VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Co o nás vědí v Anglii? Pije se tu pivo, pěstuje mák a máme drahé dálnice

První země, kterou jsem v dětství navštívila bylo sousední Slovensko. Tehdy ještě byly hraniční kontroly a tak si doteď pamatuji, jak nám policista v zelené uniformě vzal pasy a kontroloval, zda se fotografie shodují s námi. Od té doby uplynulo již hodně času a plno věcí se změnilo. Vstoupili jsme do Schengenského prostoru, předsedali jsme EU a také se u nás vyměnil prezident. Přišlo mnoho dobrých, ale i špatných a dokonce i vtipných nařízení z Evropské unie. Přesto se jich spousta mého života nedotkla. Snad jen to, že poté, co jsem získala občanský průkaz, nebyl problém cestovat do okolních států. Plno lidí si často najde jednu zem, do které si vždy rádi zajedou. Touto mojí zemí se stalo Spojené království.

14.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Archiv

Když jsem tento stát navštívila podruhé, bylo to v souvislosti s mojí funkcí vedoucího na dětském táboře, který organizovala jedna církev. Po náročném letu a orientování se v anglicky psaných cedulích na letišti, jsme narazili na muže, který nás měl za úkol odvést do domu mladých ve vedlejším městě, kde jsme měli bydlet. Jak jsem ještě onen večer zjistila, anglický humor je něco, čemu Čech nemůže rozumět a to ze dvou důvodů. Tím prvním je, že má jazykovou bariéru a nepochytí všechna slova, a tím druhým, že i když tyto slova pochytí, stejně se mu to nezdá vtipné. Je to jako kdyby jste se snažili Angličana přinutit dívat se na český film z dob komunismu a on by vám u závěrečných titulků řekl, že podobný film žánru fantasy ještě neviděl.

Během poznávání anglické kultury a dovádění s dětmi, u kterých jsem se setkala s větším nadšením při hraní šílených her, než u dětí zde u nás, jsme také každý večer navštěvovali různé rodiny, které nás velmi ochotně hostily jídlem. Během ochutnávání anglické kuchyně (která je mimo jiné podezřele zdravá, když nepočítáme smaženou rybu s hranolkama), jsme se také bavili o anglické a české kultuře. Překvapením týdne byla rozhodně otázka, kterou nám položila jedna paní, jak že je to teď s tím Sovětským svazem a naopak zase jiná rodina aktivně tvrdila, že je až úžasné, jak se Česko a Slovensko mohli spojit do jednoho fungujícího státu a vůbec se jim nezdálo podezřelé, že v právě probíhající olympiádě hrajeme proti sobě hokej. Upřímně řečeno, s tímto tvrzením jsem se setkala již o dva roky dříve a to v Německu, které s námi sousedí. V obou zemích se nám naštěstí povedlo tyto mýlky vysvětlit a tak jsme zachránili čest českého národa.
Jak se postupně ukazovalo, o česku se toho v Anglii příliš neví. Asi stejně jako my toho nevíme moc o Anglii. Často se mezi naše jediné vědomosti řadí to, že mají parlamentní monarchii, jezdí vlevo a natočili Harryho Pottera. Možná tak maximálně ještě zařadíme Sherlocka Holmese do Londýna.

V tomto širokém kontextu nám ale utíkají malé souvislosti, kterých si většinou všimnete až tehdy, když tuto zemi navštívíte. Sychravé podnebí s proměnlivým počasím, ale i neochvějná romantika starých vesnic a měst, které mnohdy vypadají, jako by je vystřihli z románu Jane Austinové. Dále třeba studenti, kteří nám závidí, že nemusíme nosit školní uniformy, nebo obdiv starší generace k nám, že vůbec máme touhu naučit se jejich jazyk.

Ale co o nás vlastně vědí oni? Jsme jedna ze zemí, kde se nejvíce pije pivo, pěstuje mák (ale už netuší, že ne na opium, nýbrž na makové buchty), že zde byli komunisté a máme nejdražší dálnice v Evropě. V nedávné době byla vydána internetová příručka, kde se píše, jak být správným Čechem. Víceméně nás celá příručka zesměšňuje a ukazuje v tom nejhorším světle, přičemž to, že si v Anglii běžně pletou Česko a Čečensko, není vůbec považováno za problém.

Myslím si, že jako Češi máme své místo v srdci Evropy, které máme potvrzeno dlouhodobou historií. Rozhodně máme čím přispět do kolosu EU a nemyslím si, že bychom měli být v zahraničí přehlíženi. Sice máme historicky nějaké šrámy, ale kdo je nemá, že pane Chamberlaine?

Moje výprava z Anglie skončila velmi úspěšně. Odvezla jsem si spoustu zážitků, zkušeností a informací. Zahraniční dovolená po hlavních památkách země je sice pěkná, ale mnohem více načerpáte a dozvíte se, když přímo skočíte mezi lidi a budete se s nimi bavit a prožívat každodenní okamžiky.

Magdaléna Nedbalová, Masarykovo gymnázium, Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín, téma: Jak se (ne)známe

Autor: Redakce

14.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

Z kalifornské Vandenbergovy základny odstartovala k letu na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX.
4 11

SpaceX poletí na Měsíc. Dopraví tam dva pasažéry

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Obejít EET? Každá sedmá provozovna na Královéhradecku porušila zákon

Neodeslání údajů či nevystavení účtenky. To byly nejčastější prohřešky podnikatelů u elektronické evidence tržeb (EET), na které přišli kontroloři z Finančního úřadu. Ti od prosince do poloviny února udělali 220 kontrol a zjistili 30 pochybení.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies