VYBERTE SI REGION

Moje cesta Evropou začala v srpnu 1968

Můj příběh začíná 29. dubna 1968. Vyrůstal jsem v Plzni, ale od 16 let žiji v Praze, jelikož jsem se tam rozhodl studovat. S mými rodiči jsem se vídal jen několikrát za rok. Nyní mi je 20 let a už jsem se úplně osamostatnil. Moji rodiče jsou bohatí, a proto mi jako dárek k maturitě, kterou dokončím tento rok, dali zájezd do Splitu a slušné kapesné k tomu. Musel jsem si zažádat o vízum, které jsem po měsíci dostal. Zájezd se má uskutečnit od 8. srpna do 24. srpna.

10.4.2014
SDÍLEJ:

Srpen 1968 na nymburském náměstí.Foto: archiv Polabského muzea

Nastupuji do autobusu. Lidé, kteří už sedí v autobuse, se tváří radostně, protože většina z nich jede na svou vysněnou dovolenou. Já jsem taky velmi rád. Toto je poprvé, co opouštím Československo. Vyrážíme v šest večer, abychom jeli přes noc a abychom do cíle dorazili ráno. Cestou stavíme u několika pump, abychom jsme si mohli dojít na záchod a aby mohl řidič doplnit benzín. Po šesti hodinách projíždíme Bratislavou. Jelikož nemohu spát, mohu si ji prohlídnout, ale moc toho vidět není, protože je velká tma. Pochvíli usínám.

Po probuzení jsme už v Jugoslávii. Po hodině konečně dorážíme do Splitu. Ubytováni jsme v hotelu s výhledem na moře. Během mého pobytu si prohlížím památky, které ve městě jsou. Například jsem se vydal prozkoumat Diokleciánův palác. Mimo nádherné památky, které město může nabídnout, je město přístav. Denně sem přijíždí hodně lodí, které vzápětí odjíždějí.

Když se probouzím 21. 8., šíří se zprávy, že do ČSSR vstoupila vojska Varšavské smlouvy. V tento moment jsem se rozhodl, že se zpět nechci vrátit, že mě v Československu nic nedrží a že mohu odejít na západ. Ale problém je, jak se tam mám dostat.

Celý den přemýšlím, jak se tam dostat, když v tom mě něco napadne. Musím se dostat na nějakou loď a přeplout přes moře do Itálie. Ale jak to udělat? Všechny lodě jsou přísně kontrolovány. Jdu za jedním kapitánem, který vlastní obchodní loď a má zítra odjíždět do Benátek. Po dlouhém přemlouvání souhlasí s tím, že mě převeze do Benátek, ale zato mu musím zaplatit poplatek.

Tak vyrážíme. Divím se, že nepřišli na to, že jsem jen falešný námořník. Asi mám veliké štěstí. Po pěti dnech konečně dorážíme do cíle. Benátky se mi velmi líbí. Je to ostrovní město s hezkou kulturou, a proto tu strávím deset dní. Poté musím jet dále, aby mě nenašli lidi, kteří by mě chtěli zavřít a poté odvézt zpět na východ.

Chtěl bych se dostat do Mnichova, protože tam žijí naši rodinní známí. Bohužel nemám jak se tam dostat. Zkusím to stopem. Postupně se dostávám k hranicím Rakouska. Zastavili mi lidé, kteří jedou do Innsbrucku. Do té doby jsem o něm moc nevěděl, tak si ho jdu trochu prohlédnout. Město se mi velice líbí, má hezkou kulturní historii, a rozhodl jsem se, že se sem později zase vrátím.

Dále jsem pokračoval vlakem. V Mnichově hledám naše známý. Mám strach, že je nepoznám a oni mě také ne. Musím se ptát kolemjdoucích, jestli nevědí, kde bydlí. Naštěstí se nějak dorozumívám, protože mě rodiče jako mladého učili německy. Po dlouhém hledání jsem je našel, poznal jsem je a oni mě též. Domluvili jsme se, že můžu u nich bydlet do té doby, než si najdu zaměstnání. Po dlouhém hledání konečně pracuji a už mám i vlastní byt. Po pádu komunismu se vracím zpět do Prahy a zde dodnes žiji.

Po této mé zkušenosti jsem přesvědčen, že díky Evropské unii máme lepší možnosti pro cestování a výměnu zkušeností. A také, že přes všechny odlišnosti, existuje něco, co nás spojuje. A hlavně jsme svobodní.

Ondřej Strnad, Gymnázium Jateční, Ústí nad Labem, téma: Moje Evropa

Autor: Redakce

10.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies