VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Koupejte se tam, kde to znáte

Na dovolené a o prázdninách stoupá riziko utonutí a to nejen u dětí. U nich je však situace o to horší, že se utopí rychleji a tiše, aniž by to rodiče zaregistrovali.

12.8.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

„Malé děti by proto neměly zůstávat u vody bez dozoru a rodiče by je měli co nejdříve naučit plavat,“ radí Veronika Benešová z Centra úrazové prevence Fakultní nemocnice Motol. „Děti se topí nejčastěji ve chvíli, kdy pozornost dospělých poleví. Šedesát procent dětí do pěti let bylo ve vodě samo, když se utopilo,“ popisuje Benešová. Častěji se topí chlapci, rizikový věk je od jednoho roku do čtyř let věku.

Naučte dítě plavat

Malé dítě se utopí překvapivě tiše a rychle. Když se dostane pod vodu, automaticky se nadechne, aby zakřičelo. Vdechnutou vodou si zablokuje dýchací cesty, ztrácí orientaci a většinou se samo nedokáže dostat nad hladinu, popisuje odbornice. Nafukovací kruhy, zvířátka a matrace má podle ní používat dítě jen v dosahu dospělého. Pomůcky nenahradí stálý dohled.

Zkušenosti podle Benešové ukazují, že první den po příjezdu na dovolenou a odpolední hodiny jsou pro tonutí dětí nejrizikovější. Rodiče by měli být o to ostražitější. Dvě minuty od potopení ztrácí dítě vědomí, do čtyř až šesti minut nastává nevratné poškození mozku. Přitom obvyklá doba, za kterou rodič dítě postrádá, je pět minut.

Je třeba dohlížet i na starší a už samostatnější děti, které umějí plavat. Rodiče by měli trvat na tom, že jim potomek vždy oznámí, když se chystá do vody. Měli by se také ujistit, že tam nejde sám, ale třeba s kamarádem. Dítě musí vědět, že nikdy nesmí plavat v blízkosti plavidel a jejich plavební dráhy.

Dítě by se mělo naučit plavat co nejdříve. Účinnější je výcvik pod dohledem zkušeného cvičitele, protože naučí dítě také potápět, plavat pod vodou a zachraňovat tonoucího. Dítě si také osvojí bezpečný způsob chování u vody. Utonutí také často souvisí s tím, že lidé jsou neopatrní a koupou se na osamělých místech.

Pokud jdou na koupaliště, měli by podle vodního záchranáře Ladislava Bureše dodržovat pokyny plavčíků. V přírodě by se měli koupat jen tam, kde to znají a kde jsou lidé, spíše na přehradách než ve slepých ramenech řek. Do vody by neměli vstupovat rozpaření. „Po příchodu by si měli odpočinout, svlažit se ve sprchách a postupně si zvykat,“ doporučuje záchranář.

„Pokud chtějí lidé plavat na výdrž, tak raději podél břehu, a pokud chtějí překonávat větší vodní plochu, tak jedině v doprovodu člověka na loďce nebo na matraci,“ upozorňuje.

Nebezpečné jsou také skoky do neznámé vody. Pokud si chce někdo skočit do rybníka, měl by si nejprve „vyšlapat“ vodu, aby věděl, kam skáče. „Je plno lidí na vozíčku, kteří ochrnuli po dopadu hlavou na dno nebo na kládu skrytou pod vodní hladinou,“ připomíná Bureš. Lidé by se měli naučit, že před skokem si ověří hloubku a přesvědčí se, že pod hladinou nejsou žádné překážky. Minimální hloubka pro skok je 150 centimetrů, vždy je bezpečnější skákat po nohou.

Při pobytu u vody není vhodné pít alkohol, opilost bývá častou příčinou utonutí dospívajících. Neměli by ho pít ale ani dospělí, kteří dohlížejí na koupající se děti. Alkohol snižuje pozornost a omezuje i schopnosti poskytnout účinnou první pomoc.

Pomoc tonoucímu

Opatrnost je nezbytná i pro ty, kteří tonoucího zachraňují. Pro sváteční plavce je to nebezpečná situace – tonoucí se snaží jich všemožně chytit a může je strhnout pod vodu také. Proto je lépe doplavat do blízkosti tonoucího a začít s ním mluvit, aby se zklidnil. Pak si ho může zachránce opřít o záda a plavat s ním ke břehu. Ještě bezpečnější je přispěchat k tonoucímu na loďce.

Bureš má se zachraňováním tonoucích dlouholeté zkušenosti. Největší radost však měl, když se mu podařilo zachránit školáka, kterého „spláchla“ voda pod jez. „Vytáhl jsem ho ven, rozdýchal a rozhýbal. On se otočil, podíval se na mě a zdrhal k vesnici. Ani neřekl, jak se jmenuje, asi se bál, že to na něj
řeknu,“ popisuje.

Při oživování by záchranář měl nejprve zkontrolovat, zda člověk vytažený z vody dýchá. Přikloní k němu hlavu a na ušním boltci vnímá i jemný výdech. Pak mu vyčistí ústa od naplavené špíny, u starších lidí je někdy třeba vyjmout protézu, aby se uvolnily dýchací cesty. K rozdýchání je třeba podložit zachráněnému hlavu rukou pod zátylkem a zaklonit ji, zmáčknout nos a dvakrát vdechnout a třicetkrát zmáčknout hrudník při nepřímé srdeční masáži. Rozhodně mu nesmí hlavu předklánět, mohl by se udusit.

Někdy už jen záklonem se dýchací cesty uvolní, člověk automaticky vydechne a dech naskočí sám. S rozdýcháním nečekejte, až dorazí sanitka. Do minuty bez vzduchu začnou odumírat mozkové buňky, i když jsou zaznamenány případy, že malé dítě spadlo do sudu a rozdýchali ho po čtvrthodině.

12.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Britské deníky
2 4

Zákaz prodeje bulváru naštval studenty. Rozdávají vlastní kopie

Ilustrační foto.
3

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

AUTOMIX.CZ

Škoda vážně chystala vlastní pick-up. Neklaplo to. Zatím...

V posledních letech se několikrát objevily zprávy, že Škoda zvažuje výrobu pick-upu. Nejčastěji se přitom hovořilo o vlastní verzi Volkswagenu Amarok. Nyní se ukazuje, že na těchto informacích opravdu něco bylo.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Česko zažilo neobvykle slunný den, teplota atakovala osmnáct stupňů

Na většině území Česka vystupovaly teploty na 10 až 15 stupňů Celsia, v Karviné, ale rtuť teploměru dosáhla až na 17,7 stupně. Teplotní rekordy pro 27. únor byly dnes překročeny na 20 ze 144 stanic měřících 30 a více let. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Podobně teplo bylo už v minulém týdnu ve čtvrtek.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies