Ani těch 10 let „spokojeného soužití" však nevyvolalo v Evropanech lačnost po poznání naší země, nějaké hlubší povědomí se v dnešní internetové době považuje v podstatě za zbytečné. Ale abychom úplně neodsoudili Evropany, že o České republice nic důležitějšího neví, podívejme se na Čechy a jejich povědomí o obyvatelích Evropských zemí.

Každý Španěl je totiž podle Čecha určitě velký fanoušek Barcelony,celé Finsko vlastní mobilní telefon značky Nokia, Italové musí přežívat jen na pizze, Řecko miluje Gyros, v Polsku vaří s posypovou solí a v Nizozemí všichni pěstují doma ve skleníku jakési zahadné zelené rostlinky, po kterých budete mít vždy zaručenou dobrou náladu.

Ale Francouzi, to je kapitola sama o sobě. Času mají více než dost, celý den sedí v kavárnách a kavárničkách, popíjejí kafíčko a k tomu přikusují croissanty. Hodiny pro ně neexistují, když přestane svítit sluníčko, prostě se přesunou z ulice dovnitř do kavárny.

Jo a kromě sezení v kavarnách mají ještě jednu oblíbenou činnost, troubení. Milují troubení, troubí ráno, dopoledne, odpoledne i večer. Sedí v autě a místo plynu asi přidávají na klaksonu. V Paříži vlastně nic jiného než jejich vášnivé troubení neslyšíte.

Celkově, všechno, co Francouzi dělají, dělají vášnivě. Vašnivě se líbají, milují, kreslí, poslouchají hudbu a dokonce i jí. Francouzi jsou zkrátka velicí labužníci, a to nejen v jídle a módě. Ne nadarmo se přezdívá Francii, tedy především samotné Paříži, město módy. No a co se jídla týče, ve Francii se jí pouze bagety tak dlouhé, že je musíte nosit v podpaží, večeří se šneci s bylinkovým česnekovým máslem a jejich toustový chleb připomíná vzhledem i chutí tak trochu houbičku na nadobí.

Ale abychom je neodsuzovali a nedali jen na první dojem, jací jsou vlastně Francouzi ve skutečnosti a nejen v očích Čechů? Úplně stejní, jen ten toustový chléb není až tak špatný, jak se na první pohled může zdát…¨

Jana Kašparová, Obchodní akademie a jazyková škola s právem SJZ, téma: Jak se (ne)známe