VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Životní prostředí se trochu uzdravilo, ale...

Praha – Vytěžit, vykácet, rozorat. Tři slova, která velmi výstižně vystihují vztah minulého režimu k přírodě a životnímu prostředí vůbec. Příroda komunistům sloužila pouze k uspokojení aktuálních potřeb těžkého průmyslu a hladového lidu, budoucnost nikdo neřešil.

14.11.2009 7
SDÍLEJ:

Uhelná ložiska Benedikt a Elizabeth v mostecké části Vtelno. Těžilo se tam od 19. století. Rekultivační práce ale ponurou měsíční krajinu přeměnily v moderní sportovně-rekreační areál Benedikt s vodní nádrží pro rybolov.Foto: DENÍK/Martin Vokurka

O trvale udržitelném rozvoji se v tehdejším Československu ani nemluvilo, natož aby se o něm uvažovalo. I proto vypadala příroda tak, jak si ji spousta lidí ještě vybaví. Měsíční krajina se zvětšovala spolu s rozrůstající se intenzivní povrchovou těžbou uhlí, do řek vypouštěly města i velké firmy fekálie a chemikálie bez omezení.

Na JZD doplácíme dodnes

Otvírat okna ve velkých městech a v průmyslových aglomeracích mohli před dvaceti lety snad jen sebevrazi. Jednotný systém hospodaření znetvořil také českou krajinu – traktoristé státních JZD rozorali meze a remízky, na což doplácíme v podobě povodní dodnes.

Spolu s pádem totalitního režimu vzaly za své i tyto nebezpečné a neuvážené experimenty s přírodou. „Republika se od té doby zcela proměnila. Nejlépe to ilustruje čisté ovzduší. Když vyjdete například v Praze na ulici, tak se bez problémů nadýchnete. Dřív to bylo ve velkých městech takřka nemožné,“ řekl programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.

Stát se o kvalitu života nezajímal

Podle něj za posledních dvacet let kleslo znečištění ovzduší, ubylo kyselých dešťů a výrazně se snížily také emise oxidu siřičitého. „Velmi se zlepšila i kvalita vod, do kterých se postupně vrací ryby a další živočichové. Už nejsou mrtvé, jako dřív,“ dodal Kotecký. Za minulého režimu se vedení státu vůbec nezajímalo o kvalitu života lidí, nemělo snahu řešit obrovské znečištění životního prostředí a neexistovala ani žádná ekologická legislativa. Přestože se to dávno změnilo, zůstává Kotecký skeptický.

„Dokázali jsme změnit věci, na které stačila technická opatření. Namontovali jsme filtry na komíny továren, postavili jsme čistírny odpadních vod a vyhlásili nové národní parky. Nezměnili jsme však strukturu ekonomiky, bez toho to nepůjde,“ tvrdí.

Objevují se ale nové chemikálie

Podobný názor má i výkonný ředitel české pobočky Greenpeace Jiří Tutter. „Ke zlepšení bezpochyby došlo, některé trendy se ale opět zhoršily. Mění se skladba znečištění životního prostředí, objevují se nové chemikálie, například ftaláty. Obrovským problémem jsou také prachové částice,“ upozorňuje Tutter. Zástupce mezinárodní ekologické organizace kritizuje všechny současné politiky. „Omezují se pouze na rychlá řešení, ale nezamýšlí se nad důsledky svých rozhodnutí pro příští generace. Chybí jim dlouhodobý pohled,“ stěžuje si Tutter.

Nejvýraznější změny k lepšímu se v Česku odehrály hned na počátku 90. let, kdy se odstranila spousta velkých ekologických zátěží z dob překotného centrálně řízeného hospodaření. Od té doby se zlepšování stavu zbrzdilo či úplně zastavilo.

Doprava je velký problém

Na některých místech dokonce dochází ke zhoršování, což Deníku před časem potvrdil i ředitel české informační agentury životního prostředí CENIA Jiří Hradec. „V mnoha obcích máte v zimě pocit, jako byste se vrátil do severních Čech roku 1985,“ tvrdí. Problémy tam způsobuje stále narůstající osobní i nákladní doprava. Cesta k nápravě bude nyní těžší než před dvěma desetiletími. Ochrana přírody se totiž v žebříčku hodnot české společnosti stále propadá.

Denně zmizí deset hektarů orné půdy

Česká krajina se rozpadá na malé části, denně mizí na deset hektarů orné půdy, z české přírody vymizely stovky živočišných a rostlinných druhů. Vyplývá to ze Zprávy o stavu přírody a krajiny České republiky v roce 2009, kterou včera představil končící ministr životního prostředí Ladislav Miko.

„Výrazným problémem je urbanizace české krajiny. Kvůli výstavbě bydlení, supermarketů či dopravní infrastruktury jsme jen za posledních 20 let ztratili 536 kilometrů čtverečních orné půdy. Denně takto přicházíme v průměru o deset hektarů,“ varuje ministr Miko.

Varovná je i související statistika – celkem je v Česku zastavěno na pět tisíc kilometrů čtverečních plochy, z toho polovina nepropustně například domy nebo silnicemi. „Ročně na toto území spadne 1,3 miliardy kubíků vody, která nemůže vsakovat a rychle odtéká. S tím pak souvisí riziko záplav,“ řekl Miko. Podobných varovných informací obsahuje nová zpráva více. Její celé znění zveřejní ministerstvo do dvou týdnů.

Autor: Filip Sušanka

14.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volební sněm hnutí ANO probíhal 26. února v Praze. Andrej Babiš
AKTUALIZOVÁNO
48 10

Volby by vyhrálo ANO. Lidovci se STAN by se do Sněmovny nedostali

Ilustrační foto
1

Učitelka ponižuje děti, tvrdí někteří rodiče. Pochybení zjistila i inspekce

Nové varhany pro Svatovítskou katedrálu vytvoří španělská firma, za 70 milionů

Zástupci nadačního fondu dnes ohlásili na Pražském hradě jméno výrobce, který zhotoví nové varhany pro Svatovítskou katedrálu. Bude to varhanářská firma Gerharda Grenzinga. Slavnostního oznámení se zúčastnil i premiér Bohuslav Sobotka a kardinál Dominik Duka.

Asadovi vědci se dostali ve Spojených státech na černou listinu

Americké ministerstvo financí umístilo na černou listinu 271 zaměstnanců syrského vládní střediska pro vědu a výzkum. Tvrdí o nich, že zodpovídají za vývoj chemických zbraní pro vládu Bašára Asada.

Le Penová odstoupí z čela Národní fronty. Fillon po prohře rezignoval

Kandidátka na francouzskou prezidentku Marine Le Penová po postupu do druhého kola voleb, ve kterém se utká s centralistou Emmanuelem Macronem, skončí v čele Národní fronty. 

Dočkají se přidání? Marksová žádá nárůst platů v sociálních službách

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) navrhne růst platů v sociálních službách, v přímé péči o 5,1 procenta. Ostatním pracovníkům, jako jsou uklízečky, kuchařky a také vedoucí pracovníci, o 9,4 procenta. Od července by některým platy stouply o víc než 1000 korun měsíčně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies