VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cukrář, kuchař, číšník. Všichni se navzájem potřebují

Horky nad Jizerou /ROZHOVOR/ - Okresní hospodářská komora je organizací, která zastupuje podnikatelské subjekty a podléhá Hospodářské komoře České republiky. Členem jejího představenstva je mimo jiné Vratislav Morava, ředitel Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Horky nad Jizerou na Mladoboeslavsku.

15.9.2012
SDÍLEJ:

Ing. Vratislav Morava, ředitel SOŠ a SOU Horky nad Jizerou, ve školní vinárněFoto: Martin Weiss

S ním jsme hovořili o praxích žáků a fungování odborné školy.

Jaké výhody s sebou nese vaše funkce v Okresní hospodářské komoře?
Tím, že jsem členem představenstva, mám přístup k informacím a mohu ovlivňovat dění. Třeba teď je aktuální návrh změny zákona o dani z příjmu. Pokud žák odpracuje na praxi ve firmě minimálně 400 hodin ročně, bude moci její majitel uplatnit daňový odečet ve výši 80 tis. korun. Podnikatel, který využije více než půlku investice na výuku, si bude moci odečíst až 110%  ze základu daně. To je vysoká motivace. Proč by jinak firma brala žáka, který by se mohl ostatním jen plést pod nohy. Za odborné školy pracuji v týmu, který připravuje Kariérní  systém pro učitele.

Jak jsou na tom se získáváním praxí vaši žáci?
Naše škola s umístěním žáků na praxi naštěstí žádné problémy nemá. Podnikatelé se o žáky z Horek spíš perou. Výuka je u nás úzce svázaná s podnikatelskou sférou a se zaměstnavateli. Díky tomu, že praxe u nás mají dlouholetou tradici, není problém s pozdějším uplatněním žáků. V tuto chvíli můžu říct, že za poslední čtyři roky nemáme jediného nezaměstnaného absolventa na úřadu práce.

Spolupracujete s podnikateli ještě jiným způsobem?
Chodí k nám na besedy, setkávají se s žáky. Ti pak mají větší šanci najít uplatnění.

Na většině škol je zajištění praxe povinností žáka. U vás tomu velmi napomáhá škola. Kam chodí žáci nejčastěji na praxe?
Máme dlouholetá smluvní pracoviště se stálými instruktory. Jedná se o zaměstnance firem, kteří mají pedagogické minimum a mají žáky na starosti. Nejčastější individuální praxe máme v oblasti gastronomie. To znamená v oborech kuchař, číšník, cukrář. První ročníky jsou ve cvičných kuchyních, cukrářské dílně nebo ve školní vinárně. Druhý a třetí ročník chodí do restaurací, cukráren, hotelů. Do školy se pak vracejí na třítýdenní soustředění, kde opakují a doplňují si znalosti toho, co se na pracovišti neprobíralo.

Jak je to s praxí u ostatních oborů?
Každé pracoviště to má jinak. Praxe bývají jak individuální, tak skupinové. Žáci docházejí přímo do firem, ale spolupracují i na školních projektech. My dbáme, aby spolupracovali s firmami a podnikateli, kteří jsou na vysoké úrovni. Ze školních projektů mohu jmenovat např. zájezd do Londýna, kteří si sami zorganizovali žáci cestovního ruchu ve školní cestovní kanceláři.

Lze vysledovat, jaká část žáků odchází do zaměstnaneckého poměru a jaká se vydává na vlastní podnikatelskou dráhu?
Evidujeme řadu úspěšných podnikatelů z řad absolventů. Třeba provozovatel cukrárny v Dobrovici nebo řada nájemců oblíbených restaurací. Na vlastní podnikatelskou dráhu se vydávají zejména žáci, kteří po škole získali zkušenosti a prostředky prací v zahraničí. Přesná čísla, ale neznáme.

Považujete studium v zahraničí za velkou výhodu?
Ročně odjíždí na praxe do zahraničí v délce od tří do pěti týdnů zhruba 50-60 žáků všech oborů, zejména v rámci evropských projektů. Evropská unie mobilitu žáků podporuje výrazně a to především programem Leonardo da Vinci, který je pro žáky zcela zdarma. V současné době máme skupinu žáků u moře v Itálii, chystáme praxi do Rakouska, na Kypr a do Německa. Žáci jezdí k prověřeným podnikatelům. Nejedou tam jako levná pracovní síla, jedou se tam něco naučit.

Jak je to s výukou jazyků?
Povinně učíme jazyk anglický a německý. Zájemcům pak nabízíme ještě další jazyk, třeba právě italštinu. Před stáží mají žáci ještě intenzivní speciální jazykové přípravy, které je připraví i na místní dialekty.

Škola má poměrně široký záběr. Jaké služby nabízí?
Jsme schopni zajistit catering na akce až pro 300 lidí, přičemž zajistíme kompletní servis. Cukráři napečou, kuchaři uvaří, číšníci obslouží, zemědělské obory vypěstují květiny, udělají výzdobu, navezou stoly a postaví party stan. Žáci na takových akcích vidí, že potřebují jeden druhého, což působí výchovně.

Snažíte se v žácích budovat ekonomické myšlení?
Snažíme se, aby veškerá praktická činnost byla produktivní. Žáci by měli vidět, že všechno, co během praxe vyrobí, lze zpeněžit. Třeba v současné době chystáme na konec září žákovské farmářské trhy, kde žáci budou prodávat své vlastní výrobky. Za sebou máme např. dny tradičních řemesel.

Lze říct, že práce žáků zlepšuje finanční situaci školy?
Na odborné škole se nedá učit pouze u tabule. Musíme ale zachovat určité proporce. U učebních oborů se střídá týden školy a týden praxe, u studijních oborů je také příslušný počet týdnů praxe. Na prvním místě je ale stále výuka. Rozpočet se pochopitelně stále snižuje, ale díky produktivní práci žáků se nám daří získat prostředky navíc. Rozhodně to ale nechceme přehánět a pokrývat deficit z peněz, které získají pro školu žáci. Dost peněz se proto žákům rozdá na odměnách, což je pro ně zároveň motivační.

Jak je na tom škola se zájemci o studium?
Deváťáků je stále méně. Ještě před pěti lety na Boleslavsku vycházelo 1300 žáků. Letos to není ani 900. Máme všechny třídy plné, ale o kvalitní žáky máme pochopitelně zájem. V posledních letech se nám ale na žácích podepisuje ekonomická situace. Za loňský rok přerušilo studium z finančních důvodů pět žáků. Jejich rodiny potřebovaly další příjem a tak museli školy nechat a zapojit se do pracovního procesu. Ztráta nadějných žáků nás vždycky mrzí.

Co považujete za největší úspěch školy?
Především to, že žádný náš absolvent není nezaměstnaný. Máme stoprocentní úspěšnost u státních maturit. O kvalitách školy svědčí ale i další faktory. Nabízíme služby pro veřejnost, takže vše musí být víc než perfektní. Také se nebojíme posílat naše žáky na zahraniční stáže. Věříme, že budou dělat škole čest. V neposlední řadě nám důraz na zahraniční stáže vynesl v roce 2005 prestižní Evropskou cenu kvality v mobilitách Leonardo da Vinci.

Má vaše škola nějaký tajný recept na úspěch?
Nejdůležitější jsou dobří učitelé. U nás jsou to odborníci a navíc lidé, které práce ve škole nesmírně baví. Své nadšení často dokáží přenést na žáky a tímto způsobem se dosahuje nejlepších výsledků.

Autor: Martin Weiss

15.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Leksa pečuje o hodiny v kostele sv. Josefa v Obořišti.
3

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

Dětská skupina. Ilustrační foto.
14

Dvouleté děti nejsou do školek zralé. Potřebují individuální péči

Terorista z Londýna prý jednal osamoceně, policie pátrá po důvodu

Londýnská metropolitní policie nadále věří, že útočník Khalid Masood, který ve středu u britského parlamentu zabil čtyři lidi a dalších 50 zranil, jednal naplánoval útok sám. Nic nenaznačuje tomu, že by byly plánovány další akce, dodaly podle zpravodajského serveru BBC News policejní zdroje. 

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Sobotka po summitu EU: Deklarace obsahuje priority České republiky

Státy, které zůstanou v Evropské unii po odchodu Velké Británie, mají příležitost EU zlepšit, a to ve čtyřech hlavních oblastech. Novinářům to po dnešní schůzce šéfů států a vlád 27 unijních zemí v Římě řekl premiér Bohuslav Sobotka. Premiéři a prezidenti bloku si - bez britské kolegyně Theresy Mayové - připomněli 60 let od podpisu římských smluv, tedy začátku evropské integrace.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies