VYBERTE SI REGION

Všude dobře, tak co doma? Nebo ne?!

Jedna věc je někde žít a druhá věc je být někde doma. Můžeme si vyzkoušet žít v desítkách městech či v desítkách států v Evropě, ale opravdu doma budeme jen tam, odkud pocházíme. Ale je tomu opravdu tak? Opravdu musí být naše místo narození zákonitě i našim domovem?

16.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

Žijeme ve „svobodné" Evropě 21. století. Žít v cizí evropské zemi, třeba jen na zkoušku, je už téměř samozřejmost. Už to není výsada jen povolaných, jak tomu bylo dříve. Vždyť doma to přece všichni známe, tak proč se zahazovat s rodnou Českou hroudou, když máme možnost zběhnout? Jsou přece mnohem „vyspělejší a lépe prosperující" země. Třeba náš západní soused Německo nebo ještě západnější Velká Británie. Tyto země mají společnou především jednu věc, a to téměř vládnoucí pozice v Evropské Unii. Ale pro někoho, by to mohlo být právě ono sladké lákadlo pro kvalitní život a domov.

Osobně neshledávám na EU nic moc atraktivního. Někdy mi připadá jako by všech 28 členských států žilo v jednom obrovském státě. Což je pro každý stát neuvěřitelné zavazující, či snad svazující? Nicméně jedna věc se EU musí nechat, ta možnost a nabídka života, či práce v jiných státech. Ať členských či nečlenských.

Co stát, to jiná mentalita lidí. Co stát, to jiný jazyk. Co stát, to jiné jídlo. Co stát, to nový směr života pro nás.

Osobně bych ráda vyzkoušela žít v zemí mé zaslíbené, v zemi tisíců jezer. Svým způsobem jsem si k této zemi vybudovala vztah na dálku. Je to taková „platonicky/naivní" láska k zemi, která mi svými tradicemi, mentalitou lidí, kulturou, jazykem a přírodou velmi imponuje. A i když mi Česko tolik neimponuje jako tato země, z velké části morálního a špetkou patriotického hlediska bych ji nedokázala zaprodat za tu „platonicky/naivní". Rodné kořeny mám zde a mít budu, a to i přesto, že již pár let fandím s finskou vlaječkou, finskému hokejovému národnímu týmu na MS.

Všude dobře, tak co zůstat pro jednou doma?

Ivana Hrabánková, Hotelová škola Třebíč, téma: Moje Evropa

Autor: Redakce

16.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies