VYBERTE SI REGION

Poslání europoslance vyžaduje čas a vzájemné pochopení

Jedná se o velice důležité, náročné a zodpovědné povolání. Ještě před tím, než budu psát o svém „působení" v europarlamentu, je vhodné krátce popsat, jak chápu a co si vybavím pod pojmem europoslanec.

17.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv VLP

Je to osoba zasedající v Evropském parlamentu, je volená občany své země, kterou posléze hájí a zastupuje. Jeho pravomoci jsou různé, závisí totiž na jeho postavení, v zásadě však platí, že jedná se svými kolegy z ostatních členských zemí, projednává a hlasuje o různých zákonech a nařízeních a účastní se různých zasedání. Od takové osoby se očekává znalost diplomacie, práva, ekonomie, jazyků a mnoha dalších oborů. Je načase položit si otázku. O co bych se snažil, kdybych se stal europoslancem?

Můj postoj k Evropské unii je pozitivní, a proto bych prosazoval větší začleňování České republiky do tohoto společenství. Upozorňoval bych na zdejší problémy a snažil bych se je za pomoci ostatních zemí řešit. V našem případě se jedná především o problematiku nezaměstnanosti, začleňování menšin do společnosti a v neposlední řadě i nepříliš kladný vztah Čechů k EU. Na půdě europarlamentu bych také prosazoval české firmy i jednotlivce, kteří by se v Evropě mohli uplatnit a hlasoval bych pro taková opatření, která by zajišťovala a zlepšovala i českou životní úroveň. Chtěl bych Česko v očích Evropy zviditelnit, poukázat na něj v dobrém smyslu a také bych zdůrazňoval připravenost naší země na spolupráci v řešení celoevropských problémů a zajišťování všeobecné prosperity. Mezi moje nejdůležitější cíle by patřilo zajištění, udržení a posilování toho faktu, že názor České republiky nebude pouze slyšet, ale bude také zohledněn ve společném postoji států EU více, než je tomu v současnosti.

Je jasné, že Česko nikdy nebude a ani nemůže mít stejný vliv na chod Evropské Unie jako například Německo, Francie, Velká Británie či Itálie. Nezbývá, než se s tímto faktem smířit a uznat si, že toto „mocenské rozdělení" je dáno historicky, ekonomicky a společensko - kulturně již po dlouhou dobu. Bylo by naivní, možná i riskantní „závodit" s těmito zeměmi o to, kdo má nejvyšší mocenské postavení. Zajistit, aby Česká republika byla uznávaným a rovnocenným partnerem, už tak naivní myšlenka není. Netvrdím, že jsme v EU „páté kolo u vozu", ale je zřejmé, že na našem postavení je stále co zlepšovat. Vedle mé snahy o zlepšení situace pro Česko a posílení jeho „hlasu" bych také přemýšlel nad myšlenkami celoevropskými až globálními. Mezi důležité pilíře schopné a progresivní Evropy patří zajištění její ekonomické soběstačnosti a nezávislosti. Tento proces by vyžadoval dlouholetou přípravu a pozvolnou realizaci. Je nemožné „ponechat" evropský trh pouze evropským firmám, ale v případě náhlých politických nebo ekonomických změn a následným rychlým ústupem mimoevropských společností, by se touto strategií zabránilo náhlému kolapsu evropské ekonomiky. Dalším důležitým tématem je role unie ve světové politice. V současné době můžeme parafrázovat, že Evropská Unie je jakýmsi „mladším sourozencem" Spojených států amerických, které představují onoho „velkého bratra" bez jehož souhlasu není unie schopná udělat jakýkoliv významnější krok na mezinárodním poli. Naposledy jsme byli svědky tohoto faktu při krizi na Ukrajině. Je pravda, že USA jsou strategicky, politicky i ekonomicky nejdůležitějším spojencem Evropské Unie, to ale automaticky neznamená, že bude Evropě diktováno co na celosvětové politické scéně může udělat a co už ne. Proto bych prosazoval větší angažovanost Evropské unie ve světě a větší míru vyrovnanosti v evropsko – amerických vztazích. Co se týče vojenství a bezpečnosti, tak se opět zastavujeme u faktu, že Spojené státy jsou nepostradatelným partnerem. Je potřeba, aby zde Američané drželi své jednotky, protože Evropa není ve stádiu, kdy by byla vojensky soběstačná. Je klidně možné, s přihlédnutím k agresivní zahraniční politice Vladimira Putina, že bez amerických jednotek na kontinentu, či bez americké diplomatické podpory, by Krym nebyl poslední oblastí, která se „dobrovolně" připojila k Rusku. Vzhledem k tomu bych se snažil o společná vojenská uskupení, která by spolu s americkými jednotkami zajišťovala naši bezpečnost. Nemluvím však o společné celoevropské armádě, tato myšlenka se mi zdá jako utopistická. Každý unijní stát by měl svou vlastní armádu a vedle toho by vysílal vojenské mise, které by dohromady tvořily mezinárodní armádní jednotky.

Na závěr je třeba říct, že práce a poslání europoslance vyžaduje čas a vzájemné pochopení. Není proto zcela potřebné tyto lidi jen pomlouvat a znevažovat jejich snažení. Bylo by lepší si uvědomit, že je to nesmírně náročná práce, a proto bychom si měli těchto lidí vážit, nebo je minimálně neodsuzovat.

Jan Zelenka, Církevní gymnázium v Kutné Hoře, téma: V kůži europoslance

Autor: Redakce

17.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
David Rath
1 18

Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev

Joe Biden
3

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Rumburk – Již za rok a půl by mohli nastoupit první studenti do nového oboru na vyšší odborné škole ve Varnsdorfu. Studovat by v něm měly budoucí zdravotní sestřičky.

Kavárník Ondřej Kobza: Jsem jezuitský podnikatel

V pražském kavárenském podhoubí nenajdete známější jméno. Ondřej Kobza má hrst plnou nápadů. Jeho tvář, nejprve spojenou s vršovickým podnikem Café V lese, začíná poznávat celá země, kterou v posledních letech rozehrál projekt Piána na ulici. Kobza má originální pohled na byznys, podporuje levicové ideje, věří v občanskou společnost i v sílu jednotlivce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies