VYBERTE SI REGION

20 let poté: Máme se lépe, ale jen v něčem

Praha /EXKLUZIVNÍ ANKETA DENÍKU/ - Fronty na exotické ovoce, zboží, které se dalo sehnat jen díky známým, několikanásobně nižší platy. Ale třeba nájem za pětaosmdesát korun, kilowatt plynu za desetník a plná zaměstnanost. I tak jsme se měli před rokem 1989. A dnes? Dramaticky zlevnila například elektronika a mnohem rychleji si vyděláme i na auto, naproti tomu výrazně vzrostly ceny bydlení a energií.

29.8.2009 249
SDÍLEJ:

iPhone - ilustrační fotoFoto: Deník/Vít Šimánek

Paní Hedvika měla koncem osmdesátých let velký sen, koupit si japonský kazetový magnetofon. „Vzpomínám si, že se mu říkalo jezevčík a málokdo ho měl. Tenkrát je dostali v Prioru a stály pět tisíc, to byly dva tátovy platy,“ dodává. Dnes se dá mnohem dokonalejší elektronika pořídit za pár set korun, a přesto velká část lidí na doby dávno minulé vzpomíná s tím, že se měli daleko lépe než dnes.

Mzdy vyrostly sedmkrát

Pokud se podíváme na průměrné mzdy, za posledních dvacet let vzrostly více než sedminásobně. V roce 1989 brali Češi v průměru něco přes tři tisíce hrubého, ale průměr za rok 2008 už přesáhl třiadvacet tisíc. Statistici ale zdůrazňují, že ne vždy musí průměry nutně odrážet realitu, a sami vtipně dodávají: „Když jeden hladoví a druhý sní kuře, v průměru se najedli oba.“ Na zmiňovaných třiadvacet tisíc totiž dosáhla podle odhadů jen třetina pracujících.

Když se ale nadále budeme držet statistik a za nimi si představíme přece jen pana Průměrného, uvidíme, že například v roce 1989 na tehdejší novinku Škodu Favorit vydělával tři roky. Mělo to ale háček, za jídlo a bydlení nesměl utratit ani korunu. Dnes by se pan Průměrný tolik nenačekal, na novou octavii za čtyři sta padesát tisíc korun by si vydělal dvakrát rychleji, ovšem stále by musel dodržovat přísnou dietu a přespávat u nějakého dobrodince, který by nechtěl za bydlení zaplatit.

Elektronika je pro každého

Prokazatelně lépe než dříve jsou na tom ceny již zmiňované elektroniky. Třeba barevný televizor stál ještě v roce 1989 třináct tisíc korun, dnes je to o polovinu méně, s nesrovnatelně vyšší technologickou úrovní, a hlavně bez všudypřítomných front. Třeba novinku tehdejší doby, legendárního walkmana, šlo sehnat jen s opravdovými potížemi, a nebo pokud jste měli bony, mohli jste jít nakupovat do Tuzexu. Tam bylo západního zboží dostatek, ale zase jen pro někoho.

„Podíváme–li se na kupní sílu peněz, to, že jsme pokročili, je nezpochybnitelné,“ říká ekonom Aleš Michl. „V čem pokulháváme, je ale slušnost a etika, a to jak v podnikání, tak v politice,“ dodává.

Růžové brýle při pohledu na minulost

„Obecně platí, že lidé hodnotí aktuální situaci zpravidla velmi kriticky. A naopak v delším odstupu si nasazují růžové brýle zašlého mládí,“ soudí pro změnu sociolog Jiří Večerník. „Je to paradox, který svědčí o záludnostech historické paměti,“ uvedl dříve Deníku.

Největším strašákem dnešních rodin jsou náklady na bydlení. Za nájem, plyn, elektřinu a vodu musí vydat mnohonásobně více než dříve. Například plyn je podle Českého statistického úřadu dražší o 1200 procent. Ještě větší skok mají za sebou ceny vodného a stočného. Zatímco krátce po revoluci se platilo za kubický metr okolo tří korun, dnes už je to okolo pětapadesáti korun.

Samostatnou otázkou jsou nájmy, které v roce osmdesát devět představovaly jen položku v řádech desítek korun. Dnes jsou to i desetitisíce.
„Před revolucí jsme platili v Praze za jedna plus jedna asi osmdesát korun. Teď bydlíme v bytě tři plus jedna a platíme devět a půl tisíce, a to je regulovaný nájem,“ vyjmenovává Viktor z Prahy.

Podle sociologa Bohumila Doležala za to, že se lidé dnes často cítí hůře než dříve, v určitém smyslu může nabytá svoboda. Když se totiž nesmí veřejně říkat, že je špatně, řada lidí si to ani neuvědomí.


Co byl Tuzex?

Tuzex je zkratkou dvou slov „tuzemský export“. Jednalo se o síť prodejen, kde se dalo nakupovat převážné západní zboží, ale jen za valuty či takzvané bony. Jednalo se o podnik zahraničního obchodu a měl jediný cíl, odčerpat valuty od obyvatel. Podobné sítě nebyly výjimkou ani v ostatních socialistických státech. V Polsku to například byla síť Pewex, v SSSR prodejny Berjozka a ve východním Německu prodejny Intershop.
Anketa Deníku: Jak se vám dařilo v roce 1989 – a jak se vám vede dnes?


Hana Slavatová
důchodkyně, Sezimovo Ústí
Každý režim má své pro a proti. Kdybych to ale měla srovnat, tenkrát se mi žilo líp. Byla jsem totiž klidnější a neměla jsem starosti o své příbuzné a děti. Dřív měli práci všichni, teď nikdo neví, co bude zítra a jestli bude mít z čeho žít. Co se týká peněz, šetřit jsem musela tehdy i teď. Všechno je totiž drahé a důchody skoro nerostou. Za komunismu mi ale vadila politika a všechny ty věci, které se kolem ní děly.


Bedřich Ambrož

důchodce, Zlín
Pro určitou vrstvu lidí bylo období před revolucí velmi přijatelné. Druzí zas byli, jak se říká, naštvaní. Jak pro nás starší, tak pro mladé změny po roce 1989 něco přinesly. Když už nic jiného, tak já říkám, že aspoň volnost a otevření hranic. Lidé se mohou podívat do světa. Je to pro mě jakési vnitřní uspokojení. Já jsem jezdil i před revolucí na montáže do různých států a viděl díky tomu už tehdy kus světa.

Helena Horvátová
uklízečka, Ostrava
Podle mě jsme se měli líp rozhodně tehdy. Před rokem 1989 byla práce, takže bylo taky víc peněz v kapse. Tehdy jsem pracovala v Nové huti a špatně jsem se opravdu neměla. Dneska je všude jenom krize, málo peněz a málo práce. Je to škoda především pro ty děti. Jsou vyučené, mají celou dobu dobré známky, dostanou výuční list, a práci pak stejně nemůžou najít. Syn je vyučený číšník a pořád hledá…

Miroslav Vojtek
řidič, Praha
Určitě se žilo lépe. Bylo víc práce. Celý život pracuji v dopravě, a tehdy jsem jezdil i venku, v cizině. Vydělal jsem si tak víc než tady a nemusel jsem mít strach, že o zaměstnání přijdu. Když jsem dělal na Západě, přišel jsem si tak na dvojnásobek platu, co byl tady. Dnes to taková výhra není. A co mě, a myslím že většinu lidí, trápí nejvíce, je to, že už nejsou takové sociální jistoty, jako byly dříve.

Anna Březinová
pokojská, Ústí nad Labem
Dvacet let po sametové revoluci je to katastrofa. Mladí lidé nemají práci a ani nemají kde bydlet. Tohle za minulého režimu nebylo možné. Komunismus si sice pamatuji jen z dětství, ale z vyprávění rodičů vím, že člověk měl tehdy daleko víc jistot, než má dnes. Zrovna moje maminka říká, že za totality se měla o sto procent lépe. Dneska je vše o penězích a o ničem jiném, říká.

Miluše Navrátilová
prodavačka, Zlín
Teď se mám určitě lépe v práci, ale i finančně a v životě vůbec. Před revolucí člověk musel být opatrný, něco směl říct a něco ne. Jsem vyučená prodavačka obuvi a taky jsem nemohla ledacos říct. Musela jsem se chovat slušně a vychovaně, podle jakýchsi pravidel. Dneska už je to jinak, více podle sebe, což je daleko lepší. Mohu teď cestovat. Mám rodinu v zahraničí a dříve jsem ji nemohla navštěvovat.

Autor: Vojtěch Janda

29.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 249
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies