Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Koupejte se tam, kde to znáte

Na dovolené a o prázdninách stoupá riziko utonutí a to nejen u dětí. U nich je však situace o to horší, že se utopí rychleji a tiše, aniž by to rodiče zaregistrovali.

12.8.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

„Malé děti by proto neměly zůstávat u vody bez dozoru a rodiče by je měli co nejdříve naučit plavat,“ radí Veronika Benešová z Centra úrazové prevence Fakultní nemocnice Motol. „Děti se topí nejčastěji ve chvíli, kdy pozornost dospělých poleví. Šedesát procent dětí do pěti let bylo ve vodě samo, když se utopilo,“ popisuje Benešová. Častěji se topí chlapci, rizikový věk je od jednoho roku do čtyř let věku.

Naučte dítě plavat

Malé dítě se utopí překvapivě tiše a rychle. Když se dostane pod vodu, automaticky se nadechne, aby zakřičelo. Vdechnutou vodou si zablokuje dýchací cesty, ztrácí orientaci a většinou se samo nedokáže dostat nad hladinu, popisuje odbornice. Nafukovací kruhy, zvířátka a matrace má podle ní používat dítě jen v dosahu dospělého. Pomůcky nenahradí stálý dohled.

Zkušenosti podle Benešové ukazují, že první den po příjezdu na dovolenou a odpolední hodiny jsou pro tonutí dětí nejrizikovější. Rodiče by měli být o to ostražitější. Dvě minuty od potopení ztrácí dítě vědomí, do čtyř až šesti minut nastává nevratné poškození mozku. Přitom obvyklá doba, za kterou rodič dítě postrádá, je pět minut.

Je třeba dohlížet i na starší a už samostatnější děti, které umějí plavat. Rodiče by měli trvat na tom, že jim potomek vždy oznámí, když se chystá do vody. Měli by se také ujistit, že tam nejde sám, ale třeba s kamarádem. Dítě musí vědět, že nikdy nesmí plavat v blízkosti plavidel a jejich plavební dráhy.

Dítě by se mělo naučit plavat co nejdříve. Účinnější je výcvik pod dohledem zkušeného cvičitele, protože naučí dítě také potápět, plavat pod vodou a zachraňovat tonoucího. Dítě si také osvojí bezpečný způsob chování u vody. Utonutí také často souvisí s tím, že lidé jsou neopatrní a koupou se na osamělých místech.

Pokud jdou na koupaliště, měli by podle vodního záchranáře Ladislava Bureše dodržovat pokyny plavčíků. V přírodě by se měli koupat jen tam, kde to znají a kde jsou lidé, spíše na přehradách než ve slepých ramenech řek. Do vody by neměli vstupovat rozpaření. „Po příchodu by si měli odpočinout, svlažit se ve sprchách a postupně si zvykat,“ doporučuje záchranář.

„Pokud chtějí lidé plavat na výdrž, tak raději podél břehu, a pokud chtějí překonávat větší vodní plochu, tak jedině v doprovodu člověka na loďce nebo na matraci,“ upozorňuje.

Nebezpečné jsou také skoky do neznámé vody. Pokud si chce někdo skočit do rybníka, měl by si nejprve „vyšlapat“ vodu, aby věděl, kam skáče. „Je plno lidí na vozíčku, kteří ochrnuli po dopadu hlavou na dno nebo na kládu skrytou pod vodní hladinou,“ připomíná Bureš. Lidé by se měli naučit, že před skokem si ověří hloubku a přesvědčí se, že pod hladinou nejsou žádné překážky. Minimální hloubka pro skok je 150 centimetrů, vždy je bezpečnější skákat po nohou.

Při pobytu u vody není vhodné pít alkohol, opilost bývá častou příčinou utonutí dospívajících. Neměli by ho pít ale ani dospělí, kteří dohlížejí na koupající se děti. Alkohol snižuje pozornost a omezuje i schopnosti poskytnout účinnou první pomoc.

Pomoc tonoucímu

Opatrnost je nezbytná i pro ty, kteří tonoucího zachraňují. Pro sváteční plavce je to nebezpečná situace – tonoucí se snaží jich všemožně chytit a může je strhnout pod vodu také. Proto je lépe doplavat do blízkosti tonoucího a začít s ním mluvit, aby se zklidnil. Pak si ho může zachránce opřít o záda a plavat s ním ke břehu. Ještě bezpečnější je přispěchat k tonoucímu na loďce.

Bureš má se zachraňováním tonoucích dlouholeté zkušenosti. Největší radost však měl, když se mu podařilo zachránit školáka, kterého „spláchla“ voda pod jez. „Vytáhl jsem ho ven, rozdýchal a rozhýbal. On se otočil, podíval se na mě a zdrhal k vesnici. Ani neřekl, jak se jmenuje, asi se bál, že to na něj
řeknu,“ popisuje.

Při oživování by záchranář měl nejprve zkontrolovat, zda člověk vytažený z vody dýchá. Přikloní k němu hlavu a na ušním boltci vnímá i jemný výdech. Pak mu vyčistí ústa od naplavené špíny, u starších lidí je někdy třeba vyjmout protézu, aby se uvolnily dýchací cesty. K rozdýchání je třeba podložit zachráněnému hlavu rukou pod zátylkem a zaklonit ji, zmáčknout nos a dvakrát vdechnout a třicetkrát zmáčknout hrudník při nepřímé srdeční masáži. Rozhodně mu nesmí hlavu předklánět, mohl by se udusit.

Někdy už jen záklonem se dýchací cesty uvolní, člověk automaticky vydechne a dech naskočí sám. S rozdýcháním nečekejte, až dorazí sanitka. Do minuty bez vzduchu začnou odumírat mozkové buňky, i když jsou zaznamenány případy, že malé dítě spadlo do sudu a rozdýchali ho po čtvrthodině.

12.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Barcelona, teroristický útok
AKTUALIZOVÁNO
1 22

Islamisté na videu oslavují katalánské útoky a hrozí Španělsku dalším terorem

Ilustrační foto.
3 10

Ženám s rakovinou chybí lék prodlužující život, v Česku už není hrazený

Humor vydělává. Hvězdy populárních seriálů berou desítky milionů dolarů

/VIDEO/ Hvězdy Teorie velkého třesku berou téměř milion dolarů za každou epizodu. Jsou jasnými králi mezi komediálními herci. Mezi dramaty překvapivě nevládnou herci ze Hry o trůny, ale jeden slavný herec, který se navíc v seriálu ještě ani neobjevil. Který?

STAN slibuje učitelům navýšení platu, občanům vysokorychlostní železnice

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) zahájilo v Praze jednodenní programovou konferenci, na které řeší finální podobu svého volebního programu.

SLEDUJEME ON-LINE

Reorganizace, nebo konkurz? Věřitelé rozhodnou o budoucnosti OKD

Bude se těžit dál, nebo je konec? Odpověď na tuto otázku by měli dnes svým hlasováním dát ve známost věřitelé společnosti OKD, kteří se hned ráno sešli u Krajského soudu v Ostravě.

Dvě třetiny školáků budou mít v dospělosti problémy s kostmi

/INFOGRAFIKA/ Vyžeňte děti na sluníčko a servírujte jim ryby, vyzývají lékaři české rodiče. Přišli totiž na alarmující věc: jen třetina českých školáků má dostatek vitaminu D. Ten se přitom do těla dostává právě ze slunečního svitu, ryb a mléka. Pokud ho děti nemají dostatek, hrozí jim v budoucnu závažné choroby. Například problémy s imunitou či špatný vývoj kostí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení