VYBERTE SI REGION

Výtvarnice z Berouna: Lidová tvorba neskončila před sto lety

Beroun – K vánočním akcím na Berounsku patří už mnoho let vizovické pečivo, a to nejen jako ozdoba na výstavách.

7.12.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
2 fotografie
Výtvarnice Miluše Šímová

Výtvarnice Miluše ŠímováFoto: DENÍK/Radka Kočová

 Návštěvníci mohou na vlastní oči sledovat, jak pod rukama Miluše Šímové vznikají tradiční tvary. Bylo tomu tak i na výstavě nižborských zahrádkářů, kde výtvarnice poskytla Berounskému deníku rozhovor.

Jak dlouho se věnujete výrobě vizovického pečiva?
Vyrábím ho už přes dvacet let. Původně to byly jen dárečky pro přátele na Vánoce. To se pak rozvinulo a věnuji se tomu čím dál tím více. Dá se říci, že celoročně.

Vaše vzory jsou velmi vypracované. Je to praxí? Myslíte, že jste se za ta léta zdokonalila?
Určitě. Když vidím věci, které jsem udělala před lety, tak se mi zdají být hrozné. Také jsem někde četla, že kdo udělá deset tisíc výrobků, tak už to umí, nebo je dokonce mistr.

Kde berete inspiraci?
Postupně jsem se naučila základní tvary vizovického pečiva. Snažím se je přesně dodržovat, a to i z toho důvodu, že docházím do Národopisného muzea. Etnografové zde vyžadují, aby tvary byly čisté. V muzeích připomínám i tradici vizovického muzea.

Vždy se držíte základních tvarů vizovického pečiva?
Myslím, že lidová tvorba neskončila před padesáti či sty lety, s citem a vkusem může její vývoj pokračovat. Dalším výrobkům říkám současná lidová tvorba.

Tradici vizovického pečiva jste předala už mnoha lidem?
Nemám to spočítané, ale protože dělám kurzy v Klubu lidové tvorby, nebo i v Berouně ve výtvarných potřebách a před lety jsem učila i učitelky, může se jednat o stovky lidí.

Má vizovické pečivo místo i ve vaší vánoční výzdobě?
Máme klasický vánoční stromek. Každým rokem navíc připravím vázu. Na větvích jsou ozdoby jen z těsta. Jeden rok rybičky, pak srdíčka, další rok zvonečky. Přidám červenou mašličku. Moc se mi libí kombinace hnědavé, zelené a červené. Je to krása, kam se hrabou všechny zlatý cetky.

Jak těsto připravujete?
Tradiční recept říká, hodinu těsto dělej a hodinu nech odpočinout. Nevydržím hodinu těsto zadělávat, je to namáhavé na ruce. Ráno si zpracuji mouku a vodu. Zadělávám pak po chvílích, a to tak, aby vzniklo hladké těsto podobné modelíně. Elektrická trouba je lepší než plynová.. Peču dvě hodiny na 70, pokračuji dvě hodiny na 90 stupňů Celsia,

Čím zdobíte?
Lidé mohou použít například menší kuličky nového koření, nebo co doma najdou. Klasikou je však koukol, to je to pravé. Známí z Rožnova pod Radhoštěm mi odeslali menší množství semínek, která jsem si zasadila a koukol pěstuji už několik let.

Používáte i další materiál?
Modrotisk je také tradice, k vizovickému pečivu se nejvíce hodí. Používám také červenou látku, ale jen při výrobě jablíček.

Vizovické pečivo má svou symboliku?
Lidem se figurky darovaly už s tím, že se jim magicky přivolávaly vlastnosti daných zvířátek. Například kapřík je symbolem mlčenlivosti, štika čisté vody a rak se dával matkám rodičkám, byl jejich ochranitel. Slunce je jako dárce života, labuť je znakem milostnosti, ježek vypíchával zlo a nemoci z chalupy a ještěrka je symbolem bohatství. Zajíc byl symbolem rychlosti a postřehu a holubička klidu a míru v rodině.

Autor: Radka Kočová

7.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
2 8

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Barack Obama
6

Obama. Prezident, který Evropě možná nerozuměl

Obří aligátor vyděsil turisty na Floridě, připomínal pravěkého ještěra

Turistům v národním parku poblíž Tampy na Floridě zkřížil v neděli cestu obří aligátor. Zvíře připomínající pravěkého ještěra měřilo odhadem přes čtyři metry a vážilo 360 kilogramů, informovala americká média.

Vyhubení Židů zpečetili nacisté ve Wannsee za 90 minut

Berlín - Pouhou hodinu a půl stačilo nacistickým špičkám k definitivnímu ortelu nad miliony evropských Židů. Porada v berlínské vile Wannsee před 75 lety, 20. ledna 1942, nerozhodla o vyhubení Židů, protože holokaust probíhal už od přepadení SSSR 22. června 1941, nýbrž sloužila ke koordinaci mezi různými úřady.

Odškodnění za ptačí chřipku pokryje sotva třetinu ztrát, stěžuje si chovatel

Jižní Morava - Lidé, kteří přišli o drůbež kvůli ptačí chřipce, mohou požádat o odškodnění. Podle chovatelů je ale nižší než ztráty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies