VYBERTE SI REGION

Srpen 1968: viníci potrestání unikli

PRAHA - Ačkoli historici mluví o jejich počínání jako o jasné vlastizradě, nepodařilo se nikoho z nich nikdy odsoudit. Řeč je o autorech zvacího dopisu Aloisi Indrovi, Drahomíru Kolderovi, Antonínu Kapkovi, Oldřichu Švestkovi a Vasilu Biľakovi.

22.8.2007 3
SDÍLEJ:

Tank na mostě přes Moravu.Foto: SOA Olomouc

„Byla to vlastizrada i podle tehdejších zákonů,“ tvrdí historik Oldřich Tůma. Trestního stíhání se ale dožil jen Vasil Biľak. To však bylo zastaveno Slovenskem po rozdělení republiky. „Lidé z druhé strany barikády považují rok 1968 za cosi zločinného, trestného či nesprávného, ale to je věc pohledu. Já si zase myslím, že jejich činnost nebyla v zájmu lidu a republiky,“ vidí Biľak své tehdejší působení i dnes.

Autoři zvacího dopisu ale nebyli jediní vysocí představitelé minulého režimu, kteří byli neúspěšně stíháni. V roce 1995 začala policie šetřit počínání některých vysokých funkcionářů KSČ: Jozefa Lenárta, Milouše Jakeše, Karla Hoffmanna, Jana Pillera a dalších.

Byli obviněni z vlastizrady. Měli se podílet na vytvoření tzv. dělnicko-rolnické vlády Aloise Indry.K soudu nakonec doputoval jen Milouš Jakeš a Jozef Lenárt. Oba byli v roce 2002 pražskou soudkyní Hanou Hrnčířovou zproštěni všech obvinění.

Nakonec tak za okupaci Československa v roce 1968 padl jen jeden jediný rozsudek. V roce 2004 byl odsouzen Karel Hoffmann. V roce 1968 byl šéfem Správy spojů a byl souzen za zákaz vysílání Československého rozhlasu. Soud ho uznal vinným a odsoudil za sabotáž na čtyři roky.

„Soud prokázal, že jsem vypnul rozhlas. Prosím vás, soud nic prokazovat nemusel. Nikdy jsem to netajil,” řekl Hoffmann hned po procesu a dodal, že se jednalo o pravidelnou technickou údržbu. Ve vězení si odseděl jen 25 dnů. O prominutí zbytku trestu ze zdravotních důvodů rozhodl pražský městský soud.

Kdo byli autoři zvacího dopisu

PRAHA - Zvací dopis pro armády Varšavské smlouvy podepsali Alois Indra, Drahomír Kolder, Antonín Kapek, Oldřich Švestka a Vasil Biľak. Jejich jména dnes již mnoha lidem nic neříkají. Před 40 lety ale patřili k vysokým představitelům KSČ a vlády.

Alois Indra (1921–1990); byl v roce 1968 ministr dopravy a člen Ústředního výboru. Od roku 1971 do listopadu 1989 byl předsedou Federálního shromáždění, obdoby současného parlamentu.

Drahomír Kolder (1925 až 1972); původním povoláním horník. Od roku 1961 člen ÚV KSČ. Patřil k opozici proti tehdejšímu šéfovi komunistů Antonínu Novotnému. V době Pražského jara se ale přidal ke konzervativnímu křídlu strany. Od roku 1969 byl šéfem výboru lidové kontroly.

Antonín Kapek (1922 až 1990); v roce 1968 byl členem ÚV KSČ. Dříve než vznikl zvací dopis, napsal Kapek osobní dopis šéfovi sovětských komunistů Leonidu Brežněvovi. V něm ho žádal o bratrskou pomoc straně československých komunistů. V říjnu roku 1968 zakládal skupinu Čechie složenou z nejkonzervativnějších členů KSČ. Skupina se podílela na formování podoby normalizace. V květnu 1990 spáchal sebevraždu.

Oldřich Švestka (1922 až 1983); v roce 1968 byl šéfredaktorem Rudého práva a členem předsednictva ÚV KSČ. V době Pražského jara byl nakrátko zbaven funkce šéfredaktora stranického deníku Rudého práva. Později se do funkce navrátil a list vedl až do své smrti.

Vasil Biľak (1917), nejznámější z autorů zvacího dopisu. V roce 1968 byl členem předsednictva ÚV KSČ. Patřil ke konzervativnímu proudu v KSČ. Po okupaci fakticky formoval zahraniční politiku ČSSR a ideologický profil. Koncem osmdesátých let se postavil i proti Gorbačovově perestrojce.

Komunističtí představitelé se roku 1968 dopustili vlastizrady

Jak se podle vás dokázala česká společnost vypořádat se srpnovými událostmi roku 1968 a jejich přímými aktéry?

Pokus pohnat k odpovědnosti bývalé československé občany, kteří se na přípravě a provedení intervence podíleli, se příliš nezdařil. Vyšetřování a soudní jednání se táhlo dlouho, takže před soudem stanuli jen Milouš Jakeš a Jozef Lenárt, kteří byli osvobozeni. Jediným odsouzeným v Česku byl tehdejší ministr spojů Karel Hoffmann, jenž byl pravomocně odsouzen, ale po krátké době z vězení propuštěn ze zdravotních důvodů.

Dalo se vůbec proti vůli tehdejší východní supervelmoci udělat víc?

Politické přečiny a zvláště konkrétní individuální vina se po desetiletích těžko dokazuje. Tím spíš, že nejsou k dispozici klíčové dokumenty ze sovětských archivů. Nicméně důležité je, že role vrcholných funkcionářů KSČ, Biľaka, Koldera, Indry, Hoffmanna a dalších byla pro rozhodnutí Sovětů intervenovat velmi důležitá. Nejde jen o jejich snahu sestavit dělnicko-rolnickou vládu. Oni už před 21. srpnem opakovaně vyzývali Sovětský svaz k zásahu, slibovali, že ho politicky dokážou využít. Dokonce je namístě otázka, zda by se bez pomoci konzervativních promoskevských komunistů Sověti k intervenci vůbec odhodlali. Ta vina je velice významná.

Porušili zákony i podle tehdejšího socialistického práva?

Tehdejší ústava operovala s vedoucí úlohou KSČ a socialistickým zřízením. Avšak nebylo snad to, co chtěl Dubček, socialismus? Jejich činnost v roce 1968 směřovala proti integritě Československa, ten zásah si nevyžádal žádný ústavní orgán. Podíl na něm bezpochyby lze i z hlediska tehdejších zákonů kvalifikovat jako trestný čin.

Šlo tedy o vlastizradu?

Pokud spolupracovali s cizí mocností a armádami na ozbrojeném přepadení vlastní země, pak samozřejmě ano. Navíc oni se stavěli i proti platným rozhodnutím Ústředního výboru KSČ, proti linii, kterou komunistická strana zastávala. Také z tohoto pohledu je jejich obhajoba velmi pochybná.

Autor: Kateřina Perknerová

22.8.2007 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

AKTUALIZOVÁNO

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Okresní soud v Chebu se bude kauzou korupce zabývat znovu.

Do Iráku odletěl polní chirurgický tým, pomáhat bude u Mosulu

Praha - Do Iráku dnes odletěl sedmnáctičlenný český polní chirurgický tým. Podporovat bude koaliční a irácké vojáky na americké základně několik desítek kilometrů od Mosulu. Sdělil to mluvčí generálního štábu Jan Šulc. O vyslání jednotky rozhodla vláda a schválil jej Parlament.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies