Vlak králů, král vlaků. Po kolejích až do Istanbulu
Stačí vyjít po stupátku a vkročíte do historie a přepychu. Ukončete nástup, Orient-Express je připraven k odjezdu. Romantická cesta začíná.
Redakce
Diskutovat (0) 9.11.2008 8:03
Z pařížského nádraží Gare de Strasbourg vyjel 4. října roku 1883 neobvyklý vlak. Lokomotiva mířící do Rumunska táhla zavazadlový vůz, dva luxusní spací vozy, jídelní vagon s kuřáckým salonkem a vůz pro personál.
Vlak Orient-Express vezl asi 40 cestujících. Pozval je Belgičan George Nagelmackers, autor celého nápadu. Luxusu si pasažéři užívali jen několik desítek kilometrů za Bukurešť, pak museli u Dunaje nastoupit na loď a doplout přes noc do Konstantinopole. Přesto myšlenka vzbudila velký ohlas, zejména díky dopisovateli londýnských Timesů Henri Opperovi de Bloowitz.
Orient-Express začal brzy křižovat celou Evropu, stal se synonymem luxusu a prestiže. Jezdili jím zejména bohatí Britové, ochotní platit za přepychové služby. Teprve na přelomu devatenáctého a dvacátého století objevili kouzlo cestování po kolejích také Němci, Francouzi a Američané.
Do Vídně, Budapešti, Bukurešti, někdy až do Konstantinopole se vydávali nejbohatší a nejmocnější obyvatelé starého kontinentu. Právě proto získal Orient-Express svou přezdívku: Vlak králů, král vlaků.
Vlak, který proslavila vražda
Roku 1897 byla v Alpách dokončena stavba Simplonského tunelu, který propojil Švýcarsko a Itálii. S délkou 20 kilometrů byl svého času nejdelším tunelem na světě. Obliba Orient-Expressu stále stoupala, jeho trasa se rozšířila do Milána, Benátek a Terstu.
Po vrcholném rozkvětu v letech 1907–1914 přišla první světová válka, která luxus na čtyři roky zastavila. Poté opět vypukl se vší pompézností. Trasa z Paříže do Istanbulu se zrychlila na pouhých 56 hodin, přesto zůstaly zachovány tradiční tři noci ve vlaku, aby si pasažéři cestu opravdu vychutnali.
Přepychový vlak lákal nejen k dalekým výletům, inspiroval také umělce. V období mezi válkami o něm natočili šest filmů, napsali devatenáct knih a složili i hudební skladbu.
Nejznámější umělecké dílo spojené s Orient-Expressem však paradoxně v původní verzi vůbec nezmiňuje ve svém názvu jméno vlaku. Agatha Christie, která sama Orient-Expressem cestovala v roce 1930, napsala totiž detektivku Vražda ve voze Calais.
Po 2. světové válce lesk Orient-Expressu uvadal. Vlaky jezdily stále, ale s obyčejnými vagony, někdy dokonce pouze s denními a bez jídelního vozu.
Jeho vzkříšení do dnešní podoby je zásluhou Jamese Sherwooda, prezidenta společnosti Sea Containers Group. V sedmdesátých letech začal skupovat historické vagony, které byly roztroušeny po celé Evropě. Hledal je na aukcích, v muzeích, u soukromých sběratelů i cateringových společností. V Anglii pak prošly rukama nejlepších restauratérů, kteří jim vdechli dokonalou autentičnost.
První „novodobý“ Orient-Express vyjel z Londýna do Benátek v roce 1982 a od té doby ho pravidelně od března do listopadu můžete vidět na několika evropských nádražích. Jedním z nich je i Praha.
Džíny a kraťasy nechte doma
Chcete se legendárním vlakem projet? V Praze budete mít první možnost příští rok v květnu. Připravte si ale tučný obnos – za jízdenku do Londýna zaplatíte 2070 eur, do Paříže 1700. Výběr trasy je samozřejmě zcela na vás a nemusíte začínat zrovna v české metropoli. Orient-Express staví také ve Vídni, Římě, Benátkách, Budapešti, Krakově a Istanbulu.
Peněz vydaných za jízdenku však rozhodně nebudete litovat. Dvoulůžková kupé v dobovém stylu se z praktické obytné komůrky v mžiku promění v útulnou ložnici.
Snídani servíruje úslužný steward, stejně jako odpolední čaj. Na oběd a večeři o několika chodech, které připravují francouzští šéfkuchaři, se vydáte do restauračního vozu, nejlépe v obleku a společenských šatech. Výjimkou nejsou hosté ve smokingu a dlouhých večerních róbách. Krátké kalhoty, džíny a trička jsou striktně zakázány.
Svého stewarda přivoláte zvonkem 24 hodin denně, personál mluví anglicky, francouzsky, italsky i německy. S dotazy se můžete kdykoli obrátit na ředitele celého vlaku.
O tom, že je jízda v nejslavnějším vlaku světa jedinečným zážitkem, svědčí i výčet celé řady známých osobností, které jím cestovaly, od příslušníků panovnických rodů přes politiky až po populární herce a zpěváky.
Vlakem se svezli třeba Paul Newman, Nelson Mandela, Gregory Peck, Tony Blair, Kylie Minogue, Martina Navrátilová či vévodkyně z Westminsteru.
Venice Simplon-Orient-Express
(na území Británie jezdí menší souprava British Pullm
17 rekonstruovaných původních vozů
3 restaurační vozy s celkovou kapacitou 106 míst
1 barový vůz
9 lůžkových vozů s devíti dvoulůžkovými kabinami
2 lůžkové vozy se sedmi jednolůžkovými a třemi dvoulůžkovými kabinami
2 služební/bagážní vozy
délka vlaku – vagony 401 metrů, dvě lokomotivy dlouhé 50 metrů, celkově 501 metrů
váha – vagony 944 tun, lokomotivy 360 tun, celkově 1304 tun
rychlost – průměrná 72 km/h, maximální 140 km/h
kapacita – 188 cestujících
počet členů posádky – 40
počet cestujících za rok – 18 000





















