VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dřevěné stropy unikátní usedlosti ve skanzenu chrání dobytčí krev

Návštěvníci skanzenu ve Strážnici mohou obdivovat nové stavení přibližující život na slovácké vesnici v přelomu 19. a 20. století. Jde o věrnou kopii hospodářské usedlosti z Nové Lhoty na Horňácku pocházející z roku 1868. Její výstavba systémem hliněného stavitelství trvala pět let.

4.5.2017
SDÍLEJ:

Ve strážnickém skanzenu lidé narazí na nový objekt. Jde o hospodářskou usedlost z Nové Lhoty na Horňácku. Pracovníci Národního ústavu lidové kultury přesnou kopii postavili z hlíny - podle někdejší technologie a z původního materiálu.Foto: archiv Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici

Objekt je vůbec první svého druhu nejenom ve skanzenu, ale i v celé republice. Je materiálově i technologicky vytvořený přesně podle originálu, který studenti architektury zaměřovali už v roce 1974. „Pro přední část jsme použili hliněné nabíjené zdivo, zadní část je postavená z nepálených cihel. Téměř všechny jsme si sami vyráběli. Některé jsou použité ze starých domů, stejně tak jako střešní krytina,“ přiblížil odborný garant projektu a zástupce ředitele Národního ústavu lidové kultury Martin Novotný.

Usedlost tvoří obytná část určená rodině a hospodářský trakt, kde pobývala domácí zvířata. Uvnitř zatím není expozice, ještě je také potřeba dodělat podlahy. Venku pak vydláždit dvůr vedle hnojiště a přesunout studnu. „Expozici chceme zařadit do padesátých a až šedesátých let dvacátého století. Do doby, která připomíná dožívání těchto starých staveb,“ řekl odborník na lidovou architekturu.

Zajímavé je, že dřevěné stropy jsou natírané dobytčí krví, což se u chalup podobného typu běžně používalo. Alespoň podle lidové tradice, existují o tom ale i záznamy v literatuře. Výzkum na toto téma zpracovávají znalci z Valašského muzea v přírodě. „Využili jsme jejich speciální směs, jejíž receptura je ještě tajná. Materiál se chová fantasticky, krásně se s ním pracuje. Konzervuje dřevo a má je také chránit proti prohoření při požáru,“ pronesl Novotný.

Hliněné stavitelství je podle něj nejohroženější skupinou historického stavebního fondu na venkově a významným svědectvím o životě předků. Jedná se o důležitou součást hmotné kultury a u nás o něm poznatků příliš mnoho není. „Jádro hliněného domu je známé na jižní a jihovýchodní Moravě, Hané, Slovácku, Znojemsku, Mikulovsku a v úvalových oblastech,“ uvedl Novotný.

S jistotou nelze určit ani období, kdy lidé obydlí z hlíny začali stavět. „Někteří autoři uvádějí, že už od neolitu, tedy mladší doby kamenné. Další zmiňují sedmnácté až devatenácté století a souvislost s válečnými konflikty a úbytkem lesních porostů,“ nastínil zástupce ředitele.

Používání hlíny jako základního stavebního materiálu pak mohlo vymizet v meziválečné a poválečné době. „Na jižním Slovensku byl po válce nedostatek moderních staviv, proto tam ještě lidé tyto prastaré technologie nějakou dobu udržovali. Vyrostly tak i nové domy vilového typu postavené třeba pomocí hliněného nabíjeného zdiva,“ poukázal Novotný.

Ve strážnickém skanzenu lidé narazí na nový objekt. Jde o hospodářskou usedlost z Nové Lhoty na Horňácku. Pracovníci Národního ústavu lidové kultury přesnou kopii postavili z hlíny - podle někdejší technologie a z původního materiálu. Foto: archiv Národní

Ve strážnickém skanzenu lidé narazí na nový objekt. Jde o hospodářskou usedlost z Nové Lhoty na Horňácku. Pracovníci Národního ústavu lidové kultury přesnou kopii postavili z hlíny. Foto: archiv Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici

S technologií hliněné výstavby se blíže seznámí účastníci mezinárodního workshopu, který se odehraje na konci května.

Ještě letos na podzim se chce vedení skanzenu ucházet o evropské dotace. Díky nim by se pak mohly v areálu objevit další novinky. „Chceme dokončit areál staveb strážnického Dolňácka. Jedná se především o fasády, omítky, vnitřní podlahy či elektroinstalaci,“ přiblížil ředitel strážnického ústavu Martin Šimša. Náklady včetně dlážděné přístupové cesty mohou činit asi deset milionů korun.

Druhou položkou za zhruba pětatřicet milionů je doplnění vodních technických staveb. „Tam jde o výstavbu obydlí mlynáře, mlýnici a valchu z Podhájských mlýnů v Javorníku,“ uvedl ředitel.

S výstavbou Muzea jihovýchodní Moravy ve Strážnici se začalo v roce 1973. Dnes skanzen tvoří čtyřiašedesát objektů umístěných na šestnácti hektarech v areálech Moravských Kopanic, luhačovického Zálesí, Horňácka, technických vodních staveb, vinohradnictví a lučního hospodářství. Návštěvníků každým rokem přibývá, loni jich tam přišlo více než dvaapadesát tisíc.

NABÍJENÉ ZDIVOHliněný materiál se vhazuje mezi bednění tvořené dvojicí protilehlých desek a důsledně pěchuje. Jedná se o starou a osvědčenou technologii, která se ještě dnes používá v mnoha zemích světa. 

NEPÁLENÉ CIHLYCihly se suší na vzduchu. Při stavbě se spojují hliněnou maltou. Na Moravě se používaly ve velkém měřítku. Na rozdíl od klasických cihel byly ty nepálené daleko levnější a snadno dostupné.

Autor: Jiří Kosík

4.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čistírna odpadních vod na Císařském ostrově v Praze.

Dejvice i Letnou trápí zápach. Může za to čistírna odpadních vod

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: viděl jsem, jak ho surově mlátí, tvrdí svědek

Smrt ústeckého bezdomovce Jaroslava Dvořáka začala šetřit krajská kriminálka. Přihlásil se jí mladík, který viděl, jakým způsobem bývalý hokejista zemřel. Redaktor Deníku mluvil se svědkem, ještě než se přihlásil na policii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies