VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Je správným řešením odejít ze své rodné země a trvale pracovat v cizině?

Mnoho Čechů si stěžuje na žalostný stav naší republiky. Někteří z nich neustále mluví o tom, co by udělali jinak. Jenže ono to není vždy tak jednoduché. Příčiny problémů, které dnes nedají spát spoustě lidí, se s námi táhnou už několik let.

17.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jiří Ševčík

Například to, že dnes nejsou peníze na důchody, není problém nynější a předchozí vlády, ale vlády, která zde byla před deseti lety. Panují zde návrhy typu: udělejte to jako v Německu, Rakousku a jinde. Jenže ne vždy lze nějaký problém řešit na základě zkušeností několika jiných zemí, které řešily podobný problém. V poslední době neustále slyšíme, že naše zdravotnictví nemá peníze, ale zároveň se divíme, že ubývají atestovaní lékaři. Ti odcházejí do zahraničí, kde dostanou lépe zaplaceno. Ale je tohle správné řešení, odejít ze své rodné země a trvale pracovat v cizině?

Zeptal-li bych se sám sebe, odpověděl bych si nejspíše argumenty, proč v cizině nepracovat. První věcí, která by mne od tohoto plánu odradila, by byl stesk. Po rodině a hlavně Čechách samotných. Mám rád svou zem, jsem hrdý na její dějiny, ať už byly více či méně úspěšné. Procházky po malebné české krajině, čerstvý vzduch na venkově, to vše by mi chybělo. Ale nejvíce by mi asi chyběl můj rodný jazyk - čeština. Je to krásný jazyk, mnohem hezčí než němčina nebo angličtina. Kdybych měl porovnat němčinu s češtinou, přirovnal bych je k bourání zdi sbíječkou a líbezné baletní kreaci. Němčina je velmi tvrdý a hrubý jazyk, naproti tomu čeština je jemná a svěží. Scházela by mi také tradiční česká vyvážená strava. Při pomyšlení, že bych byl na nějaké stáži, například v již zmiňovaném Německu, a musel bych si odepřít tradiční oběd jako gulášek se šesti či knedlo, vepřo, zelo, opravdu mě sžírá smutek. Na druhou stranu bych měl možnost ochutnat cizí kuchyni, a možná bych si ji oblíbil, ale kachna s knedlíkem a se zelím má pořád něco do sebe. Zkrátka a dobře, jídlo je naší tradicí.

Myslím, že na konci mohu zkonstatovat, že já bych na delší dobu svou milovanou zemi opustil jen velmi nerad. Až příliš jsem k ní přimknul a oblíbil jsem si ji natolik, že si nedovedu představit delší pobyt mimo ni. Samozřejmě existují výjimky, jako například Slovensko. Je to patrně z toho důvodu, že jsme takřka jedno století žili ve společném státě. Cítil bych jazykovou blízkost a vzájemnost. Zkrátka a dobře, já chci zůstat v Česku.

Tomáš Basl, Církevní gymnázium v Kutné Hoře, téma: Moje Evropa

Autor: Redakce

17.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies