VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Anna Svobodová: Na Štědrý den se obvykle v hornických rodinách připravoval kuba

Příbram /ROZHOVOR/ - V hornickém domku jsme si povídali s Annou Svobodovou, která zde návštěvníky seznámí s pokrmy příbramských horníků.

16.12.2013
SDÍLEJ:

Anna Svobodová v hornickém domku. Foto: Kateřina Chourová

Jaký byl jídelníček příbramských horníků?
Všechno se točilo kolem peněz. Jedli potraviny, které si sami vypěstovali. Běžné jídlo na Příbramsku byl pro havíře bác. To chtělo pouze brambory, které si sami vypěstovali a mohli je pak uskladnit i tady v tomto domku v černé kuchyni až do jara. K tomu se pak přidal jen česnek, cibule a připravilo se těsto, které pak posypali mákem. Hospodyňka pak mohla ještě během pečení potřít vršek vajíčkem, aby na povrchu byla zlatavá kůrčička.

Co obvykle povečeřeli havíři na Štědrý den?
Na Štědrý den se obvykle připravoval kuba, který byl hlavní chod a připravuje se i dnes, je to stylové jídlo. Na kubu hospodyňky využili kroupy, škvarky, sušené houby.

Mohli si tehdy havíři pochutnat i na kaprovi?
To určitě ne. Ryby jedli spíše v jižních Čechách. Tady to bylo dáno i tím, že platy horníků byly poměrně nízké a ryby si tak nemohli dovolit. Dokonce si ani nemohli dovolit topit v litinových kamnech uhlím, ale topili dřívím a kouř odcházel do černé kuchyně. Tam se taky vlastně odehrávala hlavní práce hospodyňky. Ta tam pekla chleba, který vyráběly z žitné mouky a kvásku. Připravené bochníky se pak sázely do chlebové pece, která byla v provozu tak jednou týdně. Hospodyňka tak v ten den napekla pro celou početnou rodinu chleba na celý týden.

S čím běžně jedli chleba?
Chleba se běžně mazal sádlem, občas škvarky. Ty ale byly také poměrně drahou záležitostí, takže to často nahrazovalo kyselé zelí, které se vařilo s brambory, udělala se takzvaná uhlířina. To byly tedy vařené brambory smíchané se zelím a posypané škvarky s cibulí. A nebo se dělala lepenice.

Které druhy potravin nejčastěji využívali?
Nejčastěji to byla čočka, hrách a jáhly. Z nich se připravoval jáhelník. Jáhlová kaše se udělala tak, že se do mléka zavařily jáhly a když byly provařené, tak se přidala vejce a trochu nějakého sladidla. Směs pak rozprostřely kuchařky na pekáč a povrch pokryly sušenými švestkami.

Co si havíři nosili s sebou na šachtu?
Většinou si nosili kávu z melty a k tomu kousek chleba. Buď suchý nebo se sádlem a nebo škvarky. Máslo bylo poměrně nedosažitelné. Hlavní jídlo se ale odehrávalo večer. To byly právě ty bácy, brambory, uhlířina nebo lepenice. Když bylo více peněz, tak i jáhelník. Hlavní potravinou byly ale brambory, ty byly tady na Příbramsku nejdostupnější.

Jaké maso v havířské kuchyni bylo nejčastější?
Nejčastěji to byly slepice, kačeny a králíci, které na svých pozemcích chovali. Mohli také udit v černé kuchyni, ale uzené maso bylo také velmi drahé.

Jak se připravovali na Vánoce?
Vyráběly papírové řetězy, jednoduché ozdoby ze slámy a šustí a pekli perníčky a vánočky. Stromek si uřízli v lese a ozdobili ozdobami. Štědrý den se postili, protože věřili, že uvidí zlaté prasátko. Také čekali na pastýře a poté, co vyšla první hvězda, tak začala štědrovečerní večeře. Hlavní chod byl kuba, potom si pochutnali na křížalách a perníčkách, které zdobily stromeček. V noci pak nechyběla návštěva půlnoční mše.

Měli v domácnostech také betlémy?
Betlémy k Vánocům neodmyslitelně patřily. Byly často papírové a vystavené na almarách a nebo v hornických rodinách často byly i betlémy, které zaujímaly celou místnost a na které jsem se jako malá chodila dívat.

Co nejčastěji horníci pili?
Tak nejčastěji to byla melta, tedy káva z čekanky, voda a také pivo. Za první republiky bylo v Příbrami a na Březových Horách dokonce sto hospod.

Recept na staročeský bác

Suroviny: 700 g syrových brambor jemně nastrouhaných, 50 g droždí, špetka soli, 1-2 vejce, 500 ml mléka, 500g hrubé mouky, 250 g škvarků nebo uzeného masa nakrájeného, 100 g sádla nebo oleje, 2 stroužky česneku, jemně nasekané, 2 špetky majoránky, sádlo nebo olej na vymazání pekáče, mák na posypání

Postup: Do části vlažného mléka rozdrobíme kvásek na necháme vzkypět. Nastrouháné syrové brambory vymačkáme a polovinu spaříme v části horkého mléka a necháme vychladnout. Smícháme brambory, mouku, kvásek a česnek,sůl, vejce, majoránku. Zpracujeme v těsto a necháme kynout. Na pánvi osmažíme na kostečky nakrájenou slaninu a kousek uvařeného uzeného bůčku. Vypečeným sádlem vymažeme plech na pečení. Když je těsto vykynuté, vmícháme vyškvařené škvarečky a těsto vlijeme do pekáče. Posypeme mákem. Pečeme v předehřáté troubě při 200°C dozlatova. Během pečení můžeme potírat povrch tukem. Podáváme se sterilovaným sladkokyselým zelím, které již nijak neupravujeme.

Autor: Kateřina Chourová

16.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Okleštěk
6 33

Hejtmanem olomouckého kraje je Okleštěk. Sesazený Košta asi ANO opustí

Ilustrační foto.
6

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

AUTOMIX.CZ

Škoda vážně chystala vlastní pick-up. Neklaplo to. Zatím...

V posledních letech se několikrát objevily zprávy, že Škoda zvažuje výrobu pick-upu. Nejčastěji se přitom hovořilo o vlastní verzi Volkswagenu Amarok. Nyní se ukazuje, že na těchto informacích opravdu něco bylo.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Národní galerie má novou ostrahu. V úterý už bude přístupná expozice

Národní galerie (NG) v Praze dnes uzavřela novou smlouvu o ostraze svých šesti objektů i uměleckých děl se společnostmi G4S a Indus. "Noví dodavatelé od úterý 28. února, kdy se výstavní prostory Národní galerie znovu otevřou pro návštěvníky, zajistí kompletní služby," uvedla NG na webu. Své objekty NG o víkendu uzavřela kvůli sporům s bezpečnostní agenturou ABAS IPS Management.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies