Neustále se objevuje řada nových problémů až krizí, které se musí řešit. Příkladem můžeme uvést například situaci na Ukrajině. Díky politickému odmítnutí ohledně přidružení Ukrajiny k Evropské unii se rozjely protesty takovým způsobem, až zapříčinily útěk ukrajinského prezidenta Janukovyče ze země a vojenský nátlak ze sousedního Ruska. A jak to souvisí s Evropskou unií? EU má zájem o to, aby Ukrajina zůstala jednotná a nepřišlo na řadu rozdělení země na část rusky mluvících obyvatel, kteří chtějí být přidruženi k Rusku a na část, která by se nejraději připojila k EU.

Situací na Ukrajině ale problémy v Evropě nekončí. Nemizícím strašákem zůstává ať už ekonomika, chudé a bohaté země, nezaměstnanost nebo problémy s tolerancí různých národností. Evropská unie se ovšem nechala slyšet, že část výše uvedených problémů se chystá řešit. Mezi priority patří stabilizace finančních systémů zejména v eurozóně, povzbuzení konkurenceschopnosti EU v globální ekonomice a stimuly na vytváření pracovních míst. Pomůže to i situaci v České republice?

Lidé většinou očekávají od takové osobnosti, jakou je poslanec v Evropském parlamentu to, že se postará o naše blaho. Bude pomáhat řešit díry v ekonomice, nezaměstnanost lidí pomocí zajištění pracovních míst; bude přemýšlet nad tím, jak zamezit rasismu, jak nastolit rovnováhu mezi neustále chudnoucí a na druhé straně neustále bohatnoucí země a bude mít zájem o spolupráci co největšího množství lidí, ať už v politických či „obyčejných" věcech. Takhle by asi měl ideální poslanec vypadat. Lidumil, který netouží po ničem jiném, jen po pomáhání lidské rase. Ale nezkazí ho něco, co kazí společnost už spoustu let?

S těžkou prací přicházejí i velké peníze. Tedy, alespoň většinou. Lidé zaměstnaní v Evropské unii se většinou snaží změnit kus světa, tudíž si tučný finanční obnos zaslouží. Co když ale statisícové platy úplně zkazí člověka takovým způsobem, že ho přestanou zajímat předměty různých jednání a vytváření harmonického soužití evropských státu?

Nemůže se stát, že jednání o změně podlehne korupci? Zvládne poslanec nepodlehnout vidině „slušného balíku" peněz? Bude stát za naší snahou vybudovat lepší úroveň veškerých českých výrobků až na evropskou kvalitu? Bude se mu honit hlavou, jak udržet největší české koncerny mimo spáry zahraničí? Dokáže se náš europoslanec bít za lepší život nejen náš, ale i ostatních Evropanů?

Jestli bude námi zvolený europoslanec stát o lepší úroveň v ČR, v Evropě nebo i ve světě bychom měli vědět my, Češi. Jak? My tyto lidi volíme. MY si rozhodujeme, kdo nás bude zastupovat. To, že málokoho dnes zajímá, jakým směrem se bude dnešní politika vyvíjet, je druhá (a smutná) věc. Pokud ale opravdu toužíme po lepší budoucnosti (i když samozřejmě nic není zajištěno), měli bychom se hluboce zamyslet nad tím, co pro to můžeme udělat my.

Doufejme, že naše květnová volba nám přinese co nejvíce ovoce a Evropa bude jen kvést – zastaví se nadměrný rybolov, potraviny budou kvalitnější, lékařská pomoc dostupnější, ekonomická krize začne ustupovat a bude více zaměstnaných, tolerantních a celkově spokojených lidí.

Sára Kurcová, Gymnázium a jazyková škola Břeclav, téma: "V kůži europoslance"