VYBERTE SI REGION

Benešovské nemocnici se daří, její šéf přesto chystá velké změny

Benešov /ROZHOVOR/ - Hodně plánů do blízké i vzdálenější budoucnosti má s ústavem, který vede, ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, Petr Hostek. Všechny jeho vize ale vycházejí z pragmatické úvahy. Nemocnici se daří. Za loňský rok totiž jediná nemocnice na Benešovsku vykázala při finanční uzávěrce zisk.

23.1.2015
SDÍLEJ:

Ředitel nemocnice Petr Hostek v sekretariátu se sekretářkou Jarmilou Křížkovou. Foto: Zdeněk Kellner

Ale na rozdíl od jiných firem, kterým jde v první řadě při účetních uzávěrkách o image, není podle ředitele nemocnice Petra Hostka tento údaj o černých číslech pouhým účetním čarováním.

Jinými slovy, zisk osmnácti milionů korun je skutečný a se podařilo se ho vytvořit nikoliv proto, že došlo k masivnímu propouštění a následným úsporám mzdových prostředků nebo dalšími extrémními restriktivními opatřeními, ale nemocnice skutečně vydělala. Na své poctivé každodenní práci, k níž pochopitelně patří nejen zvýšení zdravotnických výkonů, ale také snížení vnitřních nákladů.

Výsledek loňského hospodaření ústavu proto také následně poznají jeho zaměstnanci, jimž na výplatní pásce přibylo pět procent výdělku. Ale vedení benešovské nemocnice jde ještě dál. Už nyní přislíbilo, že v případě dobrých ekonomických výsledků i v letošním roce, získají zaměstnanci další bonusy.

„Z toho, co se nám od doby, co jsem přišel do nemocnice podařilo, mám pochopitelně radost," potvrdil pro Benešovský deník ředitel nemocnice. „Jsem rád, že je nemocnice ekonomicky zdravá a nedošlo u nás k žádným sociálním otřesům," připomněl ještě Petr Hostek.

Jak na změny, které pociťují nejen zaměstnanci Nemocnice Rudolfa a Stefanie nahlíží Petr Hostek, tedy ten, který z postu ředitele ústavu stojí za důležitými rozhodnutími?

Nemocnice je v zisku. Jde o skutečný zisk, nebo pouze o účetní zisk vytvořený restriktivními politikou?

Tak to u nás není. Vyhodnocujeme naše činnosti, a proto se také orientujeme na rozvoj některých oblastí. Například na sportovní ortopedii. Snažíme se vybudovat lůžkovou rehabilitaci s patnácti lůžky. Ale samozřejmě nemůžeme dál udržovat obory, které nemají šanci být na špičkové úrovni. Proto u nás už od Nového roku nenajdete oddělení nukleární medicíny. Laboratorní činnost jsme z tohoto oddělení odsunuli do jiných laboratorních pracovišť, ale zobrazovací metody nukleární medicíny jsme utlumili. Díky tomu budeme moci vybudovat pracoviště magnetické rezonance. Na její vybudování už máme alokované peníze z EU s 20 procentní spoluúčastí naší nemocnice.

Nemocnice shání šest lékařů a také neupřesněný počet zdravotních sester. To je možné najít na webu úřadu práce. Asi nejzávažnější situace je na dětském oddělení. Pro něj sháníte primáře. Jak to po personální stránce v ústavu vypadá?

Personálně je nemocnice stabilizovaná, až právě na dětské oddělení. Na konci ledna odchází do starobního důchodu primář Antonín Tomaides. Pro mě bylo velké překvapení, že trh práce nenabízí jediného člověka, který by byl schopen a měl zájem pracovat na postu primáře v nemocnici krajského typu. V tuto chvíli je to pro nás opravdu prekérní situace. Dokonce jsme museli najmout personální firmu, která nám shání primáře nejen v Česku, ale také na Slovensku. Ale jak se zdá, v nejbližší době se nám podaří i tuto krizi překonat.

Čím to je? Nabízíte málo peněz? Je na té pozici až příliš velká zodpovědnost? Nebo zkrátka nejsou atestovaní lékaři?

Je to kombinace všeho, kromě nízkých platů. Na mzdy si lékaři v benešovské nemocnici nemohou stěžovat. K tomu všemu si představte ještě těžkopádný systém vzdělávání lékařů. Lékař může samostatně sloužit čtyři, pět nebo dokonce až šest let po škole. A to pohyb pracovníků velmi znehybňuje a brání operativnosti. Systém brání lékařům, aby šli do nemocnice, jako za perspektivním zaměstnáním. Proto lékaři raději odcházejí do zahraničí. Mají tam víc peněz a lepší možnosti na osobní vzdělávání a odborný růst.

Na úřadě práce ale máte inzerát, že sháníte ještě dalších pět lékařů…

To už nejsou problémy. Personální pohyb nastává v každé firmě a benešovská nemocnice s osmi stovkami zaměstnanců není výjimkou. Lékařů je u nás sto dvacet. Určitou nevýhodou naší nemocnice je to, že tu máme hodně mladých lékařů. V Benešově se dostávají relativně brzy k zajímavé medicíně a získají erudici, a pak mají tendenci odcházet do fakultních nemocnic. Jsme vlastně takovou přípravkou. Lékař se tu dostane do kondice a odchází výš.

Smluvně tato situace nejde ošetřit?

Snažíme se o to. Na rozdíl od středního personálu, který je v drtivé většině z Benešovska, lékaři z velké části nemají s Benešovskem nic společného.

Sháníte ale i zdravotní sestry…

To je stejný problém násobený čtyřmi. Paradoxně je nejčastějším důvodem k odchodu těhotenství. Navíc oceňování sester není žádná hitparáda a to je další důvod jejich velké fluktuace. Když už se dostaneme do situace, že si myslíme, že je vyhráno, za dva měsíce zjistíte, že potřebujete dalších deset, patnáct sester. Nejsložitější je situace na interně a chirurgii.

Dovedete si představit řešení této situace příchodem cizinek?

Pokud by tam nebyla jazyková bariéra a jejich vzdělání by bylo uznatelné u nás, nemám s tím sebemenší problém. I v Benešově jsou lékaři z Ukrajiny a jsme s nimi velmi spokojeni.

Uvedl jste, že nemůžete sehnat lékaře, protože ti raději míří do zahraničí, kde mají víc peněz a lepší možnosti na osobní vzdělávání a odborný růst. Tenhle problém ale nejspíš benešovská nemocnice nevyřeší…

Všechno to je čistě na politickém rozhodnutí. Před Vánoci jsem slyšel na konferenci zajímavý argument. Na osm milionů lidí v Izraeli mají pětadvacet nemocnic. U nás je nemocnic 156. A ukažte mi toho hrdinu – politika, který rozhodne o tom, že se bude redukovat nemocniční péče, byť třeba jen o třetinu.

No dobře. Ale i v benešovské nemocnici jsou čekací doby hodně dlouhé. A pokud by nemocnic ještě ubylo, nejspíš by se situace ještě zhoršila.

Musíme dělit ambulantní a lůžkovou péči a také zařízení, které poskytují oboje. Systém poliklinik by to mohl vyřešit. V Benešově je devadesát procent stížností nikoliv na odbornou péči, ale právě na čekací dobu. A také na přetíženost personálu. Ten je často ve stresu i kvůli některým arogantním pacientům. A pak to může „odnést" někdo, kdo je slušný a potřebuje opravdu pomoci.

Jak tento oříšek chcete rozlousknout?

V letošním roce chceme vybudovat centrální příjmové místo. Bude to záchytné místo pro všechny urgentní záležitosti. Sanity nebudou hledat, kam pacienta umístit, ale přijedou na jedno místo. Bude tam ambulance interny, chirurgie s pěti lůžky a malým zákrokovým sálem. Právě tam bude docházet k rozdělení pacientů tam, kam patří. Chceme docílit toho, že ti, co přijdou z ulice, sice budou muset čekat tak, jako dosud, ale současně uvolníme ruce například chirurgické, ortopedické a interní ambulanci, kde budeme moci zavést objednávkový systém. Tam by se pak čekalo nejvýše hodinu.

Kde benešovská „emergency" bude?

Chceme ji vytvořit v místě někdejší chirurgické ambulance. Vchod je tam z průjezdu do parku. Nyní je v těch místech ambulance bolesti, cévní a prsní.

Jak to v praxi bude vypadat?

Pokud budete mít potíže, vyšetří vás, a odešlou na specializované pracoviště. Systém bude stejný jako ve velkých nemocnicích ve světě. Ne v takové míře, protože takové pracoviště na sebe navazuje další a další služby. Ale v tomto stylu. Naše přiměřeně velké centrální příjmové místo potřebu nemocnice splní. Tam se sice bude chvíli čekat, ale na jednotlivých specializovaných pracovištích už ne. Chceme zavést objednávkový systém, který funguje třeba na poště. Automat vydá lístek a víte, že jste patnáctý. Zpočátku tento systém zkusíme na některém z menších oddělení, třeba na ORL.

Nešlo by to ještě posunout dál, že by se pacient objednal přes internet na konkrétní dobu?

To je naše vize. Medicína ale není exaktní obor, kde se dá všechno měřit a vážit. Mohou nastat komplikace a časový skluz se pak těžko dohání.

To ano. Je ale hloupé, když si lékaři objednávají pacienty po deseti minutách…

To je samozřejmě špatné a je to hloupost. Tak to u nás fungovat nebude.

Zkuste nyní rozvést to, co jste naznačil výš – lůžkovou rehabilitaci a magnetickou rezonanci.

V obou bude záležet, co se nám podaří nasmlouvat se zdravotními pojišťovnami.

Předpokládám, že když už do toho jdete, že jsou rozhovory s pojišťovnami dost daleko…

Samozřejmě, že nebudeme střílet naslepo. Snažíme se ty věci předjednat, abychom pak neplýtvali energií. Podařilo se nám už o dvacet míst navýšit lůžka ošetřovatelské péče (LOP). Dalších patnáct lůžek se snažíme dojednat na následnou rehabilitaci. Tato lůžka by ulevila ortopedii. Jednání se vyvíjejí pozitivně. Pokud se nám podaří sehnat peníze, chtěli bychom oddělení spustit od příštího roku. Být by mělo v prostorách uvolněných zdravotnickou školou. Začít s úpravami budeme moci až ve druhé polovině roku, protože střední škola skončí v červnu a nějaký čas jí potrvá, než si přestěhuje věci do Černoleské ulice. Uvažujeme tam i s lůžky s řízenou ventilací, tedy něco mezi oddělením LOP a ARO.

A jak daleko je vznik magnetické rezonance v Benešově?

Máme už projektovou dokumentaci a prostředky z evropských strukturálních fondů, tedy osmdesát procent nákladů. Na kraji jsme měli minulý týden na připomínkovém řízení zmiňovanou projektovou a zadávací dokumentaci. Tento týden jsme vypsali veřejnou zakázku na získání magnetické rezonance, tedy tendr a samotný přístroj.

Takže oddělení magnetu spustíte do konce letošního roku?

To bude ještě dříve. Zkušební provoz chceme spustit na konci prázdnin. Zamýšlený projekt jsme ale museli změnit a budeme mít takzvanou minimalistickou variantu. Nákup přístroje a stavební úpravy pro něj budou stát třicet milionů korun. Dvacet procent nákladů by měla uhradit naše nemocnice. O tom bude ještě jednání a byl bych rád, kdyby nám kraj formou navýšení kapitálových fondů poskytl finance na pokrytí spoluúčasti.

Máte v hlavě ještě nějaké další vize, které se budou realizovat v dohledné době?

Každá dobrá nemocnice má moderní pracoviště endoskopie. V místě, kde sídlila do konce loňska nukleární medicína, by právě takové moderní endoskopické oddělení mělo vzniknout. A to ještě letos.

Ještě něco?

Toho by bylo! V rámci optimalizace rozložení jednotlivých oddělení nemocnice, chceme vytvořit nové dětské oddělení. Mělo by být v pavilonu chirurgie, hned vedle ORL. Děti často převážíme z jejich oddělení v pavilonu interny, kvůli zobrazovacím metodám vyšetření, které jsou na chirurgii. Dětské oddělení se do nového místa v sousedství ORL vejde. Na jeho uvolněné místo v pavilonu interny bychom přestěhovali lůžka ošetřovatelské péče. Tohle oddělení by zase uvolnilo místo pro rozšíření ambulancí, o které přijdeme se vznikem urgentního příjmu.

Jaký je podle vás časový harmonogram nemocniční akce kulový blesk?

Když se do toho pustíme, bylo by dobře vše udělat najednou, ne postupně. Intenzivně spolupracujeme i s nadací Chantal Poulain, která nám přislíbila spolupráci při tvorbě interiéru dětského oddělení. Jednáme i o výzdobě malbami pana Holého. Dětské oddělení by pro přestěhování potřebovalo finanční pokrytí od zřizovatele, Středočeského kraje.

Tak ještě jednou, kdy to bude?

Budou-li peníze, ještě letos.

V nedávné době se nemocnice několikrát zaměřila i na to, ukázat lidem zařízení v jiném, než ryze zdravotnickém světle. Měli jste tu open air festival a pořádáte také nemocniční ples. Vypadá to, že jako nejvyšší manažer kladete důraz i na jiné vnímání ústavu, na to, že se snažíte o jeho zpopularizování…

To ano. A víte proč? Když přijedete do Mladé Boleslavi, lidé tam říkají – naše nemocnice. To samé slyšíte od Kolíňáků. Jen v Benešově to tak není. Nevím proč, ale velmi mě to mrzí. Každý z Benešova ví, že tu nemocnice je, ústav zaměstnává spoustu lidí, ale málokdo z Benešáků řekne – naše nemocnice. Akce, které jsme měli a budeme mít i letos, mají ukázat lidem, že nemocnice není jen suchá medicína a že nemocnice je tady pro ně a dokáže jim i zlepšit náladu.

Nemocnice vykázala zisk a s ním přišlo i zvýšení mezd o pět procent. Je ještě něco, co by zaměstnancům mohlo zlepšit náladu?

No samozřejmě je! Zaměstnancům přispíváme na životní pojištění, dotujeme stravování, zaměstnanci mají příspěvek na jazykové kurzy, dotaci na kosmetické služby a další benefity. Jsou tu třeba i ústavní jesle. Za rok bylo vyplaceno deset milionů na mimořádných odměnách, což činí pět procent u lékařů a čtyři procenta platu u sester. Fakticky došlo k navýšení tarifu už loni, ne až letos. Řekli jsme si, že se nebudeme hrdlit o každou korunu, vykazovat zisky, když potřebujeme stabilizovat personál. Je totiž zřejmé, že někteří lékaři pracují doslova na hranici sebeobětování.

Čtěte také: Nemocnice Benešov je nejlepší nemocnicí kraje v roce 2014

Autor: Zdeněk Kellner

23.1.2015
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies