VYBERTE SI REGION

Naše Evropa: To, co slyší

Pracovat s dětmi mě odjakživa bavilo. Jako nejstarší dítě v rodině jsem se rychle naučila, jak se starat o své čtyři mladší sourozence, pět sestřenek a dva bratránky. Nemluvě i o ostatních dětech v ulici, jejichž rodiče si vždy našli důvod, proč zazvonit na dveře a poprosit o pohlídání jejich nezbedných ratolestí, načež já nikdy nedokázala říct ne. Bylo to častokrát vysilující, nervy drásající, ale také plné úsměvů; tak si vzpomínám na všechny ty rozbité hrnky, odřená kolena, hry na princezny a piráty, přečtené pohádky a umíněné odmlouvání, když přišel čas jít do postýlek.

16.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: Deník/Květa Korbářová

Častokrát jsem slyšela, že bych musela být blázen, kdybych se rozhodla nebýt učitelkou ve školce a určitě to bude pravda. Vidět, jak se děti neustále něčemu učí s úžasem vepsaným v těch jejich roztomilých tvářičkách, mi stálo za všechny problémy, se kterými jsem se za den musela potýkat. Vidět je se smát, jsem považovala za něco jako své životné naplnění.

Proto jsem se nemohla dívat, jak malá, černovlasá holčička s velkými modrými pentlemi ve vlasech sedí osamocená u stolu a smutně pozoruje ostatní děti, které si společně v různě velkých skupinkách hrály. K drobnému tělíčku si dívenka tiskla starého plyšového medvídka, který zbyl jako jediný z tolika hraček, které si ostatní již rozebrali. Zejména toužebně se dívala na skupinku, která si v domečku hrála na velikou rodinu.

Její odloučení od ostatních dětí by se dalo vysvětlit jazykovou bariérou, neboť teprve před dvěma týdny se děvčátko se svou rodinou přestěhovalo z Anglie do naší republiky. Její čeština ale byla ohromující na dítě, které doteď žilo v zahraničí a bylo to jen díky své matce, která dceru chtěla naučit svému rodnému jazyku.

„Péťo," oslovila jsem chlapce, ke kterému ostatní děti vzhlížely jako ke svému staršímu bratrovi a vždy dělaly přesně to co on. „Proč nepozvete Molly, aby si hrála s vámi?"
„Protože ona nechce," odpověděl mi, aniž by se na mě podíval a dál předstíral hovor s plastovým sluchátkem telefonu zvednutým u obličeje.
„Vážně?" podivila jsem se. „A proč si to myslíš? Mně se zdá, že by si s vámi chtěla hrát."
„Ale mně to řekl tatínek!" prohlásil vzdorovitě, přesvědčen o své pravdě, jejíž smysl mi unikal.
„Copak ti řekl?"
„Že Angličani nemají rádi zábavu."
Popadla jsem Petříka za jeho drobné ručky a přiměla ho tak se ke mně otočit. „Já si ale nemyslím, že je to pravda, víš? Jenom se podívej, jak je smutná, protože si s ní nechcete hrát. Určitě by byla moc šťastná, kdybys za ní teď šel a přivedl ji sem do domečku."
Petříkovi oči sklouzly k podlaze, kde se upřeně díval na svoje bačkůrky. „Nebo ty snad chceš, aby byla smutná?" V té chvíli se mi vykroutil z rukou a odběhl do vzdálenějšího koutu domečku, kde si dál hrál, jako by se nic nedělo.

Místo něj se ovšem zvedla dvojčátka, dvě sestřičky, a společně se vydaly k Molly, kterou za chvíli obě vedly za ruce k ostatním. To překvapení a zároveň i radost v očích malé dívenky vypovídalo o všem.
Děti často opakují to, co někde zaslechnou, aniž by věděly pravý význam svých slov. Pokud se jedná o předsudky, které se naučí od svých rodičů, věří pevně tomu, co opakují, protože jsou to přece jen jejich rodiče, kteří mají vždy pravdu. Pokud chceme něco změnit ve vnímání našich nejmenších na ostatní národy, musíme nejdřív změnit sebe.

Barbora Valoušková, Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r. o., téma: Jak se (ne)známe

Autor: Redakce

16.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Policie vyšetřuje učitele, který se ve škole zamykal s žáky

Šumperk – Nestandardní chování pedagoga v Základní škole Sluneční v Šumperku vyšetřují kriminalisté. Učitel se koncem minulého týdne zamkl s několika žáky čtvrté třídy v jedné z učeben. Co se za zavřenými dveřmi dělo, je nyní předmětem dohadů. Údajně si kantor na mobilní telefon fotografoval hochy vysvlečené v prádle. Později měl učitel vysvětlovat, že se jednalo o projekt do hodin anglického jazyka.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

AKTUALIZOVÁNO

Trump pozval Zemana na návštěvu Bílého domu

Praha - Příští americký prezident Donald Trump pozval českého prezidenta Miloše Zemana k návštěvě Bílého domu. Řekl mu to v dnešním telefonickém rozhovoru, sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Návštěva by se mohla uskutečnit v dubnu příštího roku. Zeman zároveň Trumpa pozval na návštěvu České republiky, americký prezident pozvání přijal.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies