VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Poslání europoslance vyžaduje čas a vzájemné pochopení

Jedná se o velice důležité, náročné a zodpovědné povolání. Ještě před tím, než budu psát o svém „působení" v europarlamentu, je vhodné krátce popsat, jak chápu a co si vybavím pod pojmem europoslanec.

17.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv VLP

Je to osoba zasedající v Evropském parlamentu, je volená občany své země, kterou posléze hájí a zastupuje. Jeho pravomoci jsou různé, závisí totiž na jeho postavení, v zásadě však platí, že jedná se svými kolegy z ostatních členských zemí, projednává a hlasuje o různých zákonech a nařízeních a účastní se různých zasedání. Od takové osoby se očekává znalost diplomacie, práva, ekonomie, jazyků a mnoha dalších oborů. Je načase položit si otázku. O co bych se snažil, kdybych se stal europoslancem?

Můj postoj k Evropské unii je pozitivní, a proto bych prosazoval větší začleňování České republiky do tohoto společenství. Upozorňoval bych na zdejší problémy a snažil bych se je za pomoci ostatních zemí řešit. V našem případě se jedná především o problematiku nezaměstnanosti, začleňování menšin do společnosti a v neposlední řadě i nepříliš kladný vztah Čechů k EU. Na půdě europarlamentu bych také prosazoval české firmy i jednotlivce, kteří by se v Evropě mohli uplatnit a hlasoval bych pro taková opatření, která by zajišťovala a zlepšovala i českou životní úroveň. Chtěl bych Česko v očích Evropy zviditelnit, poukázat na něj v dobrém smyslu a také bych zdůrazňoval připravenost naší země na spolupráci v řešení celoevropských problémů a zajišťování všeobecné prosperity. Mezi moje nejdůležitější cíle by patřilo zajištění, udržení a posilování toho faktu, že názor České republiky nebude pouze slyšet, ale bude také zohledněn ve společném postoji států EU více, než je tomu v současnosti.

Je jasné, že Česko nikdy nebude a ani nemůže mít stejný vliv na chod Evropské Unie jako například Německo, Francie, Velká Británie či Itálie. Nezbývá, než se s tímto faktem smířit a uznat si, že toto „mocenské rozdělení" je dáno historicky, ekonomicky a společensko - kulturně již po dlouhou dobu. Bylo by naivní, možná i riskantní „závodit" s těmito zeměmi o to, kdo má nejvyšší mocenské postavení. Zajistit, aby Česká republika byla uznávaným a rovnocenným partnerem, už tak naivní myšlenka není. Netvrdím, že jsme v EU „páté kolo u vozu", ale je zřejmé, že na našem postavení je stále co zlepšovat. Vedle mé snahy o zlepšení situace pro Česko a posílení jeho „hlasu" bych také přemýšlel nad myšlenkami celoevropskými až globálními. Mezi důležité pilíře schopné a progresivní Evropy patří zajištění její ekonomické soběstačnosti a nezávislosti. Tento proces by vyžadoval dlouholetou přípravu a pozvolnou realizaci. Je nemožné „ponechat" evropský trh pouze evropským firmám, ale v případě náhlých politických nebo ekonomických změn a následným rychlým ústupem mimoevropských společností, by se touto strategií zabránilo náhlému kolapsu evropské ekonomiky. Dalším důležitým tématem je role unie ve světové politice. V současné době můžeme parafrázovat, že Evropská Unie je jakýmsi „mladším sourozencem" Spojených států amerických, které představují onoho „velkého bratra" bez jehož souhlasu není unie schopná udělat jakýkoliv významnější krok na mezinárodním poli. Naposledy jsme byli svědky tohoto faktu při krizi na Ukrajině. Je pravda, že USA jsou strategicky, politicky i ekonomicky nejdůležitějším spojencem Evropské Unie, to ale automaticky neznamená, že bude Evropě diktováno co na celosvětové politické scéně může udělat a co už ne. Proto bych prosazoval větší angažovanost Evropské unie ve světě a větší míru vyrovnanosti v evropsko – amerických vztazích. Co se týče vojenství a bezpečnosti, tak se opět zastavujeme u faktu, že Spojené státy jsou nepostradatelným partnerem. Je potřeba, aby zde Američané drželi své jednotky, protože Evropa není ve stádiu, kdy by byla vojensky soběstačná. Je klidně možné, s přihlédnutím k agresivní zahraniční politice Vladimira Putina, že bez amerických jednotek na kontinentu, či bez americké diplomatické podpory, by Krym nebyl poslední oblastí, která se „dobrovolně" připojila k Rusku. Vzhledem k tomu bych se snažil o společná vojenská uskupení, která by spolu s americkými jednotkami zajišťovala naši bezpečnost. Nemluvím však o společné celoevropské armádě, tato myšlenka se mi zdá jako utopistická. Každý unijní stát by měl svou vlastní armádu a vedle toho by vysílal vojenské mise, které by dohromady tvořily mezinárodní armádní jednotky.

Na závěr je třeba říct, že práce a poslání europoslance vyžaduje čas a vzájemné pochopení. Není proto zcela potřebné tyto lidi jen pomlouvat a znevažovat jejich snažení. Bylo by lepší si uvědomit, že je to nesmírně náročná práce, a proto bychom si měli těchto lidí vážit, nebo je minimálně neodsuzovat.

Jan Zelenka, Církevní gymnázium v Kutné Hoře, téma: V kůži europoslance

Autor: Redakce

17.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Budoucí zubaři se v Olomouci připravují na praxi pomocí špičkové stomatologické techniky
12

Stížností na zubaře přibývá. Čekají je tvrdší pravidla

Atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este
DOTYK.CZ
11

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Aktér videa s Babišem: Vůbec mě nenapadlo, že z toho bude takový poprask

Měla to být tak trochu předvolební agitace a hlavně autogramiáda knihy lídra hnutí Ano Andreje Babiše na prachatických Slavnostech Zlaté stezky. Jenže v Prachaticích bývalý ministr financí narazil.

Karlovarský festival se blíží. Moderovat ho opět bude Marek Eben

S mezinárodním filmovým festivalem v Karlových Varech je tvář Marka Ebena spjata stejně silně jako Jiřího Bartošky, Evy Zaoralové nebo bratrů Cabanů. I letos bude oblíbený herec, skladatel a zpěvák na přehlídce plnit roli moderátora. Festival odstartuje už tento pátek. Která místa má Marek Eben ve Varech a v jejich okolí rád?

Módní, ale drahé „hipsterské“ občerstvení vyhání z koupališť chudší Švýcary

Letní horka přímo vybízejí k trávení času u bazénu doma, anebo také na veřejných koupalištích. Švýcarská Socialistická strana (SP) přišla s „letním tématem" – města by se prý měla zamyslet nad cenou občerstvení v plaveckých areálech. Jeho stále rostoucí cena prý odrazuje slabší sociální vrstvy.

V Sýrii zemřelo při bombardování 15, nebo také 30 lidí. Informace se liší

V obci, kterou ovládali bojovníci Islámského státu (IS), zemřelo podle různých údajů od 15 do 30 osob. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že letecké pumy zabily kolem třiceti civilistů. Jiné skupiny uvádějí přibližně poloviční počty. Všichni se ale shodují v tom, že mezi oběťmi byly ženy a děti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies