Ruku v ruce se zdravým vařením jdou ale bylinky. Možná proto se v posledních letech zájem o ně tolik zvýšil. O vytvoření bylinkové zahrádky se čím dál víc pokoušejí nejen hospodyňky, ale i zástupci mužského pokolení, kteří se v kuchyni vyžívají v přípravách přírodou provoněných pokrmů.

Kdo se rozhodl, že si balkon nebo terasu zkrášlí zelenými léčivkami, neprohloupí. Sice mu neposkytnou záplavu barevných květů, zato se ale svým pěstitelům odmění nepřebernou škálou chutí, širokým spektrem využití a hlavně léčivými účinky.

Stoupající trend v zakládání bylinkových zahrádek pozoruje i Tereza Cendelínová, která přivezla z Písku do Příbrami asi čtyřicet druhů léčivých rostlin včetně znalostí o jejich účincích.

„Letos je zájem ještě větší než loni. Všude se o bylinách víc mluví, kulinářské pořady jsou jich plné, a navíc jsou pěkné, voňavé," řekla bylinkářka a přiznává, že třeba rukolu stačí jen tak „sezobnout" dřív než stačí pořádně vyrůst.

S některými bylinami se musí opatrně

Která bylinka se dá sníst bez úpravy? „Mně můžete sníst půlku stánku," konstatovala bylinkářka a za příklad dává listovou i kudrnatou petržel, tymián, kopr…

Jsou ale i takové byliny, se kterými se musí opatrně. Třeba anginovník. „Když na člověka „leze" angina a rozžvýkáme velký kus, zdřevění mu jazyk," upozornila bylinkářka. Kostival zas například slouží k výrobě mastí a ne k přímé spotřebě, říká se o něm totiž, že je lehce karcinogenní.

„Nebo pozor na šalvěj. Je dobrá na kloktání, ale čerstvým matkám staví tvorbu mateřského mléka," dodala Tereza Cendelínová s doporučením se o užívání bylin pořádně informovat. Největšímu zájmu se těší klasika: petržel, majoránka a medvědí česnek, jehož listy jsou výborné na chleba, do polévek a do salátů. 

Čtěte také: Komunitní zahrada: lidé na ní pěstují rostliny i dobré vztahy