VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Divoká prasata se množí kvůli počasí i zemědělcům. Z olejky je nikdo nevyžene

Benešovsko - Letošní extrémně teplá zima může za to, že se v Česku rekordně rozmnožila divoká prasata. Příčinou jsou také příznivé podmínky, které prasatům nabízejí zemědělci. Ti také nárůst prasat nejvíce pociťují. Podle myslivců bude mít nakonec poslední slovo příroda.

28.4.2014
SDÍLEJ:

Divoká prasata se často nekontrolovatelně rozmnožují.Foto: Ilustrarční foto: Václav Pancer

Podle Vojtěcha Poslušného, jednatele Okresního mysliveckého spolku na Benešovsku, je výskyt divokých prasat rok od roku vyšší. Důvod? „Mají na to ideální podmínky, které jim zemědělci poskytují tím, že ve velkém pěstují řepku olejku a kukuřici," vysvětluje Poslušný.

Podle něj to jsou ideální plodiny, ve kterých prasata vegetují a žijí, a kde je jim dostává klidu, kterého by neměly ani v lese. „Kdo z lidí je bude vyhánět z lán s olejkou?" pokládá si řečnickou otázku. Podle něj však na nárůst prasat doplácejí zase především zemědělci, kterým zvěř rozvaluje pole.

Na přemnožení prasat v letošním roce však měla podle myslivce z Benešovska vliv také extrémní příznivá zima. Příčinu lze ale hledat i jinde. Myslivci často řeší situaci tím, že odstřelí starou samici, která vede rodinu. To může mít ve výsledku fatální důsledky. Mladá prasata totiž v té chvíli přestávají být pod kontrolou a začnou se nekontrolovaně množit.

Odstřely divokých prasat ročně narůstají

Na odstřelování dospělých prasat upozorňuje Marie Štěpničková z Oddělení ochrany přírody a ovzduší, lesního hospodářství a myslivosti na Benešovsku. „Odstřely divokých prasat ročně narůstají, především pak dospělých prasat. V minulém roce myslivci na Benešovsku odstřelili dohromady 2874 kusů černé zvěře," uvádí Štěpničková. Zároveň však dodává, že divoké zvěře ubývá. Důvodem jsou podle ní právě narůstající odstřely.

„Odstřely jsou možností, jak vysoký počet divokých prasat snížit," přitakává Poslušný. Podle něj však složitou situaci divokých prasat nakonec vyřeší sama příroda. Takovým východiskem by podle něj mohla být nemoc zvaná africký mor prasat. „Zatím u nás není, ale mluví se o něm čím dál tím více," dodává jednatel mysliveckého spolku.

Jaké je riziko zavlečení afrického moru prasat do ČR?

Kvůli „prasečí" nemoci zvýšila opatření také krajská veterinární správa, která nyní vyšetřuje každý kus prasete, které se najde mrtvé ve volně v přírodě. Podle informací ze Státní veterinární správy se mor pozvolna blíží od jihu k severu, přes území států Ruské federace a nyní ohrožuje z východu evropské státy.

„Bezprostřední riziko zavlečení afrického moru prasat do České republiky v současné době sice neexistuje, ale vzhledem k pozvolnému šíření přes řadu blízkých zemí a zejména s ohledem na pohyb zvířat a vozidel je třeba s tímto rizikem počítat," upřesňuje tiskový mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

Autor: Andrea Karlíková

28.4.2014
SDÍLEJ:
Seniorka. Ilustrační foto.
3 13

Bydlení, léky, jídlo. Pražští senioři jsou ohroženi chudobou

Ilustrační foto.
1 4

Balík vám nově vydají v balíkovně. Bez fronty i občanky

Potvrzeno. V Brně vyroste park pro společné fandění během zimních OH

/ANKETA/ Hokejové hřiště, curlingové dráhy či malý skokanský můstek. To a mnohem více nabídne nový olympijský park, který vznikne v Pavilonu Z v areálu brněnského výstaviště. V pátek to potvrdilo vedení Brna s Českým olympijským výborem. 

Jako v Izraeli. Mostecké děti se učí přežít teror

Připomíná to civilní obranu v Izraeli, kde je stav ohrožení součástí života. V Mostě je to zatím jen experiment, který má připravit děti na měnící se Evropu.

Dlouhé čekání na operace? Stovky Čechů míří za lékařem za hranice

/INFOGRAFIKA, ANKETA/ Část lidí nevěří českým lékařům, dalším se nechce čekat měsíce na operaci. Češi se stále častěji vydávají na plánované zákroky do zahraničí. Většina lidí si nemalé výdaje za léčbu musí hradit ze svého.

DOTYK.CZ

Před 69 lety hrozila atomová válka. Zažehnala ji chladná hlava a teplá zima

Winston Churchill chtěl na Sověty shodit atomovku, prezident Francie de Gaulle mu souhlasně přitakával. Americký prezident Harry Truman byl pro citlivější řešení, sovětskou blokádu Berlína započatou jen před pár hodinami, hodlal vyřešit leteckým mostem. Tenhle risk z odpoledne 23. června 1948 vyjde. A Sověti utrpí první poválečnou diplomatickou porážku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies