VYBERTE SI REGION

Genscherův historický přílet do Prahy visel na vlásku

Praha - /ROZHOVOR/ Pro Miroslava Pavla, v posledních dvaceti letech úspěšného manažera vydavatelských společností, byla sobota 30. září 1989 dramatická. Tehdy mu zavolal službu konající důstojník protiletadlové obrany, že do Prahy letí neohlášen německý ministr zahraničí Genscher a on neví, co s tím má dělat.

30.9.2009
SDÍLEJ:

Miroslav Pavel, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Vltava Labe Press, a.s.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Speciál Dvacet let sametu čtěte ZDE

Genscherův přílet evidentně souvisel s neúnosnou situací na západoněmeckém velvyslanectví, přeplněném uprchlíky z tehdejší NDR.

Pane Pavle, před dvaceti lety jste byl mluvčím šéfa tehdejší vlády Ladislava Adamce: Jak to, že důstojník protiletadlové obrany volal právě vám?

To jsem v prvním okamžiku také nechápal. Vysvětlil mi ale, že
nemůže nikoho sehnat. Tak jsem začal shánět sám, ale dopadl jsem stejně jako on. Nesehnal jsem nikoho kompetentního, kdo by byl ochoten jít k telefonu a tím problémem se zabývat.

Byla sobota, bylo to běžné, že v sobotu nechodili členové vlády k telefonu?

Nerad bych spekuloval, jen si matně vzpomínám, že v jednom případě to vzala manželka a řekla mi, že manžel je na dlouhé procházce a nevrátí se před večerem.

To vláda nevěděla předem, že Genscher přiletí?

Nevím, ale zřejmě ne, protože kdyby to bylo dohodnuto, tak by se to jistě dozvěděly i složky, zajišťující bezpečnost letového provozu.

Co jste udělal?

Jel jsem na ministerstvo zahraničí, kde byl tehdejší šéf západoněmeckého odboru Milan Kadnár. S ním jsme se domluvili, že se to budeme snažit řešit. Ovšem nikoho jsme nesehnali, takže nakonec, když ten muž z řízení letového provozu volal znovu, jsem mu řekl, ať to letadlo nechá přistát.

Co by se myslíte stalo, kdybyste to nerozhodl vy?

To jsou takové ty otázky coby kdyby. Neumím to posoudit. Ten systém byl už ve značném stupni rozkladu. Konec konců i tenhle příklad je důkazem, že přestával fungovat i v takových těch běžných úřednických otázkách. Lidé se vyhýbali odpovědnosti, protože nevěděli, jak se v tom mají pohybovat. Takže si myslím, že by se nestalo nic dramatického. Pan ministr Genscher by v Praze přistál. Možná s nějakými problémy, s nějakým čekáním ve vzduchu, ale myslím, že by přistál.

Večer Genscher z balkonu velvyslanectví řekl tu slavnou větu, že budou moci všichni uprchlíci vycestovat do NSR. Co řekl Adamec vám?

Já jsem se v pondělí ohlásil u předsedy vlády a celé jsem mu to popisoval a on mi tehdy řekl, že jsem udělal dobře.

A to bylo všechno?

Ano. Samozřejmě tomu Genscherovu vystoupení předcházela velmi komplikovaná jednání trojstranného charakteru, tzn. československé vlády a vlád NDR a SRN. Byl jsem se tenkrát podívat k budově západoněmeckého velvyslanectví a bavil se tam s lidmi z NDR, protože chtěl jsem vědět, jaké mají pohnutky. Atmosféra byla velmi komplikovaná a vzedmutá. Situace způsobovala značné problémy i pro Prahu samotnou, a to jak dopravní, tak hygienické, protože v samotném závěru byly na ambasádě ne stovky, ale tisíce lidí, a bylo třeba se o ně starat. Takže vláda měla eminentní zájem, aby se ta celá operace velmi rychle vyřešila.

Jak to myslíte, že se bylo třeba o ně starat: Pražané nosili uprchlíkům k plotu velvyslanectví čaj a buchty a jiní si zase odnášeli součástky z jejich odstavených trabantů, ale byla nějaká kooperace také mezi západoněmeckým velvyslanectvím a tehdejší československou vládou?

Nebyl jsem samozřejmě u všech jednání, kterých byla celá řada, ale československá vláda měla snahu problém vyřešit. Spíš byl základní problém na straně NDR, která nechtěla připustit. že by se etabloval model, kdy se její občané usídlí na velvyslanectví západního Německa a dostanou se tímto způsobem k azylu.

Když jim to ale Genscher letěl 30. září oznámit, tak už to muselo být rozhodnuto.

Technologie už byla rozhodnuta. Krizový okamžik byl, když se Ladislav Adamec o tom chtěl dohodnout s východoněmeckým předsedou vlády Willi Stophem, který ovšem taky nechtěl jít k telefonu. To je možná takový symbol tehdejší doby. Adamcovi jsme tehdy řekli, aby řekl, že pokud Stoph nepůjde k telefonu, tak my pustíme ty lidi přímo do NSR před naši západní hranici. Pak už začala zcela praktická jednání, která vyústila v řešení, že do Prahy přijedou vlaky z NDR, oni tam nastoupí a pojedou přes NDR, kde jim vystaví vystěhovalecké pasy. To se stalo.


Už předtím se ale začalo i v Praze s přípravou přímých rozhovorů mezi vládou a zdejší opozicí: 18.září napsali Kocáb a Horáček Adamcovi dopis, ve kterém nabídli svou iniciativu Most- vy jste byl tenkrát u toho: jak jste to hodnotil?

To má prehistorii. V květnu 89 jsem byl vyslán Adamcem na jednání s poradci Gorbačova s jediným úkolem, abych se pokusil zjistit, jaké jsou záměry Moskvy s oblastí střední a východní Evropy. Sešel jsem se tehdy s řadou lidí, kteří bezprostředně s Gorbračovem pracovali. Můj závěr byl, že sovětská politika je zcela bezradná, že vůbec neví, jací kostlivci vypadnou ze skříní, co za džiny se dostane z lahví, a že je třeba začít vlastní aktivní politiku bez ohledu na to, co se říká v Moskvě.

Faktem je, že tenkrát československá vláda skutečně začala mluvit o celospolečenském dialogu, ovšem mluvila o tom celé léto 1989, ale nikdy ho neuskutečnila. Proč to mělo být v září jinak?

Vedení KSČ si podle mého názoru dlouho neuvědomovalo, jaká je vnitropolitická situace a jak vážné jsou mezinárodně politické souvislosti. Hlavní důvod toho, co se stalo v Československu, byl, že odpadl tlak a mocenský vliv Moskvy. Dosavadní mocenské uspořádání se rozpadlo, nastalo mocenské vakuum a KSČ nebyla schopna přijít s nějakou nosnou ideou, která by ospravedlnila její mocenské postavení.

Takže to nesouviselo s Adamcovým návratem z dovolené na Krymu? Že by se tam o tom s někým dohodl?

To nevím, protože jsem tam nebyl, ale my jsem se o těch věcech bavili od října 1988, kdy vystřídal v úřadu předsedy vlády Štrougala. Diskuse jsme vedli nepřetržitě. Vědomí, že se něco stát musí,bylo v hlavě pana Adamce, myslím, pevně zakotveno.

Akorát, že nevěděl co?

Myslím, že to nevěděl nikdo. Nerad bych mu to kladl za vinu. Já osobně na něj mám velmi positivní vzpomínky. Byl to svým způsobem čestný člověk, který se s historickou rolí, do níž se dostal, snažil vyrovnat jak nejlépe uměl.

Chtěl navázat na obrodný proces, na rok 68, jak to předpokládal například Zdeněk Mlynář, nebo ne?

To samozřejmě nešlo. Měl jsem na to téma velký rozhovor se Zdeňkem Mlynářem v české televizi, který trval několik hodin.
Historická šance roku 68 tu nemohla být po dvaceti letech.

Československo na podzim roku 1989 působilo spolu s NDR dojmem strnulé rezervace dogmatického režimu. Polsko a Maďarsko bylo už jinde: jak to bylo možné?

To by bylo na velkou diskusi, ale ta společnost nebyla tak strnulá, jak to třeba zvenčí vypadalo. Řeknu příklad z mé branže: zavedl jsem pravidelné tiskové konference po zasedání vlády, na které jsem začal zvát i tady akreditované zahraniční novináře. I když to pro mě jako tiskového mluvčího občas bylo velmi nepříjemné a složité, tak tento informační kanál jsme dokázali vytvořit. Já si myslím, že ta země nebyla tak strnulá. Byla samozřejmě vedená elitami, které nevěděly, jak dál. Které se vyčerpaly, neměly představu, jakou politickou ideu použít pro ospravedlnění vlastní mocenské pozice. Tím se dostaly do postavení, že nechodily k telefonu, protože nevěděly, co mají říkat.

Autor: Ludmila Rakušanová

30.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies