VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Benešovské roráty zpívali věřící i v kostele sv. Václava ve Vranově

Vranov - V kostele zasvěceném patronu Čech, svatému Václavu, se během třetí adventní neděle, tedy tentokrát 14. prosince, věřící zaposlouchali do kázání poříčského faráře Martina Janaty. Ten celebroval mši svatou spojenou se zpěvy – Benešovskými roráty.

14.12.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
27 fotografií

Benešovské roráty v kostele sv. Václava ve Vranově.Foto: Zdeněk Kellner

Na mnoha místech celého křesťanského světa zněly během třetí adventní neděle roráty. Ty, které se ale jmenují Benešovské roráty, však zněly jen na dvou místech Benešovska – v kostelech svatého Mikuláše na benešovském Karlově a také ve svatém Václavu ve Vranově nedaleko Čerčan.

Právě tam mši v neděli celebroval Martin Janata, římskokatolický farář z Poříčí nad Sázavou. Hudbu a zpěv tam zajistili členové místní dechovky Vranovanka. Ta přednesla naprosto ojedinělé ztvárnění rorátů, které v Benešově znějí už tři století.

Benešovské roráty jsou originální především tím, že se ponurým rorátům odjinud podobají jen vzdáleně. Právě proto jsou Benešovské roráty spojené se mší a připomínající blížící se Vánoce, velmi oblíbené. Kostel sv. Mikuláše bývá vždy plný.

I když se roráty z programu adventu na Benešovsku neztratily ani po roce 1948, unikátní Benešovské roráty mají historii kratší a poměrně pohnutou. Do Benešova se Benešovské roráty vrátily po roce 1989, ale pak zase z města zmizely. Roráty, jako takové, se však v Benešově konaly dál. Po osmileté odmlce se do Benešova Benešovské roráty vrátily z postupického azylu v roce 2004. I když v tu dobu už Benešovské roráty nezakazovali komunističtí funkcionáři, osud veselých kostelních zpěvů spojených s bohoslužbou byl znovu nahnutý. Tehdy nový benešovský farář Jindřich Krink totiž odmítal spojení světsky a optimisticky laděných zpěvů doprovázených hudbou s ryze duchovní záležitostí, mší. Bigotního faráře ale vystřídal Polák Gustav Sikora. Ten spojení bohoslužby a zpěvů v kostele sv. Mikuláše znovu povolil.

Přesto, že Benešovské roráty chtěli už Krinkovi předchůdci zrušit a nahradit klasickými gotickými, benešovský lid se v třicátých letech dvacátého století vzbouřil a vynutil si hraní své ojedinělé libozvučné skladby.

Podle Josefa Zemánka, pediatra, který při Benešovských rorátech hraje na housle pochází roráty ze Španělska z druhé poloviny sedmnáctého století z oblasti Valencie. Původně prý šlo o mariánskou poutní píseň, a protože byla určena pro předvánoční období, začalo se jí říkat roráty. Do Čech ji přinesli katoličtí misionáři a prezentovali na Svaté hoře u Příbrami. Odtud ji převzali věřící z Benešova.

Poslední možnost, jak se Benešovských rorát letos zúčastnit, se naskytne v neděli 21. prosince, během čtvrtého adventu. Benešovské roráty začnou v benešovském kostele sv. Mikuláše tradičně, v 8 hodin ráno.

Autor: Zdeněk Kellner

14.12.2014
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Ilustrační foto
110

Sedm milionů dolarů za horu ledu plnou zlata a ropy

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies