VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Motýlí zpívání Evropou

Spousta lidí jezdí ráda do ciziny poznávat nové státy a jejich zvyky. Často právě do zemí EU, už kvůli tomu, že jsou blízko nás.

17.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Zuzana Škvrnová

Díky šumperskému pěveckému sboru Motýli jsem několik z nich navštívila. Mohu tak srovnávat rodiny, u kterých jsem bydlela ve městě i na vesnici či dokonce skoro na samotě. Každá z nich má svůj životní styl. A každá návštěva mi dala nové zajímavé zkušenosti a příjemné zážitky. Hlavně, co se týče způsobu přijetí jednotlivými rodinami. I když jsou z různých zemí, vždy nás přijmou s otevřenou náručí a srdečností. A ze všeho nejvíce si přejí, abychom se u nich cítili jako doma. A proto i vztahy, které se mezi námi vytvoří, jsou velice dobré. Ráda na tyto chvíle vzpomínám.

Každá země má své zvyky. Je to dáno například i tím, zda se nachází u moře či ve vnitrozemí. Na některé zvyky „se těžko zvyká". Tak například ve Francii večeří až kolem 21. - 22. hodiny, což pro mě a můj žaludek rozhodně přívětivé nebylo. Většinou totiž jde o tradici, kterou dodržují. Věřím, že kdybych tam pobyla delší dobu, určitě bych se přizpůsobila. Možná je to dáno i tím, že po obědě mají odpočinek, a tak jsou plní energie a zvládnou být vzhůru déle. Mají prostě jinak nastavený režim.

Jednou jsme ve Francii bydleli v krásném kamenném domečku uprostřed kopcovité krajiny. Stál téměř na samotě. Místní rodina bydlela daleko od civilizace a tak si spoustu produktů pro život vyráběli sami – například sýr. Když jsme jednou společně s našimi hostiteli odzpívali koncert a vraceli se domů, zastavili jsme u podivné schránky, o níž jsem nevěděla, k čemu slouží. Má hostitelka mi vysvětlila, že jedna paní z okolí pravidelně peče chleba a nechává jim ho právě na tomto místě, až pojedou kolem. Je to krásná vzájemnost. Víte o něčem takovém u nás?

Z Francie jsme se vraceli přes Lucembursko, také zde jsme měli koncert. Koncerty mám moc ráda, protože člověk zpívá pro potěšení svoje i ostatních. Nejpěknější je vždy vidět ty spokojené zářivé tváře plné úsměvu a zážitku. Vůbec nevadí, že zpíváme pro obecenstvo, které nerozumí našemu jazyku, protože to má velkou sílu. I zde v Lucembursku jsme spali v rodinách. Byli jsme docela daleko od své rodné země, ale přesto, věřte, nevěřte, jsme mohli mluvit česky. Bydleli jsme totiž u rodin pocházejících z Čech a Slovenska a tak se nám zdála Evropa vlastně úplně malinká.

Na začátku března jsme měli možnost seznámit se s italským sborem a přivítat ho u nás v Šumperku. Hudba nás propojovala stejně jako vždy, ale poznali jsme, že zvyky jsou jiné. Italové se podivovali tomu, jak teplo máme v bytech, oni prý v tomto období nepoužívají topení skoro vůbec a mají v domech chladněji. Také komentovali naše ulice, které jim připadaly široké a prostorné ve srovnání s jejich křivolakými uličkami.

Dnes se právě chystám na soustředění, které proběhne tady u nás v Jeseníkách. Ten, kdo má srdce otevřené, může se zaposlouchat. A to nejen do zpěvu sborového, ale i ptačího. Je to sice jiný zpěv, ale i z něj může mít člověk radost. A naše země je jím bohatá a krásná. Na těchto soustředěních se připravujeme na další koncerty a další cesty, budeme poznávat nové přátele i určitě i další země.

Přátelství s různými sbory a jejich členy nespojuje hlavně jazyk, ale především hudba, která je silnější. To pociťuji hlavně, když zpíváme společné písně. Každý sice mluvíme jinak, ale ty písně v nás probouzí radost, přátelství a sounáležitost.
A chtěla bych jen dodat, že ať je člověk odkudkoliv –z Francie, z Itálie, z Lucemburska, z Čech nebo z jiné země, existuje řeč, která všechny spojuje dohromady. A zpěv je jí velmi blízko.

Karolína Navrátilová, Gymnázium, Šumperk, téma: Jak se (ne)známe

Autor: Redakce

17.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Nehoda pendolina u Studénky.
DOTYK.CZ

Přejezdy zabíjejí. Stát jich desítky ročně ruší, víc než stovku letos opraví

Premiér Bohuslav Sobotka.
1 5

Sobotka chce o korunových dluhopisech jednat s daňovou správou

AKTUALIZOVÁNO

Komíny budou kouřit dál, úředníků na jejich kontrolu není dost

Jako v Jiříkově vidění si musejí připadat úředníci z obcí s rozšířenou působností (ORP) při naplňování svých povinností v souvislosti s novelou takzvaného komínového zákona.

První rok jsem nerozuměl nikomu, říká český Ir Gavin Huban

Naučit se zvládat dobře češtinu slovem i písmem je pro mnoho cizinců mnohdy téměř nemožné. A problém s ní nemají často jen Němci, Angličané nebo třeba Francouzi.

V ČSSR musela být před 40 lety kvůli havárii odstavena JE Jaslovské Bohunice

Jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích nedaleko slovenské Trnavy byla první svého druhu na území někdejšího Československa. Její první reaktor, ve kterém se řetězová reakce rozběhla v říjnu 1972, ale sloužil k výrobě elektrické energie pouze necelých pět let. Před 40 lety, 22. února 1977, byl po havárii odstaven. Tuto etapu budování jaderné energetiky tak nyní připomíná pouze budova stojící vedle čtyř novějších bloků.

EXKLUZIVNĚ

Pražští radní projednají převzetí společnosti PVK

Praha - Radní v úterý projednají záměr převzetí společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), které stoprocentně vlastní francouzská firma Veolia. O jak velký podíl bude Praha usilovat, zatím není jasné. Radní také projednají rozvoj Nákladového nádraží Žižkov a harmonogram tvorby Metropolitního plánu. Na programu jednání je i nákup vozů pro městskou policii a veřejná zakázka na opravu Vinohradské ulice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies