VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak se vyhnout stereotypům a zachovat jedinečné tváře zemí

Jednotlivé národy Evropy si své sousedy často prohlížejí skrze mediální clonu, popřípadě přes roušku ušitou z předsudků. Jeden druhý nazývají jmény a přisuzují jednotlivým občanům atributy národa, které „přeci jako správní občané dané země určitě musí mít". Jakkoli se jednotlivá klišé mohou zdát úsměvná, a vysokým politikům či vzdělancům také přízemní, všichni by si měli uvědomit, že právě těmito vtípky se baví střední třída, tj. většinové obyvatelstvo EU.

11.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Babej Ivan

Je vůbec možné vystihnout předpojatost občanů Evropské unie lépe, než to udělal David Černý? Jeho dílo Entropa snad mluví za vše. Ukazuje nám, jaký pohled na státy Evropy má střední třída, a i přes ušlechtilost a snahu našich milých politiků jsou tyto předsudky v naší společnosti stále přítomny, ať už se zdají sebesměšnější. Autor zkrátka evropským národům nastavil zrcadlo a je jen na nich, jak se se svými odrazy vypořádají.

Mnoho politiků, kteří vstupují do Evropského parlamentu, má opravdu ušlechtilé a obdivuhodné cíle. Často si však neuvědomují, že lidé, kteří je volí, jsou také jejich největšími kritiky, a to ne proto, že by byli zarytými odpůrci Evropské unie. Je to zkrátka proto, že jsou málo informovaní a témata projednávaná v Bruselu či ve Štrasburku se jim zdají příliš vzdálená. Samozřejmostí je fakt, že se společenskými stereotypy se musí bojovat. Postupným intenzivním informováním občanů jednotlivých států o otázkách Evropské unie by se pravděpodobně dalo dosáhnout určité míry uvědomění a celá situace by se pravděpodobně zlepšila.

V různorodosti je krása aneb v každé zemi je Evropa trochu jiná

Rovnost a spravedlnost jsou sice demokratickými principy celého evropského paktu, neodmyslitelným faktorem však zůstává různorodost mezi státy: ať už jazyková, kulturní nebo ekonomická. A právě síla ekonomiky státu určuje i její postavení v rámci celé unie, ať už to jednotlivé státy chtějí přiznat, nebo ne. Z toho také plynou rozdíly v sociálním zabezpečení států a jsme zpět u občanů. Je samozřejmé, že člověk s měsíčním příjmem, který na poměry jeho státu není nijak vysoký, a přesto činí 40 tisíc korun, se na politiku Evropské unie bude dívat trochu jinýma očima nežli Čech, který je rád, že vyžije s polovinou.

Jak to vidí mladí?

Překvapivým úkazem posledních let je například směr, kterým se ubírají myšlenky mladých lidí na západě Evropy. Západ totiž směřuje vlevo, což by se ještě před pár desítkami let zdálo jako nemyslitelné. Příkladem mohou výt například uvědomělí středoškoláci ve Francii, kteří naivně prosazují naprostou rovnost mezi lidmi a bývalé pravicové vlády jsou pro ně symbolem nerovnosti ve světě. Nevadí, že si své názory nedokážou obhájit jinak než neustálým opakováním naučených zidealizovaných frází. Z jistého hlediska je jejich naivita sympatická a můžeme jen držet palce tomu, že se svět bude vyvíjet podle jejich myšlenek, ve kterých si všichni rozumí a v soužití mezi jedinci a skupinami lidí nebudou žádné překážky.

Shora je vše mírně zkreslené…

Jednotlivé rozdíly mezi národy vidí právě jen ti „obyčejní lidé" a tak přirozeně vznikají velice zkreslené názory. Nedá se zapřít, že Evropská unie a spolupráce mezi státy mají smysl a jejich základní myšlenka je obdivuhodná. Je však zkrátka nutno podotknout, že vysocí politici si pravděpodobně ani neumí představit, jaký je „skutečný život", a i když jsou jejich zájmy ušlechtilé a v každém směru sledují pouze zájmy svých voličů a občanů států, které zastupují, je zkrátka nereálné, aby vyhověli všem. Proto je nezbytně nutné podávat veřejnosti všechny informace, a to nejlépe z první ruky, ne přežvýkané médii. Díky tomu by si byli obyčejní lidé mnohem lépe vědomi, že pravda má mnoho podob a je nutno na každou problematiku, která se jich týká, ale i netýká, posuzovat co možná nejobjektivněji.

Jistě by se v rozpočtu Evropské unie našel nějaký ten milion na Evropský deník, který by ve formě mini-časopisů dennodenně informoval občany a jak se říká, strkal by jim všechny podrobnosti pod nos. Pak by si totiž nikdo nemohl stěžovat, že Evropský parlament a vůbec všechny evropské instituce jsou mu příliš vzdálené na to, aby se jimi zabýval. Navíc by se lidé konečně dověděli něco o svých sousedech a některé ze zažitých stereotypů by se začaly pomalu odbourávat. Není proto třeba všechny rozdíly v Evropě smazávat, stačí jen menší oklikou pomoci lidem, aby porozuměli…

Adriana Pavliková, Gymnázium Teplice, téma: Jak se (ne)známe

Autor: Redakce

11.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
4 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

VIDEO: Legendární "vejtřaska" slaví, před 65 lety byl vyroben první prototyp

Před 65 lety, 18. února 1952, byl v pražských Vysočanech vyroben první prototyp terénního nákladního automobilu Praga V3S. Legendární "vejtřaska", jak se autu přezdívá, byla vojenským třítunovým speciálem, ale své místo si našla i v zemědělství nebo na stavbách.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies