Mnozí z nás si je však rovněž oblíbili např. před plánovanou cestou do zahraničí nebo letní dovolenou. Navíc probiotické přípravky podporují přirozenou činnost imunitního systému, upravují nadýmání či průjem. Lze předpokládat, že vyšší rozmanitost obsažených probiotických kmenů je spojena i s jejich vyšší účinností. Mohou ale být prospěšné i při léčbě zácpy a tím, že zabraňují přerůstání choroboplodných střevních kmenů, působí do jisté míry i detoxikačně. U pacientů nesnášejících mléko a mléčné výrobky mohou tyto přípravky vést ke zlepšení tolerance laktózy (mléčný cukr).

Aby se však projevil příznivý účinek probiotik na naše zdraví, je potřeba je konzumovat v dostatečném množství.

Náš organismus obsahuje obrovské množství nejrůznějších bakterií, a to jak přátelských, tak škodlivých, které žijí ve vzájemné rovnováze. Především na jaře a na podzim nebo např. během letní dovolené u moře, kdy na nás nejvíce útočí škodlivé bakterie, je vhodné posílit náš organismus a dopřát mu více přátelských probiotických bakterií prostřednictvím naší stravy. Podpoříme tak svoji obranyschopnost.

V dnešní době je na trhu velké množství probiotik, která můžeme zakoupit ve formě léčiv, doplňků stravy nebo jako součást tzv. funkčních potravin. Při výběru kvalitních probiotik bychom se měli řídit především obalem přípravku, na kterém by měly být uvedené přesné názvy kmenů použitých probiotik a jejich množství. Pokud jsou probiotika navíc obohacena o prebiotickou vlákninu, tedy stravu "přátelských" bakterií, je to rozhodně výhodou (jako je tomu např. u českého, klinicky testovaného doplňku stravy ProbioFlora).

Bohužel dnes není dost dobře možné spoléhat se na častá tvrzení na jogurtech o přítomnosti životaschopných probiotických bakterií. Dlouhodobé užívání probiotik našemu organismu jistě prospěje. Při výběru probiotika se lze orientovat nejenom na základě jeho složení, ale i s přihlédnutím na užitou lékovou formu ‒ např. probiotika v tzv. enterosolventním obalu zaručují bezpečný průchod probiotik skrz agresivní žaludeční prostředí a bezpečné usídlení ve svém cíli ‒ ve střevě.

MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.

Ústavy farmakologie 2. a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

KOMERČNÍ PREZENTACE