VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Každá perníkářka má svůj recept, ten jediný nikdy neprozradí

Loučeň - Když se z pečení a zdobení perníčků stane vášeň… Nahlédli jsme do voňavého království Jaroslavy Tuzarové z Krchleb.

5.12.2012
SDÍLEJ:

PERNÍKÁŘKA Jaroslava Tuzarová ve svém perníkovém království ve stánku na Malé vánoční výstavě
v Loučeni. Foto: Deník/ Olga Havránková

Léta obdivovala zdobené perníčky na jarmarcích a tvořivých výstavách, až se sama stala perníkářkou a získala tak velký koníček. Jára Tuzarová z Krchleb své voňavé výtvory vystavila poprvé teprve loni na místní výstavě Řemesla. „Jsem velký fanda, jezdím po republice a sháním vykrajovátka," mluví se zápalem paní Tuzarová.

Pekla jste před tím, než se perníčky staly vaším koníčkem, třeba jen na Vánoce doma?

Ano, to jsem pekla, ale opravdu jen nárazově. Systematicky jsem začala teprve loni.

Když si prohlížím vaše perníčky, vypadá to ale, že už máte léta praxe.

Děkuju, kočko. (Povídaly jsme si na výstavě, kterou pořádala Kreativní dílna Loučeňské kočky a koťata, pozn. red.) My perníkářky můžeme nabízet perník k dekoraci, sama ráda aranžuji a kombinuji perník s různými přírodninami a dělám třeba svícny. Já perníčky peču z nejlepších mně dostupných surovin, které tady můžu koupit, a děti je mají pak strašně rády 
k jídlu.

U vašeho stánku si je mohou 
i samy nazdobit.

Ano, mají tady místečko, mohou si vzít neozdobený perníček a ozdobit a potom si ho sníst. A mě potom moc těší, že jim všem chutná.

Vaše perníčky jsou z tmavšího těsta.

Všechny dělám z jednoho těsta. Tmavší je proto, že do něj dávám kakao a objednávám si u cukráře holandské kakao.

Jste v kontaktu s jinými perníkářkami?

Dopisujeme si na internetu. Loni jsem se poprvé asi s deseti z celé republiky sešla 
a ony se prý do té doby sešly jen dvakrát. To je vám tak kouzelné setkání! My klapačky nezavřely celý den. Prostě jsme se tím dnem prochechtaly. Jednou se mi stalo, když jsem jela na setkání, kde si vyměňujeme zkušenosti, že jsem se střetla s jednou perníkářkou z Kovanska v kupé. Vzájemně jsme o sobě nevěděly a překvapila jsem jí, že jsem poznala, že jede na stejnou akci. Asi šestý smysl.

Jak probíhá takové setkání perníkářek?

Popovídáme, inspirujeme se, vyměníme si dárečky. Každá s sebou přinese něco dobrého.

Recept, podle kterého pečete perníčky, máte od začátku stejný? Někdo ho dědí po babičce…

Jsou různé perníkářky, různé časopisy, každá si cení toho svého receptu. Z těch deseti, patnácti perníkářek, které znám, zastávám teorii jedné, která mi je nejbližší. Všechno řeknu, ale recept na můj perník, ten si nechám pro sebe.' Je to takové tajemství každé z nás.

Já mohu říct, že používám ten samý recept, který měla mužova maminka. Převzala ho i dcera. Ale platí, že si ho každá vyzkouší a přetvoří 
k obrazu svému. Dcera mi pak říká, 'ale mami ty máš nějaký jiný recept.' A ono ne.

Dáváte do toho asi kus sebe, něco navíc.

Asi ano. A když jsme u toho, já peču odhadem, nemám to načas. Ani se tím nebudu ničit. Mě by ničilo dělat perníčky i pro někoho na objednávku. Baví mě vymýšlet si nové motivy, všemožně se inspirovat a péct mezi ostatní prací. Na vesnici máte spoustu práce kolem domu, zavařování, vnoučata, my si jako důchodci vymysleli ještě stavbu větrného mlýna, takže k perníčkům se dostanu po večerech.

Kde všude berete inspiraci?

Jsou různé časopisy, internet, kde si předáváme nápady. Já si vždy vyberu jen jeden, dva motivy, které se mi nejvíc líbí. Inspiruji se i keramikou, kterou mám doma, pohlednicemi, zahrádkou. To převádím do perníku nebo doplňuji sušenými obilovinami do kytic. Svícny z perníku jsem olemovala skořicovými tyčinkami.

VIZITKA JAROSLAVY TUZAROVÉ

Činorodá a upovídaná Jára, jak si sama říká, žije v Krchlebech a perníčky se staly jejím velkým koníčkem. Předcházelo jim jízdní kolo, na kterém jezdila s mužem z vesnice do práce. Než přišly děti, vystudovala gymnázium. Mezi mateřskými pracovala ve školní družině, také jako hospodářka u hasičů a osmnáct let života strávila jako mzdová účetní. Poté se stala „duší pro všechno" v nymburském muzeu. Když navýšili věk odchodu do důchodu, řekla si: „Radši budu pracovat dvakrát víc doma a budu s mužem, ať se ještě užijeme, člověk přeci jen nikdy neví."

Autor: Olga Havránková

5.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ekonom Pavel Kohout
1

Komentář Pavla Kohouta: Jak je tomu s eurem

Donald Trump, Emmanuel Macron a Theresa Mayová na sicilském summitu G7.
AKTUALIZOVÁNO
13

Víme, jak bolí Bataclan i Manchester, shodli se Mayová s Macronem

Příběhy falešných obětí z Manchesteru. Naletěl i slavný deník Daily Mail

Každá událost přináší nejen opravdové hrdiny a oběti. Už od nepaměti se rodí nepraví hrdinové, vítězové a poražení. Titanic měl své nepravé přeživší i nepřeživší. Sociální sítě umožňují lhářům ucházet se o pozornost. Také výbuch sebevražedného atentátníka v Manchesteru už zrodil na internetu neexistující oběti.

Zkasírovat hosta před každou cigaretou? I to může „přinést" protikuřácký zákon

Jste číšníkem v restauraci a host, který vypil třeba tři piva a jednu štamprli, se zvedne s tím, že si jde ven zapálit. Budete mu důvěřovat, nebo ho zkasírujete hned? I s takovými situacemi si budou muset v restauracích poradit poté, co začne 31. května platit protikuřácký zákon.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Na Sicílii jednají státy G7. Venku je léto, v jednacím sále bude chladno

Všechno je jednou „poprvé". Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je toho tento týden „napoprvé" dost. První zahraniční cesta, první setkání s papežem, první jednání v NATO. Také setkání osmi světových ekonomických velmocí pod hlavičkou G7 je pro amerického politika první. Tentokrát se na něj vydal do Taorminy na Sicílii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies