VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vlivem klimatu se klíšťata objevují déle

Příchod jara je stále častěji spojován s obavami z klíšťat. Podle odborníků jsou klíšťová encefalitida i lymeská borrelioza v podmínkách České republiky rekreačními nákazami.

11.3.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Profimedia

Riziko nákazy zmíněnými nemocemi je úzce spjato se stále oblíbenějšími aktivitami v přírodě.

V roce 2006 bylo v České republice hlášeno 4370 nakažených lymeskou borreliozou, zároveň byla zaznamenána vůbec nejvyšší nemocnost klíšťovou encefalitidou: 1029 případů onemocnění, což činí 10 nemocných na 100000 obyvatel.

Současné výzkumy se snaží pomoci při jejich monitoringu i prevenci těchto nebezpečných nemocí.
Odborníci varují: aktivita klíšťat se v průběhu roku mění. Velkou roli při tom sehrává vegetační období, v neposlední řadě i výkyvy teplot.
„Vyšší teploty na jaře a na podzim umožňují vyšší aktivitu klíšťat v přírodě. Na druhé straně příliš velké horko v letních měsících způsobuje propad jejich výskytu. A podobné je to i s vlhkostí,“ říká Bohumír Kříž, který se ve Státním zdravotním ústavu touto problematikou zabývá.

Když pro ně nastane příznivé období, vystupují klíšťata do horních vrstev bylinné vegetace a trav, aby tady čekala a byla připravena na příchod hostitele – člověka a kontakt s ním.
Vlivem současného klimatu se sezona klíšťat prodlužuje směrem od časného jara do pozdního podzimu.

Ekologický ukazatel

Výzkumy ukazují také na změny výskytu klíšťat. „Ještě v osmdesátých letech byla výšková hranice, nad kterou se klíšťata nevyskytovala, sedm set metrů. V současné době se ale vyšplhala až na 1000 metrů, což v podstatě znamená pokrytí většiny území našich hor. Teprve pak se ale do těchto míst musejí rozšířit i původci nákaz, takže například šance nakazit se na horách klíšťovou encefalitidou je zatím relativně malá,“ vysvětluje Bohumír Kříž.

Naproti tomu míst s výskytem klíšťat, způsobujících lymeskou borreliózu je u nás daleko více a (v důsledku volného pohybu zvířat) kromě přírodních lokalit pronikají stále více i do městských aglomerací.

Na výskytu a rozšíření klíšťat může mít v jistém smyslu podíl i kvalita životního prostředí.
„Oblast Krušných hor byla do začátku 90. let minulého století kvůli extrémnímu znečištění přírodního prostředí ztepelných elektráren prakticky bez klíšťat,“ doplňuje Bohumír Kříž. Dobrá zpráva o zlepšení stavu ovzduší vtomto regionu je tedy zároveň i špatnou zprávou pro milovníky přírody.
Louky a smíšené lesy Krušných hor se opět stávají rizikovou oblastí infekcí přenášených klíšťaty.

Autor: Lenka Vašková

11.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výstava Body The Exhibition.
1 5

Konec sporné výstavy? Radnice má „v rukávu" právní posudek

Připomínka masakru v Srebrenici
3 7

Masakru v Srebrenici napomohli nizozemští vojáci, rozhodl soud

Bikiny v Temelíně zaujaly CNN víc než dostavba jaderné elektrárny

/ANKETA/- Málokdy se česká energetická společnost ČEZ a Česko vůbec dostane do hledáčků světových mediálních obrů tak intenzivně, jako tomu bylo v případě „plavkové" stáže v jaderné elektrárně Temelín. Soutěž o odbornou stáž v JET, kde hlavním kritériem nebyly vědecké schopnosti, ale figura studentek, pronikla do světových zpravodajských serverů.  

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Kyjevě explodoval automobil s plukovníkem ukrajinské vojenské rozvědky

Centrem ukrajinského hlavního města na křižovatce ulic Solomenskaja a Aleksejevskaja otřásl dnes ráno výbuch. Do vzduchu zde vyletěl automobil, ve kterém údajně zahynul vysoký důstojník ukrajinské vojenské rozvědky.

AKTUALIZOVÁNO

Zvrhlík zneužil tři děti, jedno málem zabil. Soud mu vyměřil 20 let

Dvacet roků stráví za mřížemi René Nagy (44 let), který od července do září loňského roku na Třinecku vylákal na odlehlé místo tři děti ve věku od šesti do deseti let. Zneužil je a jedno z nich málem zabil. Rozsudek v úterý vynesl Krajský soud v Ostravě, který ho uznal vinným ze znásilnění a pokusu o vraždu.

Francie neuzná „ruský Krym“, řekl Macron Porošenkovi

Ukrajinský prezident Petro Porošenko absolvoval během několika málo dní další státní návštěvu, při které se ujišťoval o postoji západních spojenců vůči konfliktu na východě Ukrajiny a okupace Krymu. Po návštěvě Bílého domu, kde ho o spojenectví ujistil americký prezident Donald Trump, se Porošenko setkal v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies