VYBERTE SI REGION

Srpen 1968: viníci potrestání unikli

PRAHA - Ačkoli historici mluví o jejich počínání jako o jasné vlastizradě, nepodařilo se nikoho z nich nikdy odsoudit. Řeč je o autorech zvacího dopisu Aloisi Indrovi, Drahomíru Kolderovi, Antonínu Kapkovi, Oldřichu Švestkovi a Vasilu Biľakovi.

22.8.2007 3
SDÍLEJ:

Tank na mostě přes Moravu.Foto: SOA Olomouc

„Byla to vlastizrada i podle tehdejších zákonů,“ tvrdí historik Oldřich Tůma. Trestního stíhání se ale dožil jen Vasil Biľak. To však bylo zastaveno Slovenskem po rozdělení republiky. „Lidé z druhé strany barikády považují rok 1968 za cosi zločinného, trestného či nesprávného, ale to je věc pohledu. Já si zase myslím, že jejich činnost nebyla v zájmu lidu a republiky,“ vidí Biľak své tehdejší působení i dnes.

Autoři zvacího dopisu ale nebyli jediní vysocí představitelé minulého režimu, kteří byli neúspěšně stíháni. V roce 1995 začala policie šetřit počínání některých vysokých funkcionářů KSČ: Jozefa Lenárta, Milouše Jakeše, Karla Hoffmanna, Jana Pillera a dalších.

Byli obviněni z vlastizrady. Měli se podílet na vytvoření tzv. dělnicko-rolnické vlády Aloise Indry.K soudu nakonec doputoval jen Milouš Jakeš a Jozef Lenárt. Oba byli v roce 2002 pražskou soudkyní Hanou Hrnčířovou zproštěni všech obvinění.

Nakonec tak za okupaci Československa v roce 1968 padl jen jeden jediný rozsudek. V roce 2004 byl odsouzen Karel Hoffmann. V roce 1968 byl šéfem Správy spojů a byl souzen za zákaz vysílání Československého rozhlasu. Soud ho uznal vinným a odsoudil za sabotáž na čtyři roky.

„Soud prokázal, že jsem vypnul rozhlas. Prosím vás, soud nic prokazovat nemusel. Nikdy jsem to netajil,” řekl Hoffmann hned po procesu a dodal, že se jednalo o pravidelnou technickou údržbu. Ve vězení si odseděl jen 25 dnů. O prominutí zbytku trestu ze zdravotních důvodů rozhodl pražský městský soud.

Kdo byli autoři zvacího dopisu

PRAHA - Zvací dopis pro armády Varšavské smlouvy podepsali Alois Indra, Drahomír Kolder, Antonín Kapek, Oldřich Švestka a Vasil Biľak. Jejich jména dnes již mnoha lidem nic neříkají. Před 40 lety ale patřili k vysokým představitelům KSČ a vlády.

Alois Indra (1921–1990); byl v roce 1968 ministr dopravy a člen Ústředního výboru. Od roku 1971 do listopadu 1989 byl předsedou Federálního shromáždění, obdoby současného parlamentu.

Drahomír Kolder (1925 až 1972); původním povoláním horník. Od roku 1961 člen ÚV KSČ. Patřil k opozici proti tehdejšímu šéfovi komunistů Antonínu Novotnému. V době Pražského jara se ale přidal ke konzervativnímu křídlu strany. Od roku 1969 byl šéfem výboru lidové kontroly.

Antonín Kapek (1922 až 1990); v roce 1968 byl členem ÚV KSČ. Dříve než vznikl zvací dopis, napsal Kapek osobní dopis šéfovi sovětských komunistů Leonidu Brežněvovi. V něm ho žádal o bratrskou pomoc straně československých komunistů. V říjnu roku 1968 zakládal skupinu Čechie složenou z nejkonzervativnějších členů KSČ. Skupina se podílela na formování podoby normalizace. V květnu 1990 spáchal sebevraždu.

Oldřich Švestka (1922 až 1983); v roce 1968 byl šéfredaktorem Rudého práva a členem předsednictva ÚV KSČ. V době Pražského jara byl nakrátko zbaven funkce šéfredaktora stranického deníku Rudého práva. Později se do funkce navrátil a list vedl až do své smrti.

Vasil Biľak (1917), nejznámější z autorů zvacího dopisu. V roce 1968 byl členem předsednictva ÚV KSČ. Patřil ke konzervativnímu proudu v KSČ. Po okupaci fakticky formoval zahraniční politiku ČSSR a ideologický profil. Koncem osmdesátých let se postavil i proti Gorbačovově perestrojce.

Komunističtí představitelé se roku 1968 dopustili vlastizrady

Jak se podle vás dokázala česká společnost vypořádat se srpnovými událostmi roku 1968 a jejich přímými aktéry?

Pokus pohnat k odpovědnosti bývalé československé občany, kteří se na přípravě a provedení intervence podíleli, se příliš nezdařil. Vyšetřování a soudní jednání se táhlo dlouho, takže před soudem stanuli jen Milouš Jakeš a Jozef Lenárt, kteří byli osvobozeni. Jediným odsouzeným v Česku byl tehdejší ministr spojů Karel Hoffmann, jenž byl pravomocně odsouzen, ale po krátké době z vězení propuštěn ze zdravotních důvodů.

Dalo se vůbec proti vůli tehdejší východní supervelmoci udělat víc?

Politické přečiny a zvláště konkrétní individuální vina se po desetiletích těžko dokazuje. Tím spíš, že nejsou k dispozici klíčové dokumenty ze sovětských archivů. Nicméně důležité je, že role vrcholných funkcionářů KSČ, Biľaka, Koldera, Indry, Hoffmanna a dalších byla pro rozhodnutí Sovětů intervenovat velmi důležitá. Nejde jen o jejich snahu sestavit dělnicko-rolnickou vládu. Oni už před 21. srpnem opakovaně vyzývali Sovětský svaz k zásahu, slibovali, že ho politicky dokážou využít. Dokonce je namístě otázka, zda by se bez pomoci konzervativních promoskevských komunistů Sověti k intervenci vůbec odhodlali. Ta vina je velice významná.

Porušili zákony i podle tehdejšího socialistického práva?

Tehdejší ústava operovala s vedoucí úlohou KSČ a socialistickým zřízením. Avšak nebylo snad to, co chtěl Dubček, socialismus? Jejich činnost v roce 1968 směřovala proti integritě Československa, ten zásah si nevyžádal žádný ústavní orgán. Podíl na něm bezpochyby lze i z hlediska tehdejších zákonů kvalifikovat jako trestný čin.

Šlo tedy o vlastizradu?

Pokud spolupracovali s cizí mocností a armádami na ozbrojeném přepadení vlastní země, pak samozřejmě ano. Navíc oni se stavěli i proti platným rozhodnutím Ústředního výboru KSČ, proti linii, kterou komunistická strana zastávala. Také z tohoto pohledu je jejich obhajoba velmi pochybná.

Autor: Kateřina Perknerová

22.8.2007 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
15 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
3 3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Obamovi balí, prezidentští úředníci vyklízejí Bílý dům

Odcházející americký prezident Barack Obama se loučí s Bílým domem, v němž jako hlava státu bydlel osm let. Oficiální akce, projevy a tiskové konference má za sebou a dnes je jeho program podle poradců volnější, byť Bílý dům ještě neopouští. Hlavou státu je do pátku 12:00 místního času (18:00 SEČ), kdy složí přísahu jeho nástupce Donald Trump.

AKTUALIZOVÁNO

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies