VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak se vyhnout stereotypům a zachovat jedinečné tváře zemí

Jednotlivé národy Evropy si své sousedy často prohlížejí skrze mediální clonu, popřípadě přes roušku ušitou z předsudků. Jeden druhý nazývají jmény a přisuzují jednotlivým občanům atributy národa, které „přeci jako správní občané dané země určitě musí mít". Jakkoli se jednotlivá klišé mohou zdát úsměvná, a vysokým politikům či vzdělancům také přízemní, všichni by si měli uvědomit, že právě těmito vtípky se baví střední třída, tj. většinové obyvatelstvo EU.

11.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Babej Ivan

Je vůbec možné vystihnout předpojatost občanů Evropské unie lépe, než to udělal David Černý? Jeho dílo Entropa snad mluví za vše. Ukazuje nám, jaký pohled na státy Evropy má střední třída, a i přes ušlechtilost a snahu našich milých politiků jsou tyto předsudky v naší společnosti stále přítomny, ať už se zdají sebesměšnější. Autor zkrátka evropským národům nastavil zrcadlo a je jen na nich, jak se se svými odrazy vypořádají.

Mnoho politiků, kteří vstupují do Evropského parlamentu, má opravdu ušlechtilé a obdivuhodné cíle. Často si však neuvědomují, že lidé, kteří je volí, jsou také jejich největšími kritiky, a to ne proto, že by byli zarytými odpůrci Evropské unie. Je to zkrátka proto, že jsou málo informovaní a témata projednávaná v Bruselu či ve Štrasburku se jim zdají příliš vzdálená. Samozřejmostí je fakt, že se společenskými stereotypy se musí bojovat. Postupným intenzivním informováním občanů jednotlivých států o otázkách Evropské unie by se pravděpodobně dalo dosáhnout určité míry uvědomění a celá situace by se pravděpodobně zlepšila.

V různorodosti je krása aneb v každé zemi je Evropa trochu jiná

Rovnost a spravedlnost jsou sice demokratickými principy celého evropského paktu, neodmyslitelným faktorem však zůstává různorodost mezi státy: ať už jazyková, kulturní nebo ekonomická. A právě síla ekonomiky státu určuje i její postavení v rámci celé unie, ať už to jednotlivé státy chtějí přiznat, nebo ne. Z toho také plynou rozdíly v sociálním zabezpečení států a jsme zpět u občanů. Je samozřejmé, že člověk s měsíčním příjmem, který na poměry jeho státu není nijak vysoký, a přesto činí 40 tisíc korun, se na politiku Evropské unie bude dívat trochu jinýma očima nežli Čech, který je rád, že vyžije s polovinou.

Jak to vidí mladí?

Překvapivým úkazem posledních let je například směr, kterým se ubírají myšlenky mladých lidí na západě Evropy. Západ totiž směřuje vlevo, což by se ještě před pár desítkami let zdálo jako nemyslitelné. Příkladem mohou výt například uvědomělí středoškoláci ve Francii, kteří naivně prosazují naprostou rovnost mezi lidmi a bývalé pravicové vlády jsou pro ně symbolem nerovnosti ve světě. Nevadí, že si své názory nedokážou obhájit jinak než neustálým opakováním naučených zidealizovaných frází. Z jistého hlediska je jejich naivita sympatická a můžeme jen držet palce tomu, že se svět bude vyvíjet podle jejich myšlenek, ve kterých si všichni rozumí a v soužití mezi jedinci a skupinami lidí nebudou žádné překážky.

Shora je vše mírně zkreslené…

Jednotlivé rozdíly mezi národy vidí právě jen ti „obyčejní lidé" a tak přirozeně vznikají velice zkreslené názory. Nedá se zapřít, že Evropská unie a spolupráce mezi státy mají smysl a jejich základní myšlenka je obdivuhodná. Je však zkrátka nutno podotknout, že vysocí politici si pravděpodobně ani neumí představit, jaký je „skutečný život", a i když jsou jejich zájmy ušlechtilé a v každém směru sledují pouze zájmy svých voličů a občanů států, které zastupují, je zkrátka nereálné, aby vyhověli všem. Proto je nezbytně nutné podávat veřejnosti všechny informace, a to nejlépe z první ruky, ne přežvýkané médii. Díky tomu by si byli obyčejní lidé mnohem lépe vědomi, že pravda má mnoho podob a je nutno na každou problematiku, která se jich týká, ale i netýká, posuzovat co možná nejobjektivněji.

Jistě by se v rozpočtu Evropské unie našel nějaký ten milion na Evropský deník, který by ve formě mini-časopisů dennodenně informoval občany a jak se říká, strkal by jim všechny podrobnosti pod nos. Pak by si totiž nikdo nemohl stěžovat, že Evropský parlament a vůbec všechny evropské instituce jsou mu příliš vzdálené na to, aby se jimi zabýval. Navíc by se lidé konečně dověděli něco o svých sousedech a některé ze zažitých stereotypů by se začaly pomalu odbourávat. Není proto třeba všechny rozdíly v Evropě smazávat, stačí jen menší oklikou pomoci lidem, aby porozuměli…

Adriana Pavliková, Gymnázium Teplice, téma: Jak se (ne)známe

Autor: Redakce

11.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies