Cizinců a samoplátců sice přibývá, ale lázně nespasí

Nad podobnými otázkami se zamýšlí generální ředitel akciové společnosti Lázně Poděbrady na Nymbursku Josef Rambousek.

Už více než půl roku platí nový indikační seznam a úhradová vyhláška pro lázeňskou léčebnou péči. Lázním způsobily změny předpisů finanční problémy. V jaké kondici jsou nyní Lázně Poděbrady?

Máte pravdu většině lázní indikační seznam a úhradová vyhláška přinesla velké problémy, protože jsou do značné míry závislé na úhradách od zdravotních pojišťoven. Výjimkou zůstává několik subjektů, které jsou dlouhodobě zavedeny na zahraniční klientelu. Indikační seznam platí od 1. října a největší propad v příjmech pociťujeme od nového roku.

O kolik klientů vás zmíněná vyhláška připravila, mám na mysli omezení počtu návrhů, délky pobytu a nemožnosti prodloužení léčby na základě rozhodnutí lázeňského lékaře?

Máme informace, že z celorepublikového hlediska došlo k výraznému poklesu, jedná se o 50 až 60 procentní snížení lázeňské klientely oproti minulým rokům. Přímo v Poděbradech jsme na tom trochu lépe, ale propad řádově 
v desítkách procent jsme také zaznamenali.

Museli jste přistoupit ke snížení počtu zaměstnanců?

Na zmiňovaný propad jsme se už připravili koncem loňského roku, takže postupně docházelo k omezování nebo rušení některých pracovních míst. Nelze však mluvit o nějakém dramatickém snížení počtu zaměstnanců lázní. Celou situaci pečlivě sledujeme a kdyby docházelo ještě 
k většímu úbytku lázeňských pacientů, museli bychom 
z hlediska úspory nákladů nastalou situaci řešit.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger trvá na správnosti nastoupeného trendu. Jak před časem uvedl, lázeňská péče musí reagovat na vývoj medicíny. Jinými slovy, opravdu díky moderním léčebným postupům už nemusí být tolik zmíněné péče?

Do určité míry má ministr pravdu, indikační seznam byl v platnosti zhruba patnáct let a neodpovídal rychlému vývoji medicíny. Řada způsobů léčení si skutečně zasloužila úpravu. Ze strany ministerstva jsme byli ujišťováni, že 
v seznamu nedojde k tak velkým změnám, ovšem skutečnost byla podstatně jiná.

Vraťme se do vašich lázní. Jaký je zájem o nově otevřené rehabilitační centrum Máj?

Naší dlouhodobou strategií zůstává rozvíjet v Poděbradech klasickou následnou pooperační péči. Patří sem lidé, kteří se podrobili operaci srdce a u nás pak následuje časná rehabilitace, která umožní, aby se pacienti adaptovali a poměrně rychle vraceli do běžného života. Obdobný model jsme zavedli pro případy kyčelních 
a kloubních náhrad. Vybudování centra z lázeňského centra Máj si vyžádalo rozsáhlé stavební úpravy, protože pacienti mají omezenou pohyblivost. Při poskytování této specializované péče jsou využity mnohaleté zkušenosti 
z Programu časných rehabilitací po kardiochirurgických operacích. Příjem pacientů je realizován přímým překladem z ortopedických pracovišť a je v režimu komplexní lázeňské léčby, to znamená, plně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Během několika týdnů provozu se ve středisku vystřídalo několik desítek spokojených klientů a věříme, že zájem o rehabilitace 
v Máji bude stoupat.

Vedle tuzemských klientů přijíždějí zájemci ze zahraničí, odkud hlavně?

Už několik let zaznamenáváme stoupající zájem ze strany ruské klientely, což pro Poděbrady nebývalo typické, ale musíme na tuto skutečnost reagovat. Dříve 
k nám přijíždělo více zájemců z Německa, proto se mnoha způsoby snažíme, aby došlo 
k jejich návratu. V menším množství pak přijíždějí lidé například z Izraele, Švédska 
a dalších zemí.

Projevují zájem o spolupráci 
s vašimi lázněmi i zahraniční zdravotní pojišťovny?

Takhle to nefunguje. Pokud u nás zahraniční pacient absolvuje komplexní lázeňskou péči, kterou si uhradí, tak mu vystavíme potvrzení. Na jeho základě lze pak v příslušné zemi zpravidla požádat o částečné proplacení nákladů.

Přibývá klientů, kteří si pobyt platí sami, nebo jde jenom o bílé vrány? Mám na mysli klienty, kteří mají zájem o rehabilitaci, různé odpočinkové wellness pobyty a podobně?

Zájem o takové služby se ustálil, možná zaznamenáváme mírně stoupající tendenci, ale ta nám nemůže nahradit zmíněný propad komplexní lázeňské péče, o kterém jsem hovořil. Určitě se snažíme stále přicházet s nějakými novinkami, abychom nezůstávali v této oblasti pozadu, protože konkurence je veliká.

Lze odhadnout budoucnost lázní 
v Čechách, mám na mysli vývoj během 5 až 10 let. Nebudeme si péči muset nakonec sami zaplatit?

Vše nutno posuzovat z několika hledisek, včetně vnitropolitické. Některé politické strany prohlašují, že lázeňství je naše „rodinné stříbro", které se musí podporovat, jiné takový důraz na tento obor nedávají. Změnám se nevyhneme, ale otázkou zůstává, zda je nešlo provádět citlivěji, abychom se na ně mohli lépe připravit. Přesto všechno soudím, že základní péče zůstane i nadále zachována a hrazena od zdravotních pojišťoven.

Chcete na závěr něco zajímavého dodat?

Snažíme se přicházet 
i s doplňkovými službami veřejnosti. Začátkem roku byla ve městě otevřena prádelna 
a čistírna oděvů, která zde chyběla. Ve stádiu příprav jsou další investiční záměry, které se týkají hotelu Libenský a dalších penzionů.

MILAN ČEJKA