VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Berme život i národy takové, jaké jsou

Naše země je v Evropské unii už deset let, hranice států jsou otevřené, takže není problém zajet si na nákup třeba do Vídně nebo někam do Německa. I přes toto všechno zůstávají v našem podvědomí různé stereotypy a předsudky o okolních národech.

22.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/archiv

Už od malička jezdím s rodiči nebo prarodiči o prázdninách do zahraničí, a tak mohu alespoň trochu porovnat to, co se o některých národech jen říká a co z toho je pravda. Zaměřím se ale hlavně na Rakousko a Maďarko. V těchto zemích jsem totiž byl v rámci Mistrovství Evropy v jachtingu, kterému se věnuji od dětství. Nejdéle a nejlépe jsem mohl „otestovat" jací Rakušané nebo Maďaři opravdu jsou například v ohledu zorganizování celého mistrovství, ale i v ostatních ohledech.

Začnu u Rakouska, protože zde jsem byl vícekrát. O Rakušanech se obecně podobně jako například o Němcích , říká, že jsou dochvilní, precizní, a že chtějí mít vše dobře promyšlené a uspořádané. A tyto stereotypy se mi potvrdily. Hned při příjezdu do města Britenbrun, kde se Mistrovství Evropy pro lodní třídu Laser 4.7, které se věnuji, konalo, jsme dostali brožurku s přesně zpracovanou mapkou, kde co najdeme v areálu loděnice, kam si můžeme postavit vozíky na lodě a kde se můžeme ubytovat. Poté, co jsme se ubytovali, jsem se šel zaregistrovat, jsem se znova přesvědčil o připravenosti rakouských pořadatelů. Vše u registrace bylo přesně označeno, kde se má kdo přihlásit. I přes velký počet závodníků, trenérů, obsluhy doprovodných člunů čekajících ve frontě, vše proběhlo v klidu. Po přihlášení mě nasměrovali k zápisu na proměření lodí. Druhý den závodů mi potvrdil to, jak jsou Rakušané dochvilní. Při přeměřování lodě a plachty mi našli dvě chyby. Z mého pohledu nebyly nijak závažné, ale můj názor jim byl jedno, a tak jsme museli třikrát rovnat stěžeň a na plachtě jsem musel přelepit celou jednu řadu čísel. I po přelepení však neseděly o jeden centimetr a i to byl problém. Jen díky mému kamarádovi, který mluvil lépe anglicky mě nechali projít dále. Po dokončení registrace všech závodníků a přeměření jejich lodí následovalo slavnostní zahájení. Konalo se na náměstí, byli jsme přesně seřazeni podle abecedy, každý měl své místo. Organizace byla skvělá a hodně lidí z města ne přišlo podívat, promluvil k nám starosta, velitel místní policie a pak zástupci lodní třídy pro Rakousko. Potom první den, kdy se mělo začít závodit, zase vše bylo přesně načasováno a všichni jsme měli dostatek informací o tom, co máme dělat a ani start se nijak neopozdil od plánu, takže jsme byli spokojení. A v duchu takovéto přesnosti a informovanosti se většinou nesly i zbylé dny závodů. Po těchto zkušenostech mohu říci, že stereotypy o Rakušanech jsou pravdivé a můžeme říct, že je „známe." Co mě překvapilo je skutečnost, že jsou ještě velmi přátelští. Ještě před mistrovstvím Evropy jsem měl možnost trénovat s rakouským trenérem. Měl neuvěřitelnou trpělivost, vše mi vysvětlovat anglicky a když viděl, že nerozumím přesně, co chce říct zkoušel to znova a znova, abych pochopil. Když jsme se později potkali na kterémkoliv závodě i mimo Rakousko, vždy mě zdravil, jako bych byl jeho svěřenec a ne soupeř členů jeho družstva. Přišel mi pomoci právě i při proměřování lodí, kdy, přestože nemusel, se za mě postavil před celou komisí.

O rok později jsem se dostal na stejně významný závod v Maďarsku. Přestože moji rodiče vždy vnímali Maďary jako národ, který je, já jsem jejich názor úplně sdílet nemohl. Když jsme přijeli do Balatonfüredu, nikde nebyly žádné směrovky, kudy bychom se mohli dostat k yachtklubu, nebo kde můžeme zaparkovat. To na mě udělalo špatný dojem ze začátku a takovéto nedostatky přibývaly. Když jsme konečně zaparkovali a našli místo, kam si můžeme postavit lodě, najít místo, kde se registrovalo byl nadlidský úkol, zvláště když areál mistrovství se táhl snad pět set metrů po břehu. Po hodinovém, naštěstí úspěšném, hledání registračního místa a registraci nám ale nikdo neřekl, kde se máme zapsat k proměřování, takže i když jsme zaregistrovaní byli jedni z prvních, ke komisi jsme šli až na konci. Toto mistrovství bylo celkově špatně zorganizováno, při zahájení nikdo nevěděl, co má dělat, kde má stát, kam se dívat. A takto to pokračovalo i během dalších dnů.

Přestože moje osobní zkušenosti s Rakušany a Maďary jsou někdy nepříliš dobré, ale jindy zase výborné, je mi jasné, že tyto poznatky nemohou platit obecně. Určitě se najde řada obyvatel a zejména mladých lidí v Rakousku, kteří nejsou dochvilní nebo nemají až takový smysl pro organizaci. V Maďarsku už možná na následujících závodech poznám někoho z organizátorů, kdo bude mít vše precizně přichystané a bude se mi věnovat naplno a stane se mým zkušeným trenérem. Proto nedejme na to, co se povídá a na předsudky! Berme život i národy takové, jaké jsou, a zejména buďme přáteli s těmi, kdo jsou ochotni pomáhat a spolupracovat.

Martin Šebek, Gymnázium Blansko, téma: Jak se (ne)známe

Autor: Redakce

22.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies