VYBERTE SI REGION

Historik: Autory plakátů z roku 1968 vůbec neznáme

PARDUBICE - Za významné datum považuje 21. srpen 1968 historik Východočeského muzea v Pardubicích Jan Tetřev. „Protože i v Pardubicích a na Pardubicku se lidé zapojili do celonárodního odporu proti okupaci. Okupace byla lidmi přijata jako akt zrady, zrady spojenců, jimž mnozí ještě v té době důvěřovali. Neboť ideály socialismu ještě nebyly tak zcela mrtvé,“ říká historik.

20.8.2007
SDÍLEJ:

Historik Jan Tetřev s plakáty k 21. srpnu 1968Foto: DENÍK/Petr Doubrava

Lidé svůj odpor vyjadřovali formou letáků, shromažďovali se a současně se snažili nějakým způsobem znepříjemnit okupantům život. To nejdůležitější, co dělali, bylo, že je totálně ignorovali.

„Neznám, neviděl jsem, nerozumím rusky, polsky, prostě nebudu s vámi komunikovat, nedám vám vodu, s ničím vám nepomůžu. Další formou odporu bylo známé likvidování a přenastavování směrovek na křižovatkách. Rusové podle nich nemohli najednou jezdit. Celá řada ulic byla přemalována na ulici Dubčekovu. Lidé se svým způsobem za okupaci mstili na památnících odboje. Nevím o tom, že by třeba zohavovali památníky na hřbitově, ale v každém případě třeba v Přelouči byl na náměstí proslulý přeloučský tank pomalován, a to dokonce několikrát, nápisy proti Rusům,“ dává příklad z našeho regionu.

Jako doklad dramatické srpnové doby roku 1968 má zdejší muzeum přes dvě desítky plakátů a letáků. Není to rozhodně mnoho. „Nevím, kdo je vytvořil a kdo je vytiskl,“ říká Jan Tetřev. „Na papíře těchto plakátů i jejich provedení je vidět, že vznikaly v provizorních podmínkách. Papír je nekvalitní, kresby jsou velmi jednoduché, aby bylo možno okamžitě tisknout, nevyžadovaly zřejmě žádnou velkou grafickou přípravu k tisku. Na plakátech samozřejmě není uvedeno, kdo je vytiskl, protože kdyby to autoři napsali, tak mohli čekat návštěvu okupačních vojsk.“

Bohatstvím materiálu neoplývají muzejní fondy ani v případě fotografií z událostí v roce 1968. Kdo si troufl fotit ruskou okupační techniku, vystavoval se velkému nebezpečí. „Rusové stříleli, takže fotografování a filmování byla záležitost lidí skutečně statečných, kteří k tomu měli příležitost,“ míní Jan Tetřev.

Co se vám vybaví, když se řekne 21. srpen 1968?


Marie Veselá, 80 let, Pardubice
Chodila jsem v té době do práce prodávat noviny. Po příjezdu cizích vojsk se jich prodalo hodně. Lidé se tehdy hodně zajímali o dění. Jinak se mi celkem nic zvláštního nevybaví.

Jaroslava Divišová, 67 let, Pardubice
Bylo to hrozné. Poslouchali jsme rádio a televizi. Docela jsme v té době měli strach. Když někdo odjel autem pryč, stávaly se různé střety s vojáky.

Šimon Václav, 75 let, Holice
Vzpomínám si, jak přijeli Rusové. Bylo to dost nepříjemné. Nevím, že by se něco výjimečného dělo v Pardubicích, i když pocity byly špatné. Ale už je to hodně dávno.

Petr Culek, 29 let, Pardubice
Vybaví se mi, že nás okupovali dřív a dnes nás okupujou taky. Cizinci u nás všechno skupujou. A to mě docela trápí, protože za chvíli ani nebudeme žít v Čechách.

Drahomíra Kerblová, 82 let, Pardubice
Já to prožívala dobře. Jen dnes se na to vzpomíná ve špatném. Osvobodili nás, za Němců bylo špatně, takže nevím, co proti tomu teď mají.

O srpnu 1968

Výtah z připravované knihy o dějinách města Přelouče. Autory jsou Jan Tetřev a Hana Vincenciová. Kniha vyjde letos na podzim. Přečtěte si ZDE.

20.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
21 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies