VYBERTE SI REGION

V jaké zemi Evropské unie byste chtěli nejraději žít?

Vybral jsem si téma Moje Evropa, protože se mi zdá, že mnoho mladých lidí z České republiky odsud plánuje odejít. Zajímají mě proto jejich názory a důvody. Například, v jaké zemi Evropské unie by nejraději žili? Jaké své vytoužené povolání by tam chtěli provozovat? Co bude s jejich budoucností? Proč by jste vůbec chtěli odejít? Mnoho dalších otázek vyvstává v mé mysli, když se nad nimi zamýšlím víc a víc.

16.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Šimánek Vít

No, nejlepší by bylo asi začít s první otázkou: „V jaké zemi Evropské unie byste chtěli nejraději žít?". Když jsem tuto otázku přednesl ve třídě před svými spolužáky, do vzduchu se zvedlo pouze šest rukou. Nebylo to žádné překvapení. Účast v referátech a anketách není moc valná. Mezi mými spolužáky zazněla jména Velké Británie, Německa a Dánska. To už mě překvapilo. V první řadě, moji spolužáci mě opravdu poslouchají. Jak tak ale procházím internet a sociální sítě, tak většina české mládeže smýšlí téměř stejně.

Zvláště Velká Británie se těší velké oblíbenosti. Je to tak nejvíce kvůli Londýnu, hlavnímu městu Velké Británie, jenž je dnes vskutku světovou metropolí. Až čtyřicet procent dotázaných mi řeklo, že by chtěli bydlet přímo v této světové tepně života. Není se však čemu divit, Londýn je vskutku velkým lákadlem. Díky nízké jazykové bariéře a faktu, že Velká Británie je stejně jako výše zmíněné Německo, jednou z ekonomicky nejvyspělejších zemí eurozony, je dostatečným magnetem. Ať tak či onak, na otázku, zda-li by je rodiče v tom podporovali, jsem dostal většinou zápornou odpověď.

Rodiče si většinou přejí, aby byla rodina pohromadě, a bojí se o své děti. Strach o potomky je v tomto směru oprávněný, co když se neuchytí? Co když je jeho znalost místního jazyka moc malá? Co když nesežene práci? A co kdyby, a co tohle? Právě češi jsou v tomhle ohledu přiliš moc skeptičtí. O obyvatelech této malé kotliny uprostřed Evropy můžeme říci, že se vždy báli neznáma. To už ovšem už také tolik neplatí a mnoho mladých čechů opouští naší zemi každým rokem s vyhlídkami na lepší budoucnost.

Unijní politika jim k tomu naopak poskytuje velké možnosti, šengenský prostor je nepochybně jednou z největších. Na mé otázky, jestli vědí, jakou pomoc jim unitární politika poskytne k uskutečnění jejich snu. Nikdo neodpověděl. Jen velké ticho.

Evropská unie. Kdysi, ve 20. století, se zdála býti skoro nesplnitelným snen. V té době, kdy studená válka byla v plném proudu a v Evropě panovaly napjaté vztahy mezi takzvaným Východem a Západem, tehdy dvoumi znepřátelenými stranami východního a západního bloku. Tenkrát bylo snad jen bláhové pomyslet na to, že by se Evropa mohla jednou stát jednotnou. To bylo na samém počátku, nyní jsme zde. Evropská unie tu s námi stojí a září jako maják naděje, osvětlující celou Evropu. Všech dvacet osm členských států leží zde, ve sjednocené Evropě. Onen nesplnitelný sen zvaný Evropská Unie. A je tu s námi již deset dlouhých let.

Ondřej Patrovský, Střední škola a mateřská škola Litoměřice, téma: Moje Evropa

Autor: Redakce

16.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies