A kolik že na to budete potřebovat peněz? Nejspíš více než 200 milionů korun. Stanice je totiž vybavená nejmodernější technologií s takzvanou anaerobní digescí. Ta dokáže z bioodpadu vyrábět plyn používaný k výrobě elektřiny a humus vhodný ke hnojení.

Přesnou částku, od níž by se případný zájemce měl odrážet při své nabídce, ale nezjistíte ani z podmínek výběrového řízení. Ty jsou uveřejněné na webu společnosti Bio servis Benešov, až dosud vlastníka přibyšické bioplynky. „Stanici získá zájemce, který předloží nejlepší cenu," uvedl Bohumil Rataj, ředitel Technických služeb (TS) Benešov.

Právě TS Benešov drží 35 procent společnosti Bio servis Benešov. Zbylých 65 má firma IUC Czech Zlín. Tu vlastní rakouská společnost UIC. Do potíží Bio servis Benešov přivedlo neplacení úvěru. Ten, více než 220 milionů korun, si společnost vzala u Komerční banky. A trpělivost jí došla na konci loňska.

Za nesplacením půjčky stojí nejspíš také nepříliš vysoká vytíženost celé bioplynové stanice. Ta sice i v současné době bioodpad zpracovává, ale nepracuje na plný výkon. To potvrdil i ředitel TS Benešov Bohumil Rataj. „Nyní linka jede na pětaosmdesát procent svých možností," uvedl s tím, že maximum bylo devadesát procent.

Prodej bioplynové stanice by měl být vyřešený nejpozději do konce letošního roku. Co všechno se změní pro technické služby, pro samotný Benešov a především pro jeho obyvatele?

Benešov dodává do Přibyšic bioodpad a bioplynová stanice o něj odebírá i skládkový plyn. Ten vzniká v tělese skládky v už uloženém odpadu. Bioplyn ze skládky a také ten vzniklý při anaerobní digesci ohřívá vodu a pára roztáčí generátor. Přibyšické zařízení je schopné vyrobit až 8 gigawathodin elektrické energie.

Problém by Benešov začal pociťovat, pokud by nový vlastník linku koupil jen proto, aby ji zavřel. Benešov by pak řešil, co s biiodpadem. Nyní ho zhruba za 150 korun za tunu odváží právě do bioplynové stanice. „Nejspíš bychom museli vybudovat nějakou kompostárnu," míní místostarosta Benešova Roman Tichovský.

Současně s tím by Benešov musel také vyřešit, co se skládkovým plynem. Bylo by však nelogické, aby nový vlastník ivestoval stovky milionů korun do podniku, který by mu nic nepřinesl. Takový hororový scénář nepředpokládá v Benešově nikdo. Je ale hodně pravděpodobné, že nový vlastník bude chtít pro sebe vyjednat lepší podmínky, než ty, za jakých v bioplynce fungovala společnost Bio servis Benešov.

„Podmínky se budou domlouvat s vítězem výběrového řízení," potvrdil ředitel TS Benešov Bohumil Rataj, ale nepředpokládá, že by došlo k nějaké revoluci. „Myslím, že tady není příliš velký prostor k manévrování," tvrdí.

Je málo pravděpodobné, že by kvůli novému vlastníkovi bioplynky došlo k výraznému navýšení za svoz odpadu. Obyvatelé Benešova za něj platí za rok už 660 korun na hlavu. Týnečáci a Bystřičáci zatím stále ještě 500 korun.

Třicet tisíc tun biologického odpadu - trávy, listí, dřeva, papíru nebo i exkrementů dokáže zpracovat anaerobní digesce v Přibyšicích. Jenže odpadu pro plné využití moderní technologie vyrábějící plyn a humus je stále nedostatek. A důvod? Raději vyhazujeme všechno na jednu hromadu a netřídíme. Je to totiž levnější. Na tenhle stav upozorňovali odborníci i politici už v roce 2011, když v Přibyšicích přecházela anaerobní digesce ze zkušebního na trvalý provoz. Dlouho kvůli tomu jela jen na polovinu svých možností. A to se promítlo i do zisku a následně do potíží se splácením úvěru a vyhlášení konkurzu.