VYBERTE SI REGION

21. srpen 1968: tanky rozjezdily místní silnice

CHOMUTOVSKO - Ruské tanky nikdo nečekal. Lidé si mysleli, že jde o žert českých vojáků.

21.8.2007 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Tanky, vojenské kolony, zděšení. To v srpnu 1968 viděli a zažívali lidé nejen ve velkých městech, ale i v těch menších. Na Chomutovsku tomu nebylo jinak. Spřátelená vojska Varšavské smlouvy přijela zasáhnout proti kontrarevoluci i sem.

Nikdo nic netušil

První obrněná vozidla dorazila do Chomutova 21. srpna po jedné hodině ranní. Před půlnocí totiž sovětské tanky přejely u Vejprt státní hranici. V soudobém tisku je situace ve Vejprtech popisována jedním z očitých svědků následovně: „Je úterý 20. srpna půl desáté v noci ….dva ruské tanky a dva obrněné vozy s bílým pruhem mi projíždějí pod oknem… zatáčejí prudce směrem na Kovářskou nebo Karlovy Vary. Běžím dolů ze schodů a venku stojí hlouček překvapených občanů. Provokace? Nebo jenom výstřelek opilých vojáků?“ Tato slova dokládají, jak překvapivý byl zásah „vetřelců“. Ani večerní zprávy nepodávaly žádné konkrétní informace.

Lidé měli jasno, až když se dostali do kontaktu se samotnými vojáky. Jasný důkaz o tom přináší pokračování již citovaného svědectví. „Zanedlouho přijíždějí k místu narušení čtyři vojenské automobily. Z jednoho z nich vystupuje důstojník a ptá se na něco, ukazuje. Překvapení je ohromné. Hovoří rusky.“

Kolony bezradně bloudily okresem

Vojenské kolony byly na našem území bezradné, často bloudily. Lidé je posílali záměrně špatným směrem. Například v Chomutově ruští vojáci několikrát obkroužili tamní náměstí, než zjistili, že naletěli. Stejně tak kolony obrněnců bezradně kroužily okolo Kadaně.

Podle knihy Petra Raka s názvem Chomutov 1252 – 2002 je patrné, že vstup spřátelených armád odmítli nejenom obyčejní lidé, ale i oficiální místa. Například v Chomutově hned dvaadvacátého Městský národní výbor rozhodl o přejmenování těch ulic, které ve svém názvu měly něco společného se Sovětským svazem. Třeba z třídy Československo-sovětského přátelství byla rázem třída T. G. Masaryka. Protisovětský odpor dostatečně demonstrovalo i ukončení činnosti okresního výboru Svazu československo-sovětského přátelství.

Někomu přišli Rusové vhod

Ovšem našli se ti, kteří s ruskými vojáky vycházeli více než dobře. Někteří podnikavci totiž prodávali Rusům denaturovaný líh. Sovětské velení si posléze vymohlo, že takoví lidé mohli být trestně stíháni. Poměrně úsměvným dojmem působí dobová zpráva, která dokládá, že okupanti byli také lidi. Ruští vojáci chtěli dát místním dětem nějaký ten suvenýr. Nenapadlo je nic lepšího, než jim rozdávat ostré náboje. Když se na to přišlo, zdvihla se vlna nevole. Místní činovníci proti tomu protestovali dokonce u ruských velitelů.

Škody na silnicích

Vpád cizích vojsk si způsobil obrovské materiální škody. Těžké obrněné vozy totiž rozjezdily místní silnice takovým způsobem, že jejich oprava byla posléze vyčíslena na více než jednadvacet milionů korun.

Zdroj: týdeník Nástup ročník 1968, Petr Rak – Chomutov 1252 – 2002

21.8.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies