VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jaké je to u našich sousedů Slováků...

Česká republika, Slovensko. Na první pohled dva obyčejné státy. Při zkoumání blíž člověk zjistí, že mají něco společného, a to nejen historii.

11.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Bohumír Procházka

Ve své práci bych chtěla uvést některé názory kamarádů ze Slovenska na to, jak jsme od doby rozpadu Československa od sebe odlišní, a v jakých věcech "jedeme stále společně".

"Můj největší šok při své první návštěvě České republiky byl, že mi lidé nerozuměli. Nevím, co jsem očekával, ale jejich výraz typu 'nerozumím' bylo to poslední. Dorozumět se s Čechem mi přišla samozřejmost," pohotově odpověděl slovenský kamarád Petr na mou otázku o zkušenosti s českým jazykem. Nijak zvlášť zaskočená jsem nebyla. S touto situací jsem se setkala již nespočetněkrát, a to jsem sama Češka.

"Starší generace s dorozuměním problém neměla, zvláště ta, která sama ještě v Československu žila. Větší problém jsem zaznamenal u svých vrstevníků," uvedl na pravou míru. "Určitě za to může menší kontakt, než byl za společné republiky. Jistý podíl bych svedl na také média. Já nemám problémy se sledováním filmů v češtině, většina filmů ani do slovenštiny předabovaná není. Takže v pohodě najdete na slovenské televizi i filmy s českým dabingem. U vás to je naopak. Filmy máte dabované v češtině, slovenština ve vaší televizi zazní skoro ojediněle. Sledoval jsem u vás i náš slovenský seriál, který k mému překvapení byl ovšem předabovaný do češtiny. To mě celkem zaskočilo," odůvodnil jako jeden z důvodů.

Na mou další otázku, jaká je mezi státy vazba, odpověděla slovenská kamarádka Eva: "Teď zrovna v televizi sleduju soutěž ‚Česko Slovensko má talent'. Je mnoho pořadů, kde proti sobě soutěží lidé z obou národů. Asi je v tom důvod komerční, ale já to vnímám jako jeden příklad z propojenosti našich republik. Také zpěváci známí u nás jsou často známí u vás. A opačně."

Já mám také vlastní zkušenosti se Slováky, několikrát do roka sem zavítám. Nevidět nápisy v jazyce slovenském, nepoznáte, že jste u našich sousedů. Na mě ale při přejezdu hranic dýchne taková jiná atmosféra. Podle domů ve vesnicích zaručeně poznám, že jsem na Slovensku. Mají je stejné jako u nás, ale přesto tak jiné. Typické jsou pro ně zahrádky před domy do ulice.

Lidé bydlící zde mi připadají přátelštější. Na vesnici kam jezdívám, se nezdraví jinak než ‚ahojte', místo podání ruky vám dají letmý polibek na tvář. Jejich mluva mi přijde měkčí, přitom na češtinu nedám dopustit. Hezké je, jak vyslovují písmenko Ř. Konkrétně mladí lidé na mě působí stejným dojmem jako u nás. Tráví stejně volný čas, stejně se oblékají, poslouchají stejnou hudbu, mají stejné priority. Rozumím si s nimi stejně, jako s mladými lidmi u nás.

Nevidím mezi námi moc velké rozdíly, nějaké to pouto mezi námi přetrvalo dodnes. Moc všem doporučuji přijet sem alespoň na výlet a lidi a místní kulturu poznat. Pak rozdíly a "propojenost" mezi námi, Čechy a Slováky, poznají na vlastní kůži. Možná budou stejné, možná jiné. Ať už jsou jakékoliv, stojí to za to. Při cestování však nikdy neopomíjejme naši rodnou Českou republiku, protože DOMA JE DOMA.

Martina Jelínková, VOŠs a SPgŠ Prachatice, téma: Evropané na facebooku

Autor: Redakce

11.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Lubomír Bystroň nacistický poklad na Budišovsku hledá už více než dvacet let.
DOTYK.CZ
4

Nacistický poklad na Budišovsku: reálná možnost anebo čirá utopie?

S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla.
4

VIDEO: S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla

VIDEO: Tenistům budou na turnaji v Brazílii nosit míčky psi

K noze! Přines! Tyto povely opět uslyší tenisoví fanoušci na antukovém turnaji v Sao Paulo. Jak to? Hráčům totiž budou během rozehrání dělat společnost netradiční pomocníci. Míčky jim budou sbírat psi z útulku.

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Malé krámky i velké supermarkety. Řeznictví, pekařství, trafiky nebo třeba prodejny textilu a obuvi. Tam všude už ve středu dostanete – nebo byste alespoň teoreticky měli dostat – povinnou účtenku.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Národní park Křivoklátsko? Kraj znovu otočil

Současný stav ochrany přírody na Křivoklátsku je dostačující, říká Ivo Šance.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies