taková čísla však nezajišťují láskyplnou výchovu všem dětem, které ji aktuálně potřebují. Úkolem krajského úřadu je ve spolupráci s odborníky podpořit rodiče a manžele v poskytnutí náhradní péče a během této změny jim být k dispozici.

Mezi podáním žádosti a samotným přijetím dítěte do rodiny ale zbývá ujít dlouhý kus cesty. Mnozí lidé si také nejsou úplně jistí, jestli by novou situaci zvládli. Právě z toho důvodu existuje důkladná a intenzivní příprava a možnost provázení pěstounů ve formě odborné pomoci.

Kdo má předpoklady být dobrým pěstounem?

Pěstounská péče dětem poskytuje potřebnou oporu a pocit blízkosti laskavé osoby, která je tu pro ně. Velmi důležité je, aby se dítěti někdo věnoval. Jedině tak se mohou přirozeně vyvíjet jeho schopnosti a nadání. Projít přípravou na pěstounství však není nic jednoduchého a celý proces vyžaduje velké odhodlání. Systém je tímto způsobem nastavený proto, aby se zabránilo možným problémům a vše proběhlo s co největší ohleduplností k dětem.
Vlastnosti člověka připraveného na přijetí dítěte do pěstounské péče popisuje psycholožka Hana Kušnírová z opavského Centra psychologické pomoci: „Určitě by to měl být člověk, který je dostatečně zakořeněný, má srovnané hodnoty a sám sobě aspoň trochu věří. Měl by být odolný a zvládnout zátěž. Ve chvíli, kdy je člověk něčím křehký, s tendencí uzavírat se do sebe, případně s nedořešenými traumaty, tak dítě velmi dobře vycítí jeho slabiny" (více na www.cepp.cz).

Pěstounská péče působí pozitivně nejen na životy dětí

Přínos pěstounské péče pro dítě je nesporný. Jak ale v praxi ovlivnila tato radikální změna samotné pěstouny?

„Chtěla jsem zajistit plnohodnotný život někomu, kdo by ho potřeboval. Podle mého názoru je ústavní péče neosobní a pro vyrůstajícího člověka omezující. Když zkušenost pěstounské péče zhodnotím, tak od rodiny a známých cítím obdiv," říká paní Dostálová Vašutová, pěstounka z Ostravy. O tom, že náhradní péče rodičům více dává, než bere, slýchávají také pracovníci Odboru sociálních věcí.

„Pěstouni měli možnost prožít s dětmi své radosti i starosti, dítě jim naplnilo jejich vlastní život a přineslo jim pocit hrdosti na to, kam ho dokázali dovést," dodává Daniel Rychlik.
Více informací můžete získat na www.pravonadetstvi.cz nebo na Zelené lince 800 888 245.